Ministr vnitra Vít Rakušan na ČT 24 dvacátého třetího března: „Černý scénář byl, že dorazí 20.000 uprchlíků z Ukrajiny za měsíc. Dorazilo jich 300.000.“
I tato věta dokumentuje, jak velké zatěžkávací zkoušce je nyní Česká republika vystavena. Když pominu údiv nad tím, kdo ten odhad počtu příchozích vládě dělal, je třeba si říci, že prvotní fáze uprchlické krize ČR zvládá.
Uprchlíci před válkou dostávají už víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila předtím vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.
Ostatně za tyto kroky pochválil vládu i třeba Šimon Pánek: „Český stát na uprchlickou krizi zareagoval v první fázi dobře. Vláda ale podceňuje situaci z dlouhodobějšího hlediska.“
A tady je třeba se zastavit, druhá fáze, říkejme jí integrační, je mnohem náročnější než ta úvodní krizová. Je v ní potřeba mnohem víc odbornosti než entuziasmu, který díky občanskému sektoru pomáhal státu v prvotním nárazu a bude potřeba i mnohem více peněz, než je stát ochoten připustit.
Totiž tedy, jestli chce uprchlíky integrovat dobře.
Podle mě je problém v rigiditě vlády. Ta do letošního roku vstoupila s plánem za A v žádném případě nezvyšovat daně a za B osekat státní rozpočet o 100 miliónů korun.
Což je sice záslužné, ale v současné situaci, kdy zároveň řeší energetickou i uprchlickou krizi zároveň, s níž ve svých plánech nepočítala, už kontraproduktivní.
Pokud zhodnotíme mediální výstupy vlády a odborníků, kteří se integrací cizinců už zaobírají dlouhá léta, uvidíme rozpory, které ukazují, že šetřit teď na integraci, znamená platit později mnohem víc. A nebavíme o i miliónech, ale miliardách…
Šimon Pánek: Česká vláda podceňuje, co nás čeká
„Český stát zareagoval dobře v první fázi uprchlické krize. Myslím tím státní správu, samosprávu, situaci při přijímání příchozích, registrace, vytvoření krajských center – to je model, který by rádi převzali jinde. Řekl bych, že to funguje skoro na jedničku.“
„Česká vláda pořád podceňuje to, co nás čeká, podceňuje, že je potřeba do toho okamžitě v poměrně velkorysých programech uvolnit miliardy korun.“
„Není žádoucí, aby běženci končili v uprchlických táborech. Vláda by proto měla nastavit finanční pobídky nikoliv za solidární ubytování u někoho doma, ale za uvolnění samostatných bytů pro uprchlíky, což by pomohlo i s rozvrstvením příchozích po celém Česku.“
K podobným závěrům dospěla i studie PAQ Research. Pokud stát nebude ochotný investovat do integrace běženců, hrozí vznik ghett a růst kriminality, VIZ ZDE.
Investice do integrace se vyplatí
„ČR by měla zajistit, aby mohli uprchlíci z Ukrajiny pracovat v profesích, pro které jsou kvalifikováni. Jsem přesvědčen, že se to státu vyplatí, a proto by neměl váhat do integrace investovat. Mělo by se zařídit, aby se kvalifikace z Ukrajiny v Česku uznávaly, a naučit i dospělé uprchlíky česky. Stát by se neměl bát do nich investovat.“
„Neuvědomujeme si, že to není zadarmo. Že integrace něco stojí. Když dělají integraci ve skandinávských zemích, tak vidí, že je to obrovská investice, a když se ti lidé dostanou do profesí, kam patří legálně a za průměrnou mzdu, tak to stát v odvodech a daních získá zpátky. Ale když je necháte segregované v ubytovnách, tak to akorát rozloží společnost. Důsledkem by byl nárůst vyloučených lokalit, kriminality, ale například i nemocnosti.“
„Cíleně zkoumat, jaká je kvalifikace lidí přicházejících z Ukrajiny, se český stát nesnaží, na rozdíl od Polska, které například zrychlilo uznávání kvalifikace lékařů a také jejich výuku jazyka. V Česku by mohlo být první krokem uvolnění regulace některých profesí. Regulovaná profese je i masérka, zámečník, paní v dětské skupině, vychovatel ve škole, v družině.“
„Uprchlíci by měli dostat čas na to, aby umístili děti a také aby si zajistili uznání své kvalifikace. „Když je hned donutím hledat si práci, tak je vyženeme do prací, kde to ovládají mafie a pseudo agentury, z toho se těžko dostává zpátky. Tam se většinou přestanete učit česky, jste v kolektivu migrantů a těžko se dostanete zpátky do kvalifikace.“
„Ministerstvo zvolilo vlastní cestu, z našeho pohledu zcela nekompetenentní.“
Domácnostem, které u sebe zdarma ubytují uprchlíky z Ukrajiny, chce vláda dát příspěvek ve výši tři tisíce korun za uprchlíka na měsíc, a to až do výše 12 tisíc měsíčně.
Daniel Hůle, expert Člověk v tísni na začleňování: „Od výsledné podoby opatření se ale chci distancovat. Ministerstvo zvolilo vlastní cestu, z našeho pohledu zcela nekompetenentní.“
„Jednali jsme se všemi relevantními ministry, kteří se danou problematikou zabývají, a prostě absolutně nenaslouchají. Vnášejí do toho zvláštní dogmata, že raději zaplatí ubytovnám a hotelům několikanásobně dražší ubytování, než aby dali nižší částku domácnostem, které mohou uprchlíky ubytovat na rok. To, co vláda předvádí, je neuvěřitelná nekompetence.“
„Máme tady bezprecedentní kapacitní krizi. Vláda si na zahraničně-bezpečnostní úrovni vede velmi dobře, ale v domácí politice je to opravdu tragédie. Neřídí krizi a nevyužívá možnosti, které tady jsou. Nakonec to povede ke vzniku ghett. Z něčeho, co může být příležitostí pro českou společnost v mnoha ohledech, může vzniknout problém na mnoho let dopředu.“
„Stát se tak vzdává levnějších ubytovacích kapacit a místo toho bude nakupovat dražší kapacity v ubytovnách a hotelích za několikanásobnou cenu. A nakonec stát uprchlíky s vysvětlením, že jinak to nejde, nacpe do uprchlických zařízení a vytvoří ghetta.“
„Buď měsíčně zaplatíme za ubytování uprchlíka 7.500 Kč v ubytovně nebo 3.500 Kč v samostatném bytě. Co byste volili vy?“
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
„Máte dvě situace. Pokud například rodina přestěhuje děti a uvolní jeden dětský pokoj pro několik uprchlíků, potom je 12 tisíc podpory absurdně moc. Jde o typ ubytování, který je možný na několik týdnů, maximálně jednotky měsíců. Tam by stačil příspěvek například 1000 korun na jednu ubytovanou osobu jako příspěvek na kompenzaci energií.“
„Na druhou stranu tady máme řádově desetitisíce bytů, které vlastní nižší střední třída nebo střední třída a které by tito lidé byli ochotni poskytnout, pokud by za to dostali rozumnou, byť nižší než tržní kompenzaci. Tam je naopak oněch 12 tisíc zoufale málo, částka totiž obsahuje i veškeré náklady na energie, které dnes tvoří třeba i 4,5 tisíce měsíčně u běžné domácnosti.“
Pomoc uprchlíkům bude trochu na úkor českých chudých
Daniel Hůle, tentokrát v rozhovoru na jinou stránku integrace a začlenění:
„Školy možná budou muset zase částečně přejít na distanční výuku, zhorší se dostupnost zdravotní péče. Nejdůležitější je teď vyřešit bydlení. Motivovat majitele soukromých bytů a stavět modulární „kontejnerové“ bydlení.“
„Je třeba otevřeně říct, že většina uprchlíků zde zůstane roky nebo i natrvalo, takže je třeba hledat systémové řešení úplně jiné povahy, pokud tedy Českou republiku nechceme přeměnit na uprchlický tábor.“
„Řádově budeme hledat byty pro 80 tisíc domácností. Městských bytů může být osm až devět tisíc, těch volných na trhu až 20 tisíc. Vláda tedy bude muset postavit zhruba 50-60 tisíc modulárních bytů. A na tom je třeba začít pracovat hned teď.“
„Navrhujeme, aby to byly 4000 korun na hlavu za první tři ubytované osoby, tedy 12 tisíc za průměrnou domácnost. To by zvedlo ochotu majitelů až na 16-17 procent. Toto opatření by podle našeho propočtu znamenalo byty pro zhruba čtyři tisíce domácností. A stálo by to 576 milionů korun. Uprchlíci by se tak rozptýlili do běžné zástavby a tím bychom jim umožnili mnohem snazší integraci. Šetření na tom mi přijde šílené.“
„Vláda sice může dočasně nakoupit kapacitu v hotelech, rekreační zařízení, ale to je možné přes jaro, ne přes léto, kdy už je kapacita plná. Navíc se zdražuje palivo, devalvuje koruna, lidi nebudou mít na dovolenou v Chorvatsku nebo Itálii a budou chtít na dovolenou v Česku. A když jim všude řeknou, „Sorry, máme tu Ukrajince“, tak to začne velmi antagonizovat vztah Čechů a uprchlíků.“
Modulární byty
„Dneska už představují relativně plnohodnotné bydlení – jsou to dvě kontejnerové jednotky spojené dohromady. Zásadní je, aby v každé bytové jednotce vždy bylo sociální zařízení. Protože když budou společné, jak se to většinou dělá u kontejnerových ubikací, tak to vytváří efekt ubytoven, kde společné prostory vytvářejí spoustu třecích ploch a vznikají různé konflikty.“
„Je potřeba budovat nanejvýš třeba pět bytových jednotek dohromady. A nestavět je někde v lese, ale v bytové zástavbě, kde je napojení na sítě, infrastrukturu.“
„Je důležité najít klíč, podle kterého bude potřeba rozmístit uprchlickou populaci po republice. A zohlednit u toho několik faktorů. Zaprvé, kde jsou školy s volnou kapacitou. Zadruhé, rozmístění ukrajinských pracovníků, kteří sem teď dostávají své rodiny, tak aby nedocházelo k nějakému inženýrskému přesouvání lidí. A zatřetí zohlednění pracovních příležitostí. Podle těchto klíčů je třeba zmapovat celé území ČR a identifikovat města a obce, kde mohou modulární domy vzniknout.“
„Snaha pomoci uprchlíkům bude trochu na úkor českých chudých. Najít si byt bude pro lidi s exekucemi a podobně komplikovaným kontextem těžší. To bude vyvolávat velkou frustraci a začnou svůj hněv obracet proti Ukrajincům. Lítost s jejich osudem a válkou pomine a nahradí ji třeba takováto zkušenost s uprchlíky. Do toho se zdražuje, pediatři a zubaři jsou už dnes nedostatkové zboží. A teď přibude nemalé množství lidí, kteří jejich služby také budou využívat.“
„Pomoct nám může urychlené uznávání kvalifikací. Když si budou jednotlivé profese hlídat svůj píseček, problém jen naroste. Dostupnost zdravotní péče to nevyhnutelně sníží, protože skokově naroste počet lidí, kteří péči budou potřebovat. Navíc lidé z Ukrajiny možná budou v horším stavu, protože tam je zdravotní péče mnohem méně dostupná.“
„První krok je si tu situaci připustit, jasně pojmenovat a vidět trochu dopředu. Ještě před dvěma týdny vláda říkala, že jsme připraveni na pět tisíc uprchlíků, přitom už bylo jasné, že jich budou statisíce. Když budeme doufat, že nějaký problém nenastane, hrozí, že nás ještě předběhne. A to je přesně případ šetření na příspěvku pro solidární domácnosti. Tak jako tak bude zajištění bydlení stát spoustu peněz, a pokud se nerozhodneme pro motivaci vlastníků soukromých bytů, bude to stát ještě víc.“
Puštění velkého objemu finančních prostředků
Komentátorka ČRo Plus Kateřina Perknerová:
„Šéf státní kasy by měl uvolnit prostředky pro jakékoli důstojnější ubytování uprchlíků, motivovat soukromý sektor. Středeční rozhodnutí o poskytnutí zhruba 350 korun za jednoho ubytovaného určitě stačí v březnu a dubnu, ovšem v plné sezóně se to hoteliérům nevyplatí. Což znamená, že do června musejí stát někde v Česku modulární buňky a z nich celá městečka.“
Chleba se bude lámat na tom, zda bude mít vláda dlouhodobou vizi
Dan Prokop, sociolog a ředitel @paq_researc
„Měli bychom zabránit přirozené segregaci. Dnes může ukrajinská maminka dítě někam přihlásit, a když tam není místo, obec či kraj dítě „uplacíruje“ jinam. To ale přirozeně povede k tvorbě škol, kde bude třeba více než třetina ukrajinských dětí, a zbytek českých rodičů se začne kvůli zpomalení výuky stahovat.“
„Bydlení: Rozdělil bych to na krátkodobá a středně- či dlouhodobá řešení. Stát teď musí najít bydlení pro minimálně 200 tisíc uprchlíků, kteří si solidní bydlení nezajistí sami. To nelze udělat jinak než napnutím všech možností, jako je ubytování v rekreačních objektech států, krajů a obcí, vykoupení kapacit v hotelech a ubytovnách, využití dostupných obecních bytů a určitě i maximální podpora ubytování v domácnostech. To je podle mě věc, u které stát ještě nepochopil, že ji potřebujeme na období třeba jednoho roku.“
„Budeme potřebovat zvýšit nabídku v nájemním a obecním bydlení minimálně o 50 tisíc bytů. My navrhujeme investovat do rekonstrukce obecních bytů a podporovat i soukromé rekonstrukce, pokud pak delší dobu slouží k pronájmu potřebným. Zavést systém garantovaného nájemního bydlení, kde stát jen ručí za rizika, jako je zničení, a tím redukuje obavy pronajímatelů. Myslím, že stát a obce budou muset stavět i modulární bydlení – ale bylo by dobré to dělat desagregovaně.“
„Hlavně potřebujeme lidem z Ukrajiny uznat kvalifikace. Nenutit je doprošovat se o low-skilled joby, když mohou dělat ve zdravotnictví, sociálních službách či ve školách. Problém je, že Česko má velmi pomalý systém nostrifikací – uznávání vysokoškolských diplomů. A zároveň má velice široký list regulovaných profesí, kde jsou i místa jako vychovatel ve škole, masérka nebo zámečník. Já bych ten list zúžil a zrychlil proces uznávání kvalifikací. Poláci už to dělají. Abychom tedy neskončili tak, že kvalifikovanější lidé z Ukrajiny odejdou do Polska a Německa a my tady budeme řešit ubytovny a prekarizovanou práci.“
„My teď řešíme nějaké výkřiky na sociálních sítích o vstupech do ZOO. Ale chleba se bude lámat na tom, zda bude mít vláda plán integrace a vizi, která přesáhne krátkodobé problémy a ukáže prospěšnost integrace pro nás i Ukrajince. Zda dovolíme, aby došlo k segregaci uprchlíků na ubytovny, souvisejícím problémům s ilegální prací, kriminalitou a problémy ve vzdělávání, které segregované bydlení přináší. Bude se lámat na tom, zda dokážeme posílit bydlení, vzdělávání a zdravotnictví, aby příchod tolika lidí nebyl výrazně na úkor jejich dostupnosti a kvality. A bude se lámat na tom, zda vláda dokáže pomoct lidem, které už dnes trápí zvyšující se ceny energií.“
„Česko na daních vybíralo kolem 35 procent HDP a daňová sekera ODS a ANO byla za další zhruba 2 % HDP. Průměrný výběr v EU je 40 % HDP. Máme teď docela běžné zatížení práce, které ale pořád hodně dopadá na nízkopříjmové. Ale oproti zahraničí se spousta lidí dokáže vyvázat z daní švarcsystémem, máme minimální danění nemovitostí, zbytečné slevy v daních v hodnotě 10 až 15 miliard, díry v danění alkoholu a dost děravé daně při přeprodávání právnických osob. Nechci říct, že by stát neměl šetřit – podle mě může ušetřit další vysoké desítky miliard díky prevenci rakoviny a dalších chronických nemocí, na zbytečných podporách spoření, podnikových dotacích, přílišné institucionalizaci dětí i dospělých, díky digitalizaci a omezení fragmentace státní správy, omezení šedé exekuční ekonomiky a tak dále. Fakt si myslím, že bychom těmito reformami mohli obrovsky ušetřit, zároveň bychom ale měli zvýšit výběr daní na dobu před rokem 2020, ale s menšími distorzemi a negativními efekty. A otevřít si tím prostor jak pro integraci cizinců, aby naší ekonomice pomáhali, tak pro transformaci energetiky a ekonomiky a posílení sociální koheze. Ale chce to překročit svůj politický stín.“
Odkaz k celé studii ZDE.
🏇 Díky všem, kdo jste došli až sem. Ano, text je to dlouhý a mnoho lidí si jej proto nepřečte, ovšem jako voliči byste měli vědět, jak může vypadat blízká budoucnost a jestli jsou vaši volení zástupci na ni nachystáni.
Riziko spočívá v tom, že jestliže nechají politici, aby teď ušetřili pár miliard, rozbujet negativní aspekty migrace, zcela jistě se to později otočí proti nim a část lidí jim to pak přijde spočítat u voleb.
A my víme, že za touto politickou garniturou už žádná reálná politická volba pro demokracii, není. Ostatně, stačí se podívat, jakou rétoriku volí Babiš a Okamura už teď…
