Babišovy hodinky s vodotryskem

ANO se nechce účastnit debat o důchodové reformě. Není divu, půjde totiž o nepopulární rozhodnutí a taková Andrej Babiš nikdy nedělá.

Nejprve skupina ANO ze všech pozic kritizovala vládu, že s ní nikdy nechce o ničem jednat. Pak, když se ale jeho politici měli zapojit do jednání o reformě penzijního systému, nejenže z jednání utekli, ještě defacto přiznali, že žádný svůj návrh reformy – s nímž se nějakou dobu oháněli – nemají a dokonce ještě před tím znemožnili sami sebe, když Havlíček se Schillerovou nejprve s návrhem reformy na jednání u prezidenta souhlasili a poté, když je Babiš zpražil, zkoušeli tvrdit, že nic takového se nestalo.

„Na chování ANO hezky vidíme rozdíl mezi standardní levicovou stranou a populisty. Levice poctivě řekne: „Na důchody není, zvyšovat věkovou hranici nechceme, tak musíme zvednout daně.“ A přijde s daňovou progresí, většími firemními daněmi, sektorovými daněmi a tak dále. Nemusí se to líbit, protože to může podvazovat ekonomickou aktivitu a investice, ale je v tom alespoň nějaká racionalita, ve smyslu přiznání reality.
Populisté naproti tomu v klidu bájí, že se celý problém, pokud vůbec existuje, nějak vyřeší, že se nikoho nic negativně nedotkne a že bude líp.“

Celá současná situace ještě víc vynikne, když si ukážeme, jak se Babiš a jeho podřízení ke stejné věci chtěli stavět v době, kdy ještě zkoušeli zaujmout i jiné publikum, než buď jen seniory, nebo lidi semleté dezinformacemi. ⬇️

Dialektika laureátů Darwinovy ceny je následující

1. Chceme vyšší důchody

2. Chceme jít do důchodu dřív

3. Nesmí se zvyšovat daně

Obrázek výše je pouhou anketou čtenářů Novinek, nicméně podle průzkumu  Barometru zaměstnanců, ve kterém společnost Up Česká republika dlouhodobě sleduje postoje pracovníků vyplývá, že za adekvátní věkovou hranici pro odchod do důchodu považují zaměstnanci věk 60 až 61 let. A to i s ohledem na stav české ekonomiky a průměrnou délku života.

To vše v realitě, kdy rychle přibývá seniorů a zároveň se prodlužuje doba, kterou v důchodu prožijí.

A zároveň s tím se třeba rychle zvyšuje částka, kterou utratí za léčení svých neduhů, protože si je budou léčit víc let.

Pokud by se ovšem odcházelo do důchodu dříve, méně lidí by platilo jak daně, tak i odvody…

A část lidí skutečně tak nějak i uvažuje

⬆️ Obrázek z dílny MPSV ukazuje, kolik pracujících lidí připadalo, připadá a bude připadat na jednoho seniora v důchodu. „Manko“, které průběžně vzniká je evidentní a bude mít podobu několika desítek miliard korun ročně.

Klidně je možné, že Andrej Babiš a jeho poddaní si teď počkají, až se důchodová poloreforma schválí. Následně na ní budou pálit ze všech pozic a až z ní budou ,,našilidi“ dostatečně zhnuseni, tak Babiš veřejně slíbí, že když vyhraje volby, tak ji zase zruší. (Jen slíbí, to mu bude k zisku nějakých hlasů stačit).

Jiří Nádoba, Seznam Zprávy: Chodit do důchodu později podle Schillerové nebude potřeba, protože Česko zbohatne 

„Na předvelikonočním jednání na Pražském hradě Schillerová spolu s Havlíčkem a Juchelkou za ANO konstruktivně odkývala, že bez pozdějších odchodů do penze v budoucnu těžko půjde udržet jejich růst. Na tom se shodují všichni relevantní ekonomové.“

„Do roku 2016 platil ohledně důchodového věku automat, který hranici na plnohodnotnou penzi postupně posouval spolu s přibývajícími roky dožití. Sobotkova vláda zabudovala do tohoto automatu strop, aby se v roce 2030 důchodový věk zastavil na 65 letech. Pro nápad ČSSD byli tehdy i lidovci. Babiš coby třetí koaliční partner ho zpočátku brzdil jako populistický…“

„Jurečka chce do léta představit penzijní reformu, která by vedle jiných změn zmíněný automat obnovila. Znamenalo by to např., že lidé narození po roce 1981 by tak mohli odcházet do penze po 67. roku života.“

„Zvýšení rozpočtu na důchody z dnešních 8 na víc než 11 % HDP podle Schillerové „bez problémů zvládneme“. O ale žádné řešení nejde, dokud příslušní politici neřeknou, kde chybějící tři procenta vzít – respektive kde jinde než na dluh. 3 % procenta HDP letos vycházejí na 220 miliard korun…“

„A připomeňme, že tyto peníze nebudou chybět jednorázově, ale každý rok. Nic samozřejmě neřeší ani případný růst ekonomiky, na který se politička odvolává – pokud má platit, že kupní síla seniorů by měla růst stejným tempem jako u zbytku společnosti.“

„Stejně iluzorní je sázet na vzestup porodnosti. První velký náraz důchodového systému přijde moc brzy na to, aby i ta nejzázračnější prorodinná politika měla efekt. Je diskutabilní, zda v dnes nějaká rodinná politika vůbec zabere. Když se podíváme, kolik dětí je v průměru na jednu ženu v Česku a kolik třeba ve Švýcarsku nebo Německu, tedy v zemích, které jsou vyspělejší, tam to číslo je dokonce menší.“

„Brzy uvidíme, jestli tato nabídka podobně jako na Slovensku nebo v Maďarsku vyhraje. Anebo jestli dostatečný počet Čechů bude mít dost rozumu na to, aby si vybrali lídry, kteří budou ochotni brát nepříznivou realitu vážně a prosazovat nepopulární, ale potřebné věci.“

Než tento smutný a bohužel pro politiku populistů typický, příběh uzavřu, připomenu, co je rámcově špatně. Totiž to, že lidem jako Andrej Babiš (a jeho zaměstnancům) nejde primárně o problémy ČR a vizi, jak je třeba na rozdíl od 5K lépe řešit, ale jde jim jen o sebe samotné a země jako taková, je jim ukradená. ⬇️

Tomáš Pavlas: „Nenechat se strašit politiky…“

„Kriticky velká část politiků systematicky hledá různé zdroje strachu, jejichž prostřednictvím pak dokážou manipulovat lidmi a efektivně si zajistí dobrý nebo i výborný volební výsledek.„

„Kdo je svolný k zajištění moci prostřednictvím rozdmýchávání emocí pramenících ze strachu, ten nevnímá politickou moc jako prostředek osvíceného, solidárního, na svědomí a rozumu založeného spravování společnosti. Nevnímá politickou moc jako demokratický politik, který vlastní moc redukuje vědomím dočasnosti vlastního mandátu; vnímá ji jako panovník, vnímá ji jako vlastní nárok, který legitimizuje jakékoliv prostředky.“

„Podaří-li se mu moc získat, začne ji vnímat jako nedotknutelnou a bude i sebe samotného vnímat jako nedotknutelného. Snížíte-li se k něčemu tak nízkému „byť jen v kampani“, nemůžete zůstat nepoznamenáni. Už jen připuštění využití strachu jako metody je překročením hranice, odkud se těžko vrátit, natož její systematické využívání.“

„Stane-li se v prostředí ještě stále demokratickém hlavním smyslem a cílem nejúspěšnějších politiků udržování vlastní nedotknutelnosti, musí na překonávání a maskování tohoto evidentního rozporu vynakládat většinu své energie, času a talentu. Na to podstatné, proč by měli v nejvyšších ústavních funkcích být, jim již stejné zdroje nezbývají.“

🏇 Ono se v tom posledním textu taky píše, jak je těžké na to populistům neskočit. Tím spíš, když nemáte osobní ekonomickou stabilitu a počítáte každou kačku. Úkolem politiků, elit, novinářů, ale i podobných stránek jako tato, je vysvětlit co největšímu počtu lidí, že volbou politiků, o nichž je právě tento příspěvek, nakonec nejvíc ublíží sami sobě.

A je potřeba říci, že se to v poslední době České republice celkem dařilo 🙂

(Úvodní obrázek: byznys noviny)