✅ Prezident Zeman před pěti dny podepsal zákon, který prošel sněmovnou a senátem a který v ČR ruší kojenecké ústavy (Bohužel zákon bude platit až od roku 2025).
✅ Co tato dlouho a toužebně očekávaná novinka bude v reálu znamenat, shrnuje text stránky Díky pěstounství.)
Tady jsou nejdůležitější otázky a odpovědi ohledně budoucnosti péče o nejmenší ohrožené děti.
Kam půjdou děti z kojeneckých ústavů
Podle novely by od roku 2025 měla ústavní péči u dětí do 3 let věku nahradit péče v rodinách. Dvě třetiny dětí se dnes z kojeneckých ústavů (dětských domovů pro děti do 3 let věku) vrací zpět do svých biologických rodin. Stěžejní tedy bude včasná podpora pro tyto rodiny, aby nemusely být děti odloučeny ze sociálních důvodů. Pro zbývající třetinu dětí budeme potřebovat místo ústavů náhradní rodiny, především pěstounské.
Kolika dětí se novela týká
Na začátku letošního roku bylo v kojeneckých ústavech 228 dětí do 3 let věku, přičemž nejmenších dětí v ústavní péči dlouhodobě ubývá.
V roce 2025 by tak mělo jít celkově o zhruba 170 dětí do 3 let z bývalých kojeneckých ústavů a o zhruba 110 dětí do 3 let ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) a také z dětských domovů, kam jsou dnes malé děti umisťovány na výjimku. Také těchto zařízení se novela týká.
Znamená to, že půjde o zhruba 20 dětí na jeden kraj. Velká část z nich může s včasnou podporou zůstat se svými rodiči. Jen pro desítky dětí v republice bude potřeba připravit možnost jít rychle do adoptivní nebo dlouhodobé pěstounské rodiny. To je zcela určitě v silách všech krajů, které s tímto plánem dlouhodobě počítají.
Jak bude zajišťována péče o děti s postižením
Podíl dětí do 3 let věku s vážným postižením se v kojeneckých ústavech pohybuje okolo 10 %, v roce 2025 by tak mělo jít o zhruba 20 až 30 dětí. Děti s postižením ve III. a IV. stupni mají mít podle novely výjimku, namísto velkých ústavů, mezi kterými se nyní musely po dosažení určitého věku stěhovat, by ale nově vyrůstaly v malých komunitních službách pro jednotky dětí bez nutnosti stěhovat se. První takové služby už po republice existují, na jejich rozšíření budou tři roky. Platí ale, že primární je také pro ně nalézt rodinu. 99 ze 100 dětí s postižením dnes v rodině vyrůstá.
Omezí novela poskytování zácvikových, odlehčovacích, sociálně aktivizačních a dalších služeb pro rodiny
Ne, tyto služby jsou poskytovány dle jiných paragrafů. Řada dnešních kojeneckých ústavů má tento typ služeb také registrován a budou je moci nadále provozovat na stejném místě a se stejným personálem.
Do jaké podoby se mají transformovat kojenecké ústavy
Těžiště péče má být nově namísto ústavní péče v terénních a ambulantních službách. Kapacity mohou být využity na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, služby rané péče, poradenské preventivní programy (například služby partnerských a rodinných poradců, služby primární prevence (mediace, psychologické poradenství), byty pro matky s dětmi s nácvikem péče o děti, fyzioterapeutické služby služby sociální rehabilitace, odlehčovací služby (denní a týdenní stacionáře a další).
V jakých krajích jsou nyní umístěny děti v kojeneckých ústavech
Trend omezování ústavní péče pro nejmenší děti následuje už i většina českých krajů. Podle loňského průzkumu organizace Lumos měla téměř polovina umístěných dětí trvalý pobyt pouze ve třech krajích (Ústeckém, Středočeském a Plzeňském). Naopak pouze 1 % dětí bylo z Pardubického kraje a 1 % dětí ze Zlínského kraje, který svůj kojenecký ústav zavřel v roce 2016. Neplatí tak, že by děti byly ze Zlínského kraje odesílány do jiných krajů, rozvojem umístění v rodině se daří situaci dětí efektivně řešit.
Jaké jsou aktuální náklady na jednotlivé typy péče
Měsíc péče o jedno dítě v kojeneckém ústavu vychází na zhruba 75 tisíc korun, se snižujícím se počtem dětí v některých ústavech i na 100 tisíc korun. Měsíční náklady na dítě v pěstounské péči činí zhruba 25 tisíc korun, v případě pěstounské péče na přechodnou dobu 35 tisíc korun. Měsíc komunitní podpory dítěte v rodině formou sociálně aktivizační služby stojí 5 tisíc korun.
Jaké je stanovisko Evropského výboru pro sociální práva
EVSP v roce 2020 rozhodl, že Česká republika porušuje čl. 17 Evropské sociální charty z důvodu využívání právní úpravy ústavní péče a provozování kojeneckých ústavů, a konstatoval, že nebyla dosud přijata dostatečná opatření pro poskytování služeb dětem ve věku do tří let v rodinném prostředí a komunitním prostředí rodinného typu a k postupné deinstitucionalizaci stávajícího systému péče o nejmenší děti. Péče v kojeneckých ústavech je také dlouhodobě kritizována Výborem OSN pro práva dítěte, před kterým čeká Českou republiku v září obhajoba pravidelné zprávy o plnění Úmluvy OSN o právech dítěte.
🏇 Tohle je moc dobrá zpráva, která nás v tomto směru po letech prodlení vrací do Evropy. Místo “kojeňáků“ je nutné zefektivnit práci s rodinami, včetně podpory stálého bydlení (chybí stále zákon o sociálním bydlení) a podpořit pěstounskou péči v případech, kde z různých příčin dítě v rodině umístěno být nemůže.
Jeden konkrétní příklad, jak může pěstounská péče otočit vývoj dítěte původně umístěného do ústavní péče zde.
(Poznámka k úvodní fotce: zákon senátem prošel už na začátku měsíce)
