Hrdinové umírají tiše. I před 80 lety. Nacisté 24. října 1942 zavraždili 262 odbojářů – spolupracovníků parašutistů. Kubiš a Gabčík byli už dávno po smrti, členové domácího odboje si ale prošli brutálními výslechy, Terezínem a Mauthausenem. K umírání jim nacisté pouštěli gramofon.
Z Terezína je odeslali o den dříve. Nevěděli přitom, že jedou na smrt. Možná, že někteří tušili, když před sebou tentýž den uviděli brány koncentračního tábora Mauthausen. Tam je rozdělili na muže a ženy a nechali je prý celou noc stát venku v dešti před takzvaným bunkrem.
24. října 1942 v 8:30 vraždění začalo. Nacisté si do bunkru volali jednoho odbojáře po druhém. Vše vypadalo jako lékařská prohlídka. Nacisté prý měli bílé pláště, pili kávu a v místnosti hrál gramofon. To aby ven nebyl slyšet případný křik.
Po pár otázkách vyzvali vězně, aby přistoupil k měřícímu zařízení. Za ním byl ale schovaný člověk se zbraní. Jakmile si odbojář k měřidlu zády stoupnul, střelili ho do týla. Následně byl odtažen vedle směrem ke spalovacím pecím. Služba vždycky rychle spláchla podlahu od krve. To vše během pouhých dvou minut.
Dovnitř následně vcházel další vězeň, který neměl tušení o tom, co je zde potká. Každé dvě minuty zemřel jeden člověk. Celý den až do 17:42. Samozřejmě s přestávkou na oběd …
Více než polovina ze zavražděných byly ženy. Věkový průměr 37 let. Zavražděné byli i děti mezi 14 – 17 lety. Doma měli všichni rodiny a někteří i malé děti.
Jejich popel vysypali na hromadu za táborem. Nemělo zbýt nic. Mnohdy nacisté zavraždili celou rodinu a dodnes se nám tak dochovala jen jejich jediná fotka.
Další hromadná poprava se uskutečnila 26. ledna 1943. Celkem zavraždili 294 spolupracovníků parašutistů.
Nesmíme zapomenout 🇨🇿 🕯 💔
Via @AnetCer,Aneta Černá, ČT
🏇 Likvidace Reihnarda Heydricha nebyla jen operací zahraničního odboje, ale především odboje tuzemského, v níž se kromě předválečných příslušníků naší armády, angažovaly minimálně stovky těch největších českých vlastenců z řad civilistů. Členové Sokola, Červeného kříže, náboženských obcí, mnohdy byly zapojeny celé rodiny.
Všichni jednali s vědomím, že při prozrazení jejich činnosti, budou zavražděni. Přesto nezaváhali.
Hvězdná hodina národa s tragickým koncem.
Čest jejich památce!
Úvodní foto ze vzpomínkové mše na tyto naše vlastence ve Svatovítské katedrále. Svíčky (za každého zavražděného jednu) zapalují příbuzní obětí.
Hlasujte pro mě v anketě Křišťálová lupa 2022!
Web visegradsky-jezdec.cz byl nominován v kategorii One (wo)man show.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji