Kandidát (a schopný kandidát) na ministra průmyslu a obchodu v nové vládě Věslav Michalík (STAN), rezignoval na už mu přiklepnuté křeslo.
Důvodem je významné podezření na střet zájmů ohledně jeho podnikání.
Musím říci, že ohledně vyhlídek na to, co před novou vládou všechno stojí, jsem ohledně jejího úspěchu skeptický (nejhorší startovní pozice v historii), nicméně jedno jí upřít nelze.
Viditelná a velmi potřebná změna způsobu správy země, politika s étosem, který stojí a i při možných ideových střetech na ose ODS, KDU versus TOP, STAN a Piráti (euro, manželství pro všechny, vztah k přijímání uprchlíků a migraci obecně, vztah k autoritářským režimům v Polsku a Maďarsku, atd…) bude stát o několik levelů výše, než tomu bylo za dob předchozí populisticko – extrémistické vlády (faktická podpora KSČ(M) a SPD).
To nezbývá než kvitovat s uspokojením.
Jakkoli je zvláštní, že způsob podnikání nevadil nominaci pana Michalíka do ministerské pozice, navíc střet zájmů byl alfou a omegou kritiky Andreje Babiše z opozičních pozic (o Michalíkové podnikání se samozřejmě vědělo, tím spíše, když patřil mezi nejvýznamnější sponzory STAN), je právě tou potřebnou změnou ona reakce na novináři oprávněně vznesené dotazy k tomuto podnikání.
Tím spíše, že celá věc je v rovině střetu zájmu možného, kdežto u pana Babiše se pohybujeme už v rovině střetu zájmu prokázaného.
U předchozí vládnoucí garnitury bychom se dočkali pouze útoků na novináře s tím, že jde o kampaň, útoky na opozici s tím, že má raději řešit zahrádkářský zákon a jako třešničku pak výmluvy, že předseda vlády a šéf strany neví, jak se pan Michalík do ní dostal a že neví, kdo jej vlastně do funkce ministra nominoval.