Euro v Česku? V příštích letech těžko.

Podle mě jde prostě o téma k nadcházejícím volbám do EU a po nich už se nikdo do souboje s většinovým názorem obyvatelstva asi nikdo moc pouštět nebude.

Politici by ale konečně měli překročit svůj stín z minimálně poslední dekády a do těchto střetů proti většinovému názoru se pouštět. Tím spíš, když nezávislí ekonomové (ne bankéři :D) a zástupci podnikatelské sféry po euru volají zatím nejsilněji v historii.

Naše ekonomika je na eurozónu navázaná a vstupem do ní nemůže nic ztratit. Tedy kromě poplatků z převodů a nezávislou měnovou politikou ČNB , která Česko chrání například před … inflací.

Mimochodem celá tato nově otevřená debata intenzivně vyhnala na barikády prakticky celou pátou kolonu Ruska v zemi.

Ještě poznámka k referendu: Volá po něm Václav Klaus, který bez referenda rozdělil zemi v níž žilo 15 miliónů občanů. Tehdy jej nepotřeboval.

Navíc – a to je podstatné – ono referendum už proběhlo. Češi v referendu v roce 2003 rozhodovali o přijetí aténské smlouvy o přistoupení, v níž se ČR zavázala euro přijmout. O tom, že budou mít lidé jednou v peněženkách eura místo korun, je tedy již rozhodnuto. Bez změny smlouvy s EU by na tom nic nezměnilo ani případné další referendum.

Pro hlasovalo tehdy 77 % lidí u volebních uren, 23 % bylo proti.

No nic, nejprve dejme slovo textu shrnujícímu celou problematiku a později i nečekaně bankéři z ČSOB.

1. Musí Česko přijmout euro? Proč a kdy?

Mělo by, ale nikde není jasně řečeno kdy. Česko se zavázalo vstoupit do eurozóny už v době schválení svého vstupu do Evropské unie, jejímž členem se stalo v květnu 2004. Přistoupení k eurozóně musí podle evropské legislativy na vstup země do Unie navazovat. 

2. Jak dlouho trvá vstup a jaké jsou podmínky?

Pro Česko by nyní vstup trval minimálně dva roky, spíše tři. Země musí plnit pět maastrichtských kritérií (podle Maastrichtské smlouvy z roku 1992). V jednom z nich, v takzvaném Mechanismu směnných kurzů (ERM II, Exchange Rate Mechanism), musí země chystající se na vstup strávit před samotným vstupem dva roky.

V tomto roce by přitom Česko podle analýzy ministerstva financí a ČNB mělo začít zbylá čtyři kritéria plnit.

3. Kdo o tom rozhoduje a jak proces vstupu do eurozóny vypadá?

Do velké míry o tom rozhoduje vláda, která vytváří rozpočet. Důležitým hráčem je i ČNB, která stanovuje úrokové sazby (a inflaci tím do určité míry ovlivnit může).

Pokud kritéria země plní, na tahu je už jen politická reprezentace. Vláda by měla stanovit termín vstupu do eurozóny, a především tomu předcházející termín vstupu do ERM II. Referendum nutné není, protože Češi už v něm schválili vstup do EU a s přístupovou smlouvou tak i závazek budoucího přijetí eura.“

4. Proč se vláda nyní pře o vstup do ERM II?

Mechanismus směnných kurzů je přímým předstupněm pro přijetí společné evropské měny. V současné době je měnový kurz mezi českou korunou a eurem určován na devizovém trhu.

Podle nové analýzy ministerstva financí a ČNB přitom ČR bude v letošním roce plnit maastrichtská kritéria, chybět bude jen vstup do ERM II (a dlouleté setrvání v něm). Přesto Stanjurovo MF vládě doporučuje, aby nyní o vstup do mechanismu směnných kurzů neusilovala.

5. Je euro pro Česko výhodné?

V tom jsou zatím mezi ekonomy i politiky spory, byť ty politické jsou spíše ideologické a hodně reflektují nálady voličů či straníků.

PLUS: Mezi reálné výhody by patřilo třeba to, že by lidem při cestách do zemí eurozóny odpadla nutnost nakupování valut a podnikům zase miliardové transakční náklady v souvislosti se směnou peněz. Země platící eurem je také potenciálně atraktivnější pro přísun zahraničních investic.

MÍNUS: Stát s přijetím eura nicméně do značné míry ztrácí šanci provádět vlastní politiku vedoucí ke snížení inflace nebo zlevnění dovozů. Například za listopad 2023 ale mělo Česko vůbec největší inflaci v celé EU a měnová ČNB politika mu tak zřejmě moc nepomohla.

Členský stát eurozóny také musí přispívat do společného záchranného fondu. Zčásti tak ručí za ekonomické problémy, s nimiž se mohou potýkat jiné země. Výše příspěvků se odvíjí od síly ekonomik.

6. Jak souvisí debata o přijetí eura s eurovolbami?

Věcně nijak. Jde pouze o téma, jímž se jednotlivé snaží odlišit od těch druhých. Důležitější pro přijetí jsou volby sněmovní.

7. Které státy už platí eurem a které naopak ne?

Z 27 unijních států se eurem platí ve 20 z nich. Ze zbývajících sedmi už k přijetí eura konkrétně směřují Bulharsko a Rumunsko, vloni jej přijalo Chorvatsko.

8. Jak vysoká je podpora eura v Česku?

Přechod od české koruny k euru podporovala loni na jaře podle CVVM zhruba pětina občanů, konkrétně 22 procent lidí.

Podle sociologů podpora přijetí eura klesá s rostoucím věkem, zvyšuje se s rostoucím stupněm vzdělání a zlepšujícím se hodnocením životní úrovně domácnosti a spokojeností s politickou a ekonomickou situací.

„Mezi zastánce přijetí eura se častěji řadí muži, studenti, vedoucí zaměstnanci a voliči vládních stran, proti jsou pak ve zvýšené míře důchodci, pracovníci v nekvalifikovaných dělnických profesích a voliči ANO, KSČM a SPD.“

 Ve všech zemích, kde se eurem platí, jsou s ním lidé většinově spokojeni.

9. Kde mohou být příčiny české skepse vůči společné měně?

Jak již bylo zmíněno, propad v podpoře přijetí eura spadá do let 2010 a 2011, tedy období po světové finanční krizi, která se odrazila do krize dluhové, jež postihla i eurozónu.

„V důsledku vnějších okolností se zejména dramaticky rozšířil názor o nestabilitě zóny zemí používajících euro.“

Vedle těchto faktorů ale mohou k nízkému naladění společnosti přispívat i ryze domácí politické faktory –⁠ jednak se možné přijímání eura stále odsouvalo, vedle toho mohlo mít vliv i odmítání klíčových tuzemských hráčů. 

10. Je pravděpodobné, že budeme kolem roku 2030 platit eurem?

I přes nynější vzepětí debaty ve prospěch přijetí eura to jisté rozhodně není. Problém nestojí ani tak v tom, zda lze tento proces stihnout. Otázkou je, zda se pro rozhodnutí najde politická podpora.

Je téměř jisté, že současná vláda o termínu přijetí eura nerozhodne.

Vlákno Jaroslava Vybírala z ČSOB

Vtipné a tak trochu pro českou realitu symbolické je, že na něj souhlasně upozorňuje pan Růžička z PPF, která platí Institut Václavka Klause, jakožto jednoho z nejtvrdších odpůrců společné evropské měny v ČR.

1. € používá denně cca 350 mil lidí ve 20 zemích eurozóny, většinově spokojeně. Tito občané hodnotí svoji reálnou zkušenost s € v peněžence, zatímco my tady v Česku pracujeme s dojmy (v peněžence CZK), € máme jako vnější faktor.

2. Při pohledu na poslední mimořádně velkou inflační vlnu, od r. 2020, není vidět, že by ČNB/CZK k řízení inflace materiálně pomohla. ČR je prakticky pořád a dlouho na špici. Můžeme šermovat inflačními grafy ČR, Slovenska, ale dívám se i na průměry EU, EMU atd. Obecně byla vyšší inflace v ne € zemích, i když to má více příčin. Ale přiznejme si, alternativní scénáře neznáme, nevíme, jaká by byla česká inflace s eurem. Víme jen, že česká inflace s CZK/ČNB dopadla hrozivě.

3. Měsíční či jednoroční pohled může být zkreslující. Podívejme se proto na dlouhodobější inflaci přes pandemii, rozbité výrobní řetězce, válečný šok, energetické zvraty. Cenová hladina u nás vzrostla o více než třetinu. Do inflace vstupuje hodně vlivů, vlastní měnová politika je jen jedním z nich. Kumulativní čtyřletý výsledek je zdrcující. Pokud tahle epizoda měla ukázat výhodu ČNB/CZK, tak bych chtěl vidět tu nevýhodu.

4. Ať se vám to líbí či ne, proces zavádění eura v ČR už probíhá a řekl si o něj byznys. Proč si CZ firmy berou cca polovinu nových úvěrů v €? Měli jsme dluhopisy v CZK, které se splatily. Developer si fakturuje nájem v €, vydal nové bondy v €. CZK už ho nezajímá, i když podniká v Praze. Má jen zcela neproduktivní práci navíc s vedením účetnictví ve 2 měnách.

5. S rostoucím objemem nových korporátních € úvěrů klesá už tak zpožděná/(pochybná?) efektivita měnové politiky ČNB. Není groteskní, když si guvernér ČNB posteskne, že mu „firmy utíkají do eur“? Neříká se, že byznys je chytrý? Byznys si pro sebe hledá svojí optimální cestu. Naopak existence dvou měn v ekonomice může vytvořit nepříjemnou situaci, pokud by se směnné kurzy vychýlily.

6. S přijetím eura by nepřestala existovat ČNB, některé její pravomoci by se převedly do ECB. Mělo by nás to mrzet? Tam bychom měli svého zástupce, kterého teď nemáme. Jaký bychom tam měli vliv? Toť otázka. Jsme však 9. nejlidnatější země EU a vliv máme v EU minimální, protože o něj jako Češi naprosto nestojíme. Škoda.

7. € by dramaticky (!) rozšířilo investiční příležitosti a pomohlo rozbít home country bias. Buďto si pro širší investiční universe vybudujeme domácí burzu (víme, jaký je bohužel trend), anebo na to půjdeme jinak. Je férové si přiznat, že měnová konverze už dávno není taková technická bariéra jako dříve, ale psychologicky to stále velká překážka je. Pro mnohé nepřekonatelná.

8. S širšími investičními možnostmi by se mohlo ulevit od tlaku na nákupy nemovitostí (hlavně 2., 3.). Současný stav je takový, že kdo má úspory, ukládá je do domácích realit, protože to je jistota. Jiné příležitosti jsou omezené.

9. Kreativní destrukce! Všichni ti, kteří řeší EURCZK, by se věnovali produktivnějším úkolům na všech úrovních. Můj oblíbený faktor.

Tento postoj shrnul i student mezinárodních vztahů ZČU Alexandr Romanccov, který se jinak zabývá především Čínou: ⬇️

📌 Je neuvěřitelné, že země, která se stále zaklíná mnichovskou zradou přešlapuje ohledně toho, jestli přijmout €, nebo ne. Máloco nám může v ukotvení na západě pomoct tolik, jako přijetí jednotné měny.

📌 Evropa se nachází v geopoliticky nejsložitější době od konce 2. světové války. Rusko bude chtít obnovit sovětskou sféru vlivu v Evropě a snadno to může dopadnout i na nás.

📌 To je moment, kdy dojde na lámání chleba a naši bezpečnost mnohem lépe zaručíme tím, že se staneme pevnou součástí jednotného evropského trhu, čímž pádem bude ostatní členské státy víc bolet nás vydat.

🏇 Přijetí jednotné evropské měny rozhodně není všelék a dokonce za nás nevyřeší ani naše současné ekonomické problémy.

Česká republika jede ale naplno v eurové ekonomice, ale nemůže ovlivňovat její podobu. Už jen tento fakt nedává příliš smysl. Že i taková středně velká země může na této úrovni leccos sama ovlivnit a vyjednat, ukazuje námi vytvořená dohoda o společném nákupu plynu v EU, nebo nedávná (zase námi iniciovaná) dohoda o úpravě ekologické normy pro automobily euro 7.