Východ musí přesvědčit západ

Ti nejrealističtější politici východu o tom mluví pořád: dovolit Rusku jakýkoli time out, znamená za za čas další válku a tentokrát už ji Rusové zahájí bez podcenění protivníka i jednoty západu.

Ovšem je bezpodmínečně nutné, aby si toho byly vědomy i západní evropské velmoci, tedy, že Rusko musí být poraženo a především musí nést odpovědnost za to, co rozpoutalo a jakým způsobem se ke svému sousedu zachovalo.

Stejně jako Německo po II. světové válce.

Jakmile necháme Rusy jen zacouvat a pod rouškou jednání o míru (nechal by z toho takto někdo vyklouznout Hitlera?), půjde jim jen o jedno: našetřit si a znovu se vyzbrojit. Jsou to prostě novodobí nacisti.

Tady musí pracovat na plné obrátky naše, východoevropská, diplomacie a přesvědčit Německo, Francii, Itálii, Španělsko a Británii, že žádný návrat před 24. únor 2022 již není ve vztahu k Rusku ani přibližně možný.

 „Válka měla by zajímat všechny země, protože se nejedná o válku o Ukrajinu. V Putinově pojetí je to třetí světová válka, na kterou se připravuje už nejméně patnáct let. Ukrajina je jen začátek, je to jen testovací jízda pro velkou konfrontaci Ruska se Západem. Putinovi jde o nový světový řád.“
Ruský historik Sergej Medveděv

Jedním z nejsilnějších a nejrespektovanějších hlasů východní Evropy je estonská premiérka Kaja Kallas. Ta je si jistá, že Putinovi nesmíme ustoupit ani o milimetr, jinak nás to bude hodně mrzet.

Navíc to říká celou dobu invaze.

„Rusko musí zažít ponižující porážku, aby byli Rusové donuceni přerušit začarovaný historický kruh.“

Speciálně kvůli tomuto textu, jsem koupil předplatné Politiken na tři měsíce (méně to nejde).

Problém české mediální scény je ten, že do veřejného prostoru bez korekce pouští vyhlášení Putina, Medveděva, Patruševa, Peskova, Prigožina a dalších, přičemž je všeobecně známým faktem, že obě válčící země vedu i informační válku, ostatně stejně ji vedeme i my.

A tak každý den narážíme na články typu: „Medvěděv řekl, že …“, Peskov prohlásil, že …“, Prigožin volá po …“, atd, atd, přitom je to z hlediska informačního prostě balast.

Proto raději více například právě Kaji Kallas.

🇪🇪 „Pokud dojde k nějakému vyjednání míru, obávám se, že to bude výchozí bod pro nové války. Musíme zcela zdiskreditovat agresi jako nástroj k dosažení politických cílů“

🇪🇪 „Pokud můžete napadnout jinou zemi a pak se stáhnout s větším územím, s úrodnější půdou, s větším průmyslem, než jste měli předtím, pak byla vaše agrese odměněna. A pokud je odměněna, poslouží jako pozvánka k tomu, aby byla použita znovu. Pokud neriskujete, že můžete něco ztratit, ale pouze získat, obávám se, že to bude pokračovat“.

🇪🇪 V letech 1945-1953 deportoval sovětský diktátor Josef Stalin na Sibiř více než 35 000 Estonců. Mezi nimi byla i matka Kaji Kallas, která byla ve věku šesti měsíců nucena odjet v dobytčím vagonu se svou matkou a babičkou. Vrátila se ve věku 10 let.

Deportace z Ruskem okupovaných Pobaltských států. Rusko zlikvidovalo elity těchto národů, koho neodvezli na Sibiř, toho rovnou zavřeli. Mnozí z deportovaných se už domů nikdy nevrátili a zemřeli ve vyhnanství či gulazích. U třetí vlny deportací z roku 1949 se například takto udává 15 %. Celkový počet deportovaných se za léta 1944-1952 odhaduje podle českého odborníka na dějiny Pobaltí Luboše Švece na 124 000 v Estonsku, 136 000 v Lotyšsku a 245 000 na Litvě.

„Téměř každá rodina má podobný příběh,“ říká pětačtyřicetiletá Kaja Kallas a vrací se k estonsko-finské paralele.

🇪🇪 „Finové se rozhodli bojovat proti Rusku a přišli o část území. Ale ztratili mnohem méně lidí a udrželi si svou zemi a svobodu. Příběh ruské nadvlády nad Estonskem ukazuje černé na bílém, co je na Ukrajině v sázce“.

„Zdá se mi, že mnoho zemí si myslí, že to nějak zmizí samo od sebe.“
Estonská premiérka Kaja Kallas

🇪🇪 „Ani mír neznamená nutně jen mír. Estonsko ocitlo ve východním bloku v době studené války a na druhé straně železné opony, která se po druhé světové válce spustila v Evropě. Západ měl mír, který znamenal, že jste mohli budovat svobodné společnosti a ekonomiky, které lidem přinášely prosperitu. My jsme měli mír deportací na Sibiř, lidského utrpení, vraždění elit a potlačování kultury, jazyka a všeho ostatního“.

Obyvatelé Pobaltí tak dobře věděli, co je v sázce, když se otevřela možnost vynutit si odchod ze SSSR. Přežití jejich národů. Na znamení odhodlání se 23. srpna 1989 (den výročí podepsání smlouvy nacistického Německa a Stalinova Ruska, na jejímž základě skončila nezávislost Pobaltských republik) vytvořili živý řetěz a spojili tak Vinjlus, Rigu a Tallin. Epičtější protest Evropa asi nezná.

🇪🇪 Politiken: „Neměli bychom však stále hledat východiska z konfliktu, který by stále mohl vyústit v použití jaderných zbraní?“

Kaja Kallas: „Winston Churchill kdysi přirovnal ústupky diktátorům ke krmení krokodýla v naději, že každý bude sežrán jako poslední“.

🇪🇪 „Jsem odpůrcem appeasementu. Chci, aby se Vladimir Putin a jeho nejbližší okolí zodpovídali za válečné zločiny na Ukrajině. Rusové musí projít stejným procesem jako kdysi Německo, aby se vymanili z kruhu útoků na své sousedy, jak to dělali po staletí. Rusko je ve skutečnosti poslední koloniální mocností na světě.“

🇪🇪 „Ruský útok na Ukrajinu proto považuji spíše za historický fenomén než za izolovanou událost. Jako součást ruských dějin, které se točí v kruhu, protože krvavá minulost – dokonce i v rámci vlastních ruských hranic – zůstala nevyřešena.“

🇪🇪 „Pro malou zemi znamená válka zničení, zatímco pro impérium znamená více území – více cti, chcete-li. A to pro mnoho Rusů stále platí. Na rozdíl od Němců a Japonců po druhé světové válce Rusové neprošli tribunálem za zločiny spáchané komunisty na Ukrajině, v Estonsku nebo jinde. Neprošli tímto procesem zúčtování a viny“.

Dánská premiérka Fredriksen a estonská premiérka Kallas při návštěvě Kallas v Kodani

🇪🇪 Po setkání s Mette Frederiksen (premiérka Dánska) Kallas prohlásila, že Rusko by mělo utrpět „ponižující porážku“, která by ho vyprovokovala k zamyšlení.

„Nedávno jsem mluvila s jedním historikem, který se domníval, že ponižující porážka na Ukrajině je ve vlastním zájmu Ruska. Vyprovokovat změnu a odpovědnost, ke které jinak nedojde“.

🇪🇪 Politiken: „Někteří doufají, že pod povrchem se skrývá jiné, mírumilovnější Rusko, než je to Putinovo. Ale pro vás jde o něco zásadnějšího?“

Kallas: „Je to mnohem zásadnější. Podívejte se na Alexeje Navalného. Ten se v roce 2014 nepostavil proti anexi Krymského poloostrova.“ (Opoziční předák uvedl, že Krym, který Rusko anektovalo, „zůstane součástí Ruska a v dohledné době se již nikdy nestane součástí Ukrajiny“.)

Politiken: „Takže nahrazení Putina Navalným ve funkci prezidenta nepomůže?“

„Ne, ne, ne, ne… Musí to jít mnohem hlouběji. Jde o to, aby si veřejnost uvědomila, co se děje, a aby si lidé uvědomili vlastní odpovědnost za to, co se děje.“

Na jedné lodi. A nejen Estonsko a Ukrajina, ale západ a Ukrajina

🇪🇪 „Na summitu NATO v Madridu byla přijata některá velmi silná rozhodnutí, takže nyní jde o realizaci. Přešli jsme od odstrašování k obraně. Naším přáním bylo, abychom byli schopni bránit každý centimetr naší země od první vteřiny, ne abychom byli po nějaké době osvobozeni. To jsme nyní zajistili prostřednictvím dvoustranných dohod a plánu NATO“.

🇪🇪 „Musíme realizovat to, na čem jsme se dohodli v Madridu, a nic neodkládat. Vyšleme jasnou odpověď na žádost Ukrajiny o členství v NATO. Za třetí bych doporučila zvýšit cíl NATO vydávat 2 % hrubého domácího produktu na obranu na 2,5 %.“

🇪🇪 „Zdá se mi, že mnoho zemí si myslí, že to zmizí samo od sebe. Musíme být schopni vojensky bránit Evropu, a proto musí všichni spojenci více investovat do obrany. My sami dosáhneme 3 procent HDP, což znamená, že budeme muset trochu zvýšit daně, ale budiž.“

🇪🇪 Politiken: „První, co jste po svém nedávném znovuzvolení udělala, bylo zvýšení výdajů na obranu a zrovnoprávnění homosexuálních sňatků. Je to další distancování se od ruských narativů kulturních válek?

Kallas: „Takto jsem to nevnímala. Ale je na tom něco pravdy, protože v Rusku bojují proti právům homosexuálů. Ale je to víc o tom, co je správné.“

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh