Změna volebních preferencí periférií přijde až se zlepšením života v nich.

Myslím, že toto téma je i ohledem na výsledky posledních několika voleb ve vnitrostátní politice stěžejní.

Proto jsem se na několik dní ponořil do českých mediálních vod a vytáhl několik článků, které se tomuto tématu podrobněji věnují.

Michal Musil, Reportér: Babiš prohrál. Ale naštvaná část země nikam nezmizí

„Populismus z české politiky patrně neodejde s porážkou Andreje Babiše v letošní prezidentské volbě. Pro skutečné oslabení populistických a extremistických proudů by bylo potřeba více se věnovat chudým, zapomenutým a rozzlobeným místům České republiky. Jinak hrozí, že se nám Andrej Babiš zase vrátí. Nebo místo něj přijde někdo podobný.“

Mimochodem výše uvedený text by mohl sloužit jako motto všech textů, které jsem vybral do tohoto článku.

„Babiš by byl problematickým prezidentem či předsedou vlád. Nejde přitom o jeho konkrétní politickou orientaci, on totiž, což je ostatně symptom onoho problému, žádnou opravdovou orientaci nemá a pluje zprava do leva, vždy tam, kde cítí hlasy. Potíž je v tom, že mezinárodní krize nelze řešit podle toho, co mu říká marketingový tým o náladách lidí v průzkumech a na Facebooku.“

„Před letošní prezidentskou volbou se objevila řada materiálů, jak v médiích, tak od sociologů, přesvědčivě ukazujících, odkud značná část voličů Andreje Babiše pochází. Jde o rozzlobená místa republiky, která mají oprávněný pocit, že na ně pražské centrum a obecně bohatší části země kašlou. Jak popsal sociolog Daniel Prokop, existuje zjevná souvislost mezi chudobou a podporou populistů.“

Ten, kdo si přeje, aby populisté a extremisté ve volbách nevítězili, by se měl starat o to, aby se lidem v takovýchto zapomenutých místech dařilo lépe. Věcí by se měl zabývat nově zvolený prezident Petra Pavel, bylo by to zcela v souladu s tím, co sliboval. Jednat by měla také vláda Petra Fialy, přičemž zatím není jasné, zda si to uvědomuje.“

Deník.cz, rozhovor s politologem Janem Charvátem:

„Od normální politiky jsme i po prezidentských volbách ještě stále daleko. Navíc tu máme milion lidí v exekucích, znevýhodněné periferie, státní aparát, který nefunguje dobře. Plno lidem se žije špatně a opravdu si nemyslí, že by dobro vyhrálo nad zlem.“

„Politiku v ČR ještě stále dělat neumíme. Pořád tu třicet let improvizujeme, místo abychom se toto řemeslo pořádně naučili. Respektive, neděláme to úplně špatně, ale po těch třiceti třech letech jme se mohli mít výrazně lépe. Fialově vládě funguje jí výborně zahraniční politika, postavila se za Ukrajinu, ale dostatečně neřeší spoustu problémů, které má Česko.“

„Co to znamená pro budoucnost Česka? Že za dva a půl roku pravděpodobně vyhraje sněmovní volby ANO. A ne díky populismu, ale kvůli tomu, že vlády dostatečně neřeší problémy lidí. Babiš i Zeman objížděli celou republiku, to ostatní politici příliš nedělají. Chce to tak dělat nově zvolený prezident a bylo by to dobře. A že chce začít v regionech, které ho nevolily, je ještě lépe. O neřešených problémech v periferiích víme dlouhé roky a politiky to vždy vyděsí jen před volbami.“

„

„Velký vliv na štěpení a radikalizaci společnosti má i hlasitá dezinformační scéna v Česku. Jsme v patové situaci. Jsme postkomunistická země a v té je otázka svobody slova extrémně citlivá a chápeme ji skoro absolutně. Na Západě je normální, že v diskusích na sítích či pod články platí striktní pravidla. Pokud budete mluvit sprostě, napadat ostatní nebo šířit hoaxy, tak vás prostě zablokují, a nikomu to nepřijde divné. Výsledkem je, že tu diskuse fungují, zatímco u nás se všechny tyto prostory změnily ve stoku, kam lidi chodí jen nadávat. A to má spoustu negativ.“

„Proč máme v ČR tak silnou dezinformační scénu? Protože se ve velkém zformovala během imigrační krize v roce 2015. A jelikož hlásala, že tu nechce migranty a islám, což mnoha politikům vyhovovalo, neřešili to. Nechali jsme tady vyrůst obrovský ekosystém dezinformačních webů, který ještě víc nakopla covidová pandemie. Nyní je tak velký, že ho nedokážeme regulovat.“

„S některými antisystémovými hlasy nejde dělat skoro nic. Jde o lidi, kteří stále potřebují nějaké nové vzruchy a vždy na ně budou naskakovat. A naopak ty staré už na ně nefungují, ty už nejsou šokující. Tato skupina se postupně radikalizuje a věří na teorii nového řádu nebo čipování lidí. Tito lidé jsou ztraceni.“ (Totéž co tady píšu opakovaně a tvrdil jsem např. i ve výměně názorů s moderátorem v DVTV)

„Něco jiného je ale rodina, která za covidu přišla o živnost, byla týdny zavřená v malém panelákovém bytě s dětmi na online výuce. Takže když přišla demonstrace proti lockdownu, šla se jí naštvaně účastnit. Když se však situace uklidnila, začala zase normálně fungovat.“

„Co by pomohlo menšímu pnutí v české společnosti?
Změnit pohled, že kdo se nemá dobře, je to jeho chyba a musí si poradit sám. Lidé nemohou za to, že se narodili do chudé rodiny nebo zaostalého regionu, ale jejich možnosti to poměrně dramaticky ovlivňuje. Těch lidí není málo. Místo abychom jim říkali, že si za všechno mohou sami, by bylo vhodnější jim pomáhat, aby měli podobné šance jako ostatní.“

Stanislav Biler, Alarm: Javornicko: nejkrásnější český region trápí odliv obyvatel a nekonečné vzdálenosti

Jedná se několika textů, které se věnují jedné z periferních oblastí na hranicích s Polskem. Protože jsem shodou okolností v tomto kraji taky před pár týdny trávil nějaký čas, napsal jsem k tomu něco tady a taky tady.

„Na jaře roku 2022 zveřejnila společnost PAQ Research mapu vzdělávacího ne/úspěchu. Mapa srovnávala obce s rozšířenou působností z hlediska vzdělání na úrovni základních škol. Odhalila, že většinu úspěchu či neúspěchu vysvětlují sociální a ekonomické podmínky: nezaměstnanost, bytová nouze nebo míra exekucí.“

„Škola: Finanční situace rodin se podle ředitelky projevuje u náročnějších akcí. Z finančních důvodů rodiče děti omlouvají z plaveckých i lyžařských kurzů: Mívali jsme kurzy pobytové, ale kvůli finanční situaci rodičů jsme je změnili na dojížděcí.“

„Že je problém dostat do tohoto kraje učitele, zmiňuje také starostka Javorníku Irena Karešová, která dříve na javornické základce třicet let sama učila: „Musí to být ideálně přímo učitelská dvojice, kterou školství naplňuje. Pokud je učitel jen jeden, pak ten druhý bude mít problém s hledáním práce. To je tady kámen úrazu. Musí dělat přímo něco tady, podnikat a podobně, protože od nás je to všude strašně daleko.“ 

„Podobně jako jinde vidí starosta Vápenné Leoš Hannig coby řešení odlivu lidí výstavbu a stavební pozemky a podobně jako jinde si nemyslí, že by kraj spasil turismus, který přináší spíše jednotky pracovních míst. Starosta popisuje, že v minulost postavili v místní části Polka několik sociálních domů převážně pro rodiny s dětmi, a je si jistý, že kdyby existoval zákon o sociálním bydlení a dostupné financování, stavěly by všechny obce v okolí.“

„Když se starosta Bílé vody Miroslav Kocián zamýšlí nad dekádami v čele místní administrativy, nevidí směřování státu úplně optimisticky. Elektronizace státní správy je podle něj pořád jen slibem a teorií, a když chtěl třeba před lety dotaci na pokrytí Bílé Vody a dalších obcí internetem, dozvěděl se pouze, že to na nic nepotřebují. Na internet coby místní bolest vzpomínala také starostka Javorníku. Část obcí se ke světu nemá jak připojit. Navzdory předraženým tarifům čeští operátoři místní prostě ignorují a pevné linky v Travné či Zálesí pravidelně strhávají padající stromy.“

„Místní také dává dohromady pomocí komunitních projektů: „Je za tím myšlenka, že nemůžeme nic čekat od státu a musíme si pomoci sami. Nikoho nenutíme, ale každý se může zapojit. A protože si myslím, že jídlo spojuje nejlépe, tak máme věci jako chlebová pec, udírna a podobně. A funguje to. Cílem je vytvořit místo, kde budeme chtít žít, kde se nám bude žít dobře. To je smysl života.“ 

„Javorník a okolí: Krajské město Olomouc je odsud tři až čtyři hodiny veřejnou dopravou. Pouze z jednoho procenta obcí v Česku to trvá autem do krajského města déle než hodinu a půl. Do tohoto procenta patří všechny místní obce.“

„Jesenicko není nejhorší region, co se týče vzdělávání, ale patří k té „horší“ části země. Více žáků zde nedokončí základní školu, více jich neprospívá a v průměru mají více absencí. Jenomže i to je poněkud zavádějící tvrzení. Z dat totiž vyplývá, že lze většinu výsledků vzdělávání žáků vysvětlit socio-ekonomickým zázemím.“

Pokud v Česku odchází na maturitní obory přes 60 procent žáků, v Javorníku to není ani 40 procent, což zase odpovídá struktuře regionu, tedy rodičům dětí. Je zde více lidí se základním vzděláním nebo výučním listem, než je republikový průměr, a naopak méně těch s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním.“

„Zní to všechno logicky, a to je ten problém. Vzdělání totiž nemáme od toho, aby všechny nechalo tam, kde jsou. Vzdělání má být v otevřené, demokratické atd. společnosti cestou, jak prolomit narozením daný osud.“

„Při rozhovorech s místními se opakuje jasná distinkce mezi místem, které je tady, a vzdáleným vnitrozemím. Jako bych ani nebyl v Česku, ale někde na moři, na osamělých ostrovech, jejichž vazba k pevnině „tam za horama“ je sporadická a nahodilá. A nahodilá opravdu je. Z Javorníku do Olomouce je to kilometrů 120, navíc poměrně náročným horským terénem. To už je propast. Z Vítkova dává smysl jet pro větší nákup do Ostravy. Zde to žádný smysl nemá.“

„ … podobně zahýbal se zaměstnaností před deseti lety ve Vápenné přesun výroby firmy Weber do Prostějova, blíž dopravní infrastruktuře. Zmizelo padesát pracovních míst a s nimi i někteří obyvatelé. Na demografickém vývoji obce najdete v těchto letech patrný zub směrem dolů.“

Tohle se v centrech Česka chápe asi nejhůř: že zde je každé pracovní místo vzácnost a práci si vybírat nelze. Práce buď je, nebo není. Drobné výkyvy v nezaměstnanosti jsou z pohledu Prahy a dalších velkých měst jedno, ale tady to reálně hýbe životem obcí.“

„Když jsem mluvil o sociální situaci v regionu se sociálními pracovnicemi, poznamenaly, že se v posledních letech rozmohla práce na dohodu. Firmy najmou pracovníky, s nimiž uzavřou dohodu na část práce a zbytek jim vyplatí na ruku. Lidé kvůli tomu odejdou z úřadu práce, zdravotní pojištění, které by si měli platit, si neplatí, protože to pro ně není priorita a pro zaměstnavatele zase povinnost. Výsledkem je, že jim stoupá dluh u zdravotní pojišťovny a brzy je čeká exekuce. Exekuce pak znamená, že už se do normálního pracovního trhu nikdy zařadit ani nepokusí. Cesta do šedé ekonomiky na zbytek života je extrémně rychlá a krátká. A Javornicko pak vyskakuje na mapě exekucí jako extrém.“

„Holt jsme tady na kraji, dopravní dostupnost je špatná, pracovní příležitosti ve Vidnavě nebo v okolí žádné nejsou. Nejbližší je Jeseník nebo Zlaté Hory, to je dvacet pět, třicet kilometrů, Takže spousta mladých odchází.“

„Na jaře roku 2022 panovala v Česku stále rekordně nízká nezaměstnanost. V Olomouckém kraji byla s hodnotou 3,3 procenta nezaměstnaných dokonce o jednu desetinu nižší než republikový průměr. Jenomže když se podíváme na okresy kraje, pak Jeseník měl nejvyšší nezaměstnanost ve výši 5,5 procenta a v rámci měst byla nejvyšší nezaměstnanost právě ve Vidnavě (10,2 procenta), přičemž ji na dalších místech následovaly nedaleká Žulová a Javorník.“

„V roce 2010, v období ekonomické krize, kdy centrální vláda hovořila o nutnosti škrtů a úspor, byla v Česku nezaměstnanost necelých 10 procent, v Olomouckém kraji to bylo o tři procenta více a třeba v Javorníku bezmála 26 procent. Každý čtvrtý člověk neměl práci. Podobná čísla vykázaly všechny obce okolo. Rétorika centrální vlády a televizních ekonomů typu „žili jsme si nad poměry, musíme se uskrovnit“ zde prostě nedávala žádný smysl.“

„Když se o situaci bavím s paní Klementovou, která se v seniorském věku stará o penzion ve Vápenné, vzpomíná, že poté, co její dcera dostudovala zdravotní školu, v Bílé Vodě v psychiatrické léčebně měli plný stav, a tak se dcera nakonec odstěhovala za prací do Opavy, kde už zůstala. Takhle region přichází o vzdělané a kvalifikované.“

Apolena Rychlíková, Seznam Zprávy: Babiš si přisvojuje monopol na pomáhání. Je to chyba nás všech

„Strukturální problémy Česka se odrážejí takřka v každých volbách, fragmentarizace společnosti pokračuje. Politická řešení známe – nikdo se k nim ale nemá. Prezidentské volby to potvrzují.“

„Zdá se, že problémy, které naši republiku trápí, se viditelněji diskutují pouze tehdy, když jsou volby. V období kampaní, v nichž se jinak přehlížená témata dostávají do centra pozornosti. Málokdy však s důrazem na nutnost jejich skutečného vyřešení – mnohem častěji slouží jako projekční plocha, do níž si různé skupiny vkládají to, co se jim zrovna hodí.“

„V takto černobíle pojímaném politickém boji pak proti sobě může stát „hloupá“ vesnice a „vzdělané“ město, což je přesně ten typ narativu, který polarizujícímu Babišovi jenom nahrává. Jakmile nejostřejší politické boje utichnou, zájem o témata spojená se socioekonomickým rozvojem, stejně jako o tamní obyvatele, upadá, až mizí. To je chyba.“

„Ačkoliv se politická debata v Česku vede až nepříjemně často na ose určitých hodnot (které však vůbec nemusí být sdílené), o narůstající frustraci a fragmentarizaci rozhodují už více než deset let ty stejné faktory, související se socioekonomickým rozvojem a mírou nerovností v jednotlivých částech země.“

„Problém není jen v chudobě, ale v upadající infrastruktuře, se kterou se některé regiony potýkají opravdu palčivě. Vzdělání, úroveň a dostupnost zdravotnické péče, doprava, nedostatek kulturního vyžití, nekvalitní bydlení – to všechno jsou témata, která určují každodennost.“

To všechno jsou problémy, které jsou v debatě relevantní a jenom jejich vyřešení může přinést změnu a celospolečenský posun k lepšímu. K tomu se ale politická reprezentace nemá – a to včetně Andreje Babiše. Problém ale je, že on, jakkoliv z pouhé vypočítavosti, do některých míst alespoň jezdil a dával tak lidem, kteří v nich žijí, najevo, že o nich ví. Že je alespoň vidí.“

„Bude nutné začít pracovat na skutečné změně. Velký díl odpovědnosti přitom nebude ležet jen na budoucím prezidentovi, ale i na vládě a dalších aktérech a aktérkách veřejného života, včetně médií. Vyfouknout Babišovi roli toho, kdo se stará o lidi, můžeme jen tím, že budeme soustavně upozorňovat na to, s jakými strukturálními problémy se Česko potýká, a žádat jejich řešení tak, aby byl Babiš vždy o několik kroků pozadu.“

Úvodní foto: Náměstí ve Vidnavě