Babiš jako kandidát „antizápad“.

Není to samozřejmě nelogická myšlenka, uvažujete – li toliko jako pustý pragmatický populista bez hodnot, kterým Babiš bezesporu je.

Za prvé tu vždy je k volbě ochotný segment voličů, který nostalgicky vzpomíná do dobu před rokem 1989, nebo jiný, který není spokojen s tím, jaké (ne)nevýhody mu tuzemská podoba demokracie v posledních desítkách let přinesla.

Do toho může směle jako opozice vůči nové vládě vmezeřit i antisystémové proudy společnosti, protože, ač byl sám dlouho členem establishmentu, nyní už na něj může (a bude) směle útočit a to třeba i za Covidové restrikce, které se před časem sám pokoušel uplatňovat.

Navíc, v podstatě celé nízkopříjmové Česko se bude cítit ohroženo mnohem víc než klimatickou změnou, probíhající konverzí energetiky (lze to částečně chápat- bližší košile, než kabát), k čemuž navíc takřka jistě budou přispívat i hlasy mnoha provládních politiků.

Tím ovšem v prezidentské kampani budou mnohem více posilovat Babiše: proč chodit ke kovaříčkovi (vláda nikdy nebude kritizovat EU, tak tvrdě jako Babiš, který už k ní nemá žádné závazky, navíc jej EU štve tím, jak jde po jeho dotacích) – když můžu jít rovnou ke kovářovi, že…

Na tento mylný koncept doplatila při kritice a zveličování negativ migrace, jak ČSSD (růst SPD v minulých volbách), tak třeba v minulosti SMER – odchod části voličů k LSNS.

Babiš se ostatně podobných kroků nebojí, ve vrcholu sněmovní kampaně kooperoval s dezinformačními Parlamentními lisy, které jej masivně podporovaly, o sto šest.

Parlamentní listy jsou rozcestníkem médií, které mají společné jedno: afinitu k Rusku a Číně a apriorní kritiku západu a demokracie. Celý článek zde.

O stejném trendu v médiích a společnosti psala po volebním říjnovém víkendu i Alexandra Alvarová, odbornice na komunikační strategie a hybridní válku v médiích.

Text ale píšu, kvůli jinému, novějšímu příkladu.

V Babišově IDnes včera vyšel i tento text:

Ochrana západních hodnot a lidských práv aka zbytečné retro- IDnes

👽 „Nová vláda Petra Fialy nastupuje se slibem v koaliční smlouvě, že obnoví tradici havlovské zahraniční politiky. Máme ale tleskat návratu zpět do úplně jiného světa 90. let? Tato politická reality show nebere ohled na možné poškození zahraničních vztahů.“

👽 „Komunismus u nás skončil v sametových rukavičkách, proto leckdo cítil dodatečnou potřebu se nahlas vymezit proti čemukoliv komunistickému.

Sametová revoluce udělala z Václava Havla legendu, ale řada českých vykročení do světa nebyla vždy jen povedená. Tehdy začal i nebezpečný „český sen“ či sebeprojekce o povinnosti být morálním majákem, svítícím do temnot asijských států, které ještě neporozuměly euro-americké demokracii a svobodě.“

👽 „Nastává silná asijská hospodářská integrace, která bude stárnoucí Západ a jeho hodnoty (pozn. rozuměj demokracii a ochranu lidských práv) nemilosrdně odsouvat na vedlejší kolej.

👽 „Problém naší země ovšem spočívá v permanentní volební kampani, kdy se čeští politici nutně stávají herci veliké show pro média a pro voliče. Tato politická reality show nebere ohled na možné poškození zahraničních vztahů. Tento nestátnický, pouze stranický nebo spíše jen egoistický přístup se bohužel pomalu stává normou tuzemské politiky.“

(Rozumíte, politici totiž podle autora nedělají zahraničně – politickou agendu ve prospěch občanů, ale jen se předvádí a pošozují naše vztahy s Čínou a jinými „důležitými“ státy).

👽 „Je čas přestat hrát roli satelitu cizí zahraniční politiky. Ve vztazích k Číně je potřeba mnohem více analyzovat a prosazovat strategické cíle naší republiky a EU. Vždyť vzhledem k čínské velikosti, efektivitě a rostoucí evropské účasti už nemá smysl ji dál zkoušet ani vylučovat, ani vyučovat.“

(Ano, dohodněme se s panem Hitlerem, je to mnohem levnější a jednodušší, než s ním soupeřit. Však on nám dá proto pokoj…)

👽 „Návrat k „havlovské zahraniční politice“ je návratem do úplně jiného světa 90. let. Ale tleskat snaze vrátit nás o dvacet let zpátky bychom snad neměli.

Bude to možná efektní podívaná, snad se pár politiků bude v médiích prsit svou odvahou postavit se na dálku nejlidnatější zemi světa. Ale otázkou je, co z toho jako země budeme reálně mít. Snad dobrý pocit?“

👉 Tak to bychom měli a teď, kdo je autorem jednoho z hlavních článků včerejší prémiové sekce IDnes.

Sinolog Vít Vojta.

Ano ten Vojta, pro nějž vytvořil Kellnerův Home Credit projekt Sinoskop, který měl ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch Číny. Ten nakonec skončil fiaskem, stejně jako podobná aktivita novinářů z Info.cz a ostatně stejně jako celá pročínská aktivita PPF.

Čínské firmy byly nakonec i přes tuto snahu, vyřazeny jak ze strategických komunikačních, tak i energetických tendrů.

Tímto směrem tedy +/- nejspíš poběží Babišův předvolební zajíc.

(Západ samozřejmě v současné situaci s Čínou obchodovat musí, to však neznamená, že bychom jí měli podlézat a ustupovat na poli demokracie, ale naopak stát si za svými hodnotami a pracovat na tom, vymanit se z technologické závislosti na této totalitní zemi.)

👉 Není to ostatně jediný text v témže duchu v Babišově stáji, v poslední době.

Nedávno v něm psal jeden ze Zemanových mužů pro zahraniční politiku (jaká to je, všichni víme) Radek Drulák:

👽 „Co bylo v 90. letech (v zahraniční politice) omylem na pozadí optimismu, se dnes vrací jako fraška v kulisách tragédie.“

👽 „Havlovskou zahraniční politiku lze charakterizovat dvěma odkazy – ztotožněním českých zájmů se zájmy USA a moralizujícím diletantstvím.“

👽 „Doma se Havlova politika s pochopením nesetkávala – většině Čechů nic nepřinášela a ponižovalo je Havlovo pohrdání „českou malostí“. Pokud mu domácí i západní média tleskala, tolerovali ho; i když Klausovi a Zemanovi rozuměli lépe.“

👽 „Čím vlastně Havel vynikal? Jakkoli jistě byl odvážnou a originální osobností, v někdejším disentu i jinde najdeme morálně pevnější, myšlenkově důslednější i politicky zdatnější postavy. Podstatné však je, že USA od sedmdesátých let intenzivně pracovaly na Havlově reputaci vzorového disidenta a hrdiny a nikoho takového si v nynější pětikoalici Američané nevypěstovali.“

Petr Drulák je dnes častým hostem proruských dezinformačních webů, kde samozřejmě mluví ještě mnohem adresněji a tvrdí například, že Člověk v tísni si chodí pro instrukce na americkou ambasádu, nebo nadhazuje, že je v Česku manipulována debata o Číně a jakou roli v tom hraje vedení ČT a ČRo …

Viz jeho text ne už dlouho výhradně dezinfo Literárkách.

Nekrácený text zde.

🏇 Celá tato praxe, kdy se kvůli možnému úspěchů ve volbách manipulativními útoky na naše hodnoty přes zaplacené „novináře“, zpochybňuje naše prozápadní hodnotová orientace, nás může nakonec vyjít hodně draho i když se Babiš prezidentem nestane.

Je zřejmé, že se v příštích letech bude hodně lidem dařit nedobře a poroste jejich nespokojenost. Podobné vlivové operace mohou vést k tomu, že se bude rozšiřovat počet občanů, kteří budou tak chtít tyto hodnoty (aniž je budou konkrétně zmiňovat) opustit.

A to i přes to, co už jim Babiš, Vojta, Jirsa, Drulák a další nesdělí: Totiž fakt, že i přes všechny chyby, které objektivně děláme, žijí v nejbohatší a nejbezpečnější části světa, v níž jsou navíc jejich práva chráněna násobně více, než mimo tento prostor.

🏇 Závěrem připomenutí, jak nezávislá Babišova média jsou: tady a tady.

Úvodní obrázek: Babišův (a)morální kompas může ukazovat kdykoli a cokoli, jen když mu to může přinést nějaký hlas voliče. Snímek E 15.

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh