Návodů, jejichž cílem je rozpoznat pravost příspěvku, který vás na webu nebo sociální síti zaujal, je mnoho.
Poslední takový návod přinesl web Českého rozhlasu Dvojka.
Kromě tištěné části doporučuji si poslechnout i čtyřdílné zpracování různých témat, kde se autoři zaměřují na to, co je to manipulace, dezinformace, hoax, konspirační teorie a jak je poznat.
Autorka celého seriálu Tereza (Teguše) Reková v úvodu trefně píše:
👉 Dezinformace a celková manipulace s informacemi je téma, které mě zajímá a trápí už dlouhou dobu. To, že na mě osobně dennodenně útočí nepravdivé zprávy na pochybných webech nebo třeba jen lživé reklamy na (ve skutečnosti) nefunkční výrobky, je něco, s čím jsem se už naučila žít.
👉 Potřeba zabývat se tématem hlouběji u mě ale vznikla ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že ne všichni jsou vůči nesmyslům na internetu imunní – včetně mých nejbližších rodinných příbuzných.
👉 Třeba moje babička. Ta je velmi aktivní důchodkyní dennodenně používající svůj facebookový i e-mailový účet. Na těchto platformách si ale zároveň každý den čte desítky řetězových e-mailů a článků pocházejících z pochybných zdrojů, které jí posílají její kamarádky.
„Kvůli těmto e-mailům si už babička nesčetněkrát stěžovala na generaci mladých lidí, kteří „důchodcům chtějí zakázat volit, řídit, a dokonce i samostatně bydlet“, uvažovala, proč Česká republika vadí Američanům natolik, že na Hodonínsku svým letadlem schválně způsobili tornádo. A dokonce se pozastavila i nad e-mailem, ve kterém jistá doktorka z Mexika radí jako prevenci před covidem pití oxidu chloričitého, který se používá jako bělidlo.“
👉 Kvalitní dezinformace je založena na několika málo pravdivých faktech obohacených o manipulativní kontext, data či další obsah. Podle Jiřího Táborského, autora knihy V síti dezinformací, je hlavním úkolem dezinformací člověka znejistit, rozdělit společnost tak, aby byla názorově neukotvená a nepevná. Do nejistých myslí se totiž jednodušeji implantují extremistické a populistické názory.
Jak si ověřit informaci
📌 Pokud si chcete ověřit nějakou psanou informaci, napište ji do vyhledávacího okna v Googlu. Objeví se vám výsledky, které danou informaci obsahují, a odkazy na články, které ji buď potvrzují nebo vyvracejí.
📌 Obecně platí, že je dobré si informace ověřit alespoň u pěti na sobě nezávislých zdrojů – tedy alespoň na pěti rozdílných stránkách, které neodkazují jen na sebe navzájem, a na kterých se text neshoduje.
📌 Při čtení jakékoliv informace by se pak člověk měl ptát na pět základních otázek – KDO, CO KOMU, PROČ, JAK?
- Kdo je autorem sdělení?
- Co je obsahem sdělení?
- Komu je sdělení určeno?
- Proč bylo sdělení vytvořeno?
- Jak se sdělení snaží upoutat naši pozornost?
📌 Na internetu je možné ověřit si nejen psané informace, ale i fotografie. Uděláte to snadno pomocí webových stránek images.google.com nebo na tineye.com. Ve fotogalerii níže najdete podrobný postup.
Návod na ověření fotografie
ℹ️ 1. Vyberte fotografii, kterou chcete ověřit:
Uložte si fotografii do počítače (klikněte na ni pravým tlačítkem myši a poté na „Uložit obrázek jako…“) nebo si zkopírujte její adresu (klikněte pravým tlačítkem myši na fotku a vyberte „Kopírovat adresu obrázku“).
ℹ️ 2. Ověřte ji:
Běžte na stránku images.google.com nebo na tineye.com.
Na stránce images.google.com klikněte na obrázek fotoaparátu a vyberte, zda chcete obrázek nahrát z počítače (pokud jste si ho před tím uložili), nebo jen vložit jeho zkopírovanou adresu (stisknutím Ctrl+V nebo pravé kliknutí myši a „Vložit“).
➡️ Na stránce tineye.com klikněte na ikonku šipky nahoru pro nahrání obrázku z počítače (pokud jste si ho před tím uložili), nebo vložte adresu odkazu ze schránky (stisknutím Ctrl+V nebo pravé kliknutí myši a „Vložit“).
ℹ️ 3. Ukážou se vám všechny fotografie, které jste si nahráli:
➡️ Příklad: Následující fotka se na internetu sdílí jako součást alba s názvem Islám přichází zničit Evropu. Ve skutečnosti pochází z italského dokumentárního filmu La Nave Dolce, který pojednává o události z roku 1991, kdy 20 tisíc Albánců připlulo k italským břehům.
Kurzy ověřování informací
👽 Pokud máte zájem prozkoumat možnosti ověřování informací ještě hlouběji, nebo kurz ověřování informací objednat třeba pro své bližní, Centrum Elpida tyto kurzy nabízí pod vedením Jaroslava Valůcha, vedoucího programu ověřování informací a mediálního vzdělávání v organizaci Transitions. Více informací o kurzu najdete ZDE.
👽 Katalog dezinformačních řetězových e-mailů, které si rozesílají lidé mezi sebou, najdete v databázi, kterou vytvořili Čeští elfové – skupina, která si klade za cíl boj s dezinformačními kampaněmi a ruskou propagandou v českém kyberprostoru. Odkaz na databázi je ZDE.
👽 Čeští elfové také přinášejí měsíční reporty o dezinformacích v českém kyberprostoru, které si můžete prohlédnout na TÉTO ADRESE a ZDE monitorují počet a obsah dezinformací.
👽 Monitoringu českého informačního prostoru se věnují také stránky Manipulátoři, Nelež nebo Demagog.
👽 Příručku pro ověřování informací vydala také organizace Člověk v tísni v rámci programu JSNS (dříve Jeden svět na školách). Příručka je k přečtení a stažení ZDE.
👽 Další příklad factcheckingové aktivity najdete ZDE.
🏇 Dezinformace jsou jako mor, který zasahuje společnost tam, čím kde je nesoudržná a kde není dlouhodobě kladen důraz na mediální výchovu.
Což jsou primárně východoevropské státy. Situace je o to tíživější, že tamní populističtí politici, místo aby s dezinformacemi bojovali, sami využívají mediální výstupy dezinformačního ekosystému.
Do té doby, než se něco změní, pokud vůbec, je míč na straně občanských aktivit a zodpovědnosti každého, kdo chce žít v demokratické zemi.
