Podplukovník a velitel 12. brigády speciálních sil „Azov“ Národní gardy Ukrajiny Denys Prokopenko píše Ukrajincům a jejich evropským spojencům.
Jako bych četl slova nějakého polního velitele, v době druhé světové války.
Prokopenko byl velitelem obrany Mariupolu, ve válce je už od roku 2014 a strávil několik měsíců v ruském zajetí. Dnes už je znovu na frontě a zajímavostí je, že jeho děda bojoval v řadách finské armády proti Stalinovi v době tzv. Zimní války.
📌 Téměř dva roky po zahájení ruské invaze si Ukrajinci začínají klást otázku: „Jak dlouho bude tato válka trvat?“. Nejistota a možnost, že boje budou pokračovat ještě několik let, doléhají na civilisty a někdy i na armádu.
📌 Odpověď je jednoduchá: Rusko nikdy nepustí Ukrajinu ze své sféry geopolitického vlivu. Válka bude pokračovat tak dlouho, dokud budeme schopni klást odpor. Jakékoli „příměří“ nebo „dohoda“ je jen dalším časovým odstupem k hromadění zdrojů pro další ofenzivu.
📌 Naše schopnost mobilizovat v kritické chvíli všechny potřebné zdroje a pracovat na hranici mimořádných možností by se neměla postupně měnit ve stabilitu bez iniciativy.
📌 Bohužel mnoho lidí na Ukrajině i v zahraničí stále odmítá přijmout nemilosrdnou realitu takovou, jaká je. Někteří se snaží sami sebe přesvědčit, že vše brzy skončí samo od sebe. Jiní naopak zkamení při pouhém pomyšlení, že dosažení míru na Ukrajině může trvat téměř deset let.
📌 Olej do ohně navíc přilévají ruské informační a psychologické útoky, jejichž cílem je demoralizovat ukrajinskou společnost: Ukrajina prý dlouhý maraton nevydrží, armáda a dobrovolníci se unaví a zlomí.
📌 Azov je ve válce už deset let. Pro nás to všechno začalo dávno před 24. únorem 2022. Od té doby jsme se naučili ignorovat únavu a nepodléhat zoufalství; uvědomili jsme si, že možná nejen naše mládí, ale celý život strávíme na frontách války za nezávislost Ukrajiny; uvědomili jsme si, že nemáme jinou cestu než tu, kterou jsme si vědomě vybrali.
📌 Nejlepším lékem na zoufalství, paniku či apatii vyvolanou úvahami o načasování této války je aktivní zapojení do historických procesů, které probíhají tady a teď.
📌 Neznáme přesný den, měsíc ani rok, kdy zvítězíme a budeme se moci vrátit ke svým rodinám. Jsme si však jisti, že bez ohledu na to, jak dlouho bude válka trvat, máme po boku své spolehlivé bratry ve zbrani, v srdci lásku k vlasti a v rukou zbraně. A to vše nám nedovolí ustoupit: ani dnes, ani za rok či deset let.
📌 Ti, kdo ještě neslouží v ukrajinských obranných silách, se musí vědomě rozhodnout: vzít do ruky zbraň a vstoupit do řad armády, nebo se stát spolehlivou oporou armády a pracovat na podpoře obranného potenciálu země.
📌 Jedná se o dlouhou válku. Může trvat roky. Záleží na nás, co budeme denně dělat, abychom se přiblížili vítězství.
🏇 Poslední souvětí platí stoprocentně i na nás. Rusko, řízené Vladimirem Purtinem, není problém, který se dá vysedět někde bokem s klapkami na uších a na očích.
Buď se nám ho společně podaří sundat, nebo se později pokusí totéž udělat on nám. Je jako Hitler, je přesvědčen, že má dějinné poslání, obnovit zpět ruské impérium a bude se o to pokoušet všemi prostředky a především za každou cenu.
O vojácích Azov více ZDE.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji