Konec vlády Sanny Marin

Včera proběhly ve Finsku parlamentní volby jejich výsledky rozhodly, že populární Finka ve své premiérské funkci končí.

Předvolební preference byly nastavené jasně. Vpředu tři silné bloky, s takřka vyrovnanými šancemi na vítězství, pak tři menší strany, které měly proniknout do parlamentu jistě a malá uskupení, která v matematice sestavování příští vlády budou jenom do počtu.

Tyto tři velké strany se včera večer dlouho přetahovaly o vedení, až kolem sečtení 80 % hlasů se vykrystalizovalo pořadí, ve kterém na konci protnuly cílovou pásku.

Vyhrála pravicová Národní koaliční strana se zkratkou KOK, druzí skončili Obyčejní (Praví) Finové (PS), antiunijní a antisystémová strana, která je však mnohem serióznější, než například naše SPD a třetí skončila sociální demokracie (SDP) Sanny Marin.

Další tři strany jsou podle zkratek KESK centristi, VIHR zelení, VAS levice. Zmíním ještě RKP, to je liberální stana zastupující zájmy finských občanů se švédskými kořeny.

Rozdíl mezi prvním a třetí je pouhých 0.9 %

Jako hlavní zajímavostí bych vypíchl dvě: Všechny tři první strany mají vyšší zisk než v předchozích volbách a nový parlament bude mít jen 1/4 poslanců (92 žen, 108 mužů) straších 55 let, nad 70 let pak jen jeden poslanec a tomu je 71 let.

Jako kandidát ve volbách neuspěl ani nedávný premiér za SDP Antti Rinne. Jeho první reakce na toto nejspíš překvapení byla taková, jakou bych chtěl v takových případech vídat i u nás:

„V nadcházejícím volebním období již nebudu poslancem. Budu však pokračovat ve své práci jako člen SDP a radní pro sociální oblast a radní pro obec Mäntsälä.
Jsem vděčný za roky, kdy jsem měl možnost podílet se na klíčových pozicích při budování blahobytu Finů. Nyní budou v této práci pokračovat dobří, kompetentní a aktivní lidé.“

Připomínám, že když u nás překvapivě prohrál volby taky sociální demokrat Jiří Paroubek, mluvil ještě ten den o tom, že jde o převrat podobný komunistickému puči v roce 1948 …

Nyní, pro toho, kdo má zájem se dozvědět více, část twitterového vlákna zpravodaje ČRo ve Skandinávii Jakuba Luckého.

⛷ „Nejsilnější stranou ve Finsku se stala strana Národní koalice (finsky Kokoomus). Její předseda Petteri Orpo tak má nárok sestavovat vládu a stát se premiérem. Jejich partnerem velmi pravděpodobně budou Běžní Finové. Proti-přistěhovalecká a trochu proti-evropská strana, která s novou předsedkyní zvládla přilákat širší spektrum voličů.“

⛷ „Na dotaz zda se Orpo nebojí jít do koalice s krajně pravicovou stranou (míněno Běžní Finové) uvedl, že Finsko žádnou (parlamentní) krajně pravicovou stranu nemá. Běžní Finové (zkratka PS) jsou pravicový, proti-přistěhovalečtí, proti-evropští, trošinku anti-systémový, ale ne moc. Každopádně sbírají ony protestní hlasy, ale přitom jsou pořád relativně normální stranou. Ještě o něco přijatelnější jsou poslední dva roky, kdy mají nové vedení.“

⛷ „Strana má uvnitř nepochybně spoustu problematických lidí a pravidelně to vychází najevo. Nutno říct, že se s nimi většinou strana vypořádá a zbaví se jich. V tomto ohledu mi to připomíná Švédské demokraty, kteří jsou ve Švédsku v podobné situaci. Strana zcela jistě není proruská.“

⛷ „Co od vlády KOK a PS (potřebují ještě jednu z malých stran) čekat? Ekonomické reformy: Kok i PS slibovali šetření, reformu financí, omezení sociálních dávek a dost možná i daní. To přijde celkem určitě,.

Na horním snímku: Vítěz. Petteri Orpo, předseda KOK ve volebním štábu

⛷ „Na čem se určitě obě strany neshodnou je migrace. KOK chce podporovat pracovní migraci, nechat přijet např. zdravotní sestry, které v systému chybí. PS je spíš bude chtít vychovat přímo ve Finsku a udržovat Finsko bez dalších přistěhovalců.“

⛷ „Obě strany se určitě neshodnou také na postoji vůči EU. Kokoomus je dost pro-evropský zatímco Běžní Finové mají v dlouhodobém programu dokonce vystoupení Finska z EU. To reálně nenastane, předsedkyně Riika Purra sama v debatách říkala, že to není na pořadu dne a je to jen dlouhodý – nemá k tomu v parlamentu žádné spojence.“

⛷ „Objevily se také spekulace (včetně seriózních médií), že Sanna Marin nebude chtít být v opozici ale místo toho si bude hledat místo někde v zahraniční politice, kde jí je dobře a kde je populární snad ještě víc než doma. Za rok se uvolní několik vysoce postavených míst v Evropské unii, o tom psal třeba i Helsingin Sanomat, že tato možnost tu je a Marin je sympatická, populární a relativně zkušená politička a místo šéfky evropské diplomacie nebo evropských summitů by mohlo docela sednout.“

🏇 Výhodou skandinávských demokracií je, že jsou velmi odolné, respektive jejich demokratické a vyvažovací mechanismy. Taky proto se tamní politické reprezentace těší relativně vysoké důvěře. Pokud se vymění levice s pravicí či naopak, žádný demokratický deficit nenastane.

Dlouhodobě stabilní společnosti bývají vítanými zahraničně politickými partnery a spojenci. Tím spíše, kdy jde v tomto případě o vojensky velmi silné Finsko.

A Sanna Marin? Třeba někoho tady u nás ji napadne pozvat třeba na Fórum 2000 🙂