Pár slov o dopadech odkládání insolvenční novely. Její přijetí se samozřejmě snaží zákulisně zablokovat část politiků, spolčená s vlivnými exekutory. Škoda, že tak tito lidé nebojovali proti nemravným podmínkám půjček, či lichvářským poplatkům s prodlení, které dostaly do exekuční pasti statisíce Čechů.
Na tuto situaci pak sekundárně doplácíme všichni – ekonomicky, společensky, lidsky. Terciálně se tak vytváří i riziko pro budoucí směřování země.
Ale to nikoho nezajímá, jde o „byznys“.
Řešení přitom není žádnou záhadou hlavolamu, je známé, ozkoušené a v civilizovaných zemích běžné. Proaktivní program oddlužení.
Zjednodušeně: dlužník v exekuci je obvykle nahnán do práce na černo (jinak by mu zabavili tak vysoké částky, že by neměl na základní životní potřeby) a k tomu pobírá dávky, například podporu v nezaměstnanosti.
Cílem by mělo být tyto lidi co nejefektivněji vrátit zpět do běžného života, kde se z příjemců dávek (z většiny z nich) stane naopak plátce daní.
Na konci roku 2022 bylo v exekuci téměř 670 tisíc lidí. Dvě třetiny z nich měli 3 a více exekucí, 150 tisíc lidí pak má 10 a více exekucí. Ve dvou krajích je v exekuci přibližně 13 % obyvatel nad 15 let.
Podstatnou část kdysi vzniklých dluhů tak netvoří původní půjčka, ale velmi vysoké úroky.
To není normální stav, tato situace prakticky nemá v Evropě obdoby.
Do Sněmovny se vrací novela insolvenčního zákona. Podle think tanku Starostů může státu přinést skoro čtvrt milionu ročně na dlužníka. Vrátí je totiž do legálního pracovního koloběhu.
V očekávaní politického souboje si již nyní připravili předpolí Starostové a nezávisí, kteří v obecné rovině spolu s Piráty a lidovci tvrdí, že v důsledku je levnější dát spolupracujícím dlužníkům šanci. Jejich think tank iSTAR spočítal, že pokud se podaří vrátit jednoho člověka do systému, státu to může přinést úspory až čtvrt milionu ročně.
Vedle toho připomněl, že v předložených výpočtech nejsou započítané škody typu ztráta talentů v případě dětí, které v bezvýchodně zadlužené rodině žijí (bez oddlužení by například jejich rodiče spláceli dluhy v řádu desítek let), nebo slábnoucí místní ekonomika – například v příhraničí, kdy si dlužníci raději půjdou vydělávat za hranice, než aby pracovali v Česku, kde jim hrozí, že o penízy kvůli exekucím přijít.
Podle NERVu (Národní ekonomická rada vlády) kvůli lidem v exekucích, kteří pracují načerno, jsou ztráty v příjmech veřejných rozpočtů odhadem pět až 12 miliard ročně.⬇️
Já bych ekonomickém pohledu a pohledu v podstatě exekutorů (za něž mluví pan Zajíček) přidal ještě morální hledisko. Byl to totiž stát, který svou benevolencí (respektive účelovou legislativou) dal různým šmejdům nabízející půjčky volnou ruku, stejně jako přikryl benevolenci při zneužívání postavení exekutorů, kdy například velmi často zabavovali i věci osobní potřeby, či majetek, který prokazatelně nepatřil dlužníkovi a další jinde excesy, které ale tady byly normou.
Pokud má (z větší kvůli nemístným úrokům a poplatkům, které jsou často vyšší než samotný dluh) splácet dlužník až dekády, je to pro něj demotivující a odchod k šedé ekonomice je často řešením. Pomůže si dlužník, tratí věřitel, ale především stát a společnost.
Každý člověk, kterého dostatečně stát motivuje k zajištění legálního příjmu a splacení alespoň části dluhů, bude mít nejen z ekonomického, ale i společenského pohledu velký přínos.
Závěr a cíl studie ISTAR:
S ohledem na současný stav veřejných rozpočtů je přechod lidí z šedé do legální ekonomiky významnou příležitostí pro zlepšení příjmů státního rozpočtu.
Do insolvence ale vstupuje ročně pouze cca 20 tisíc lidí.
Proto je vhodné motivovat lidi ke vstupu do insolvence, včetně těch, kteří mají statisícové či milionové
dluhy a splacení dluhů v exekuci je nerealistické, což je vede k práci načerno.
S tou jsou spojeny výdaje na sociální dávky, zároveň stát přichází o daně a odvody z legální práce. Z provedených výpočtů je zřejmé, že u vyšších dluhů je u dlužníků s nízkým a středním příjmem horizont splacení extrémně dlouhý, a to i s ohledem na fakt, že jsou srážky od roku 2022 určeny primárně na splátku jistiny a nikoliv příslušenství, jako tomu bylo dříve.
Vstup do insolvence bude nově podmíněn adekvátním příjmem dlužníka, který bude posuzován insolvenčním soudem. Nemělo by tak docházet k tomu, že do insolvence vstoupí někdo s cíleně nízkými příjmy a v průběhu insolvence splatí jednotky procent dlužné částky.
Zároveň by mělo docházet k průběžnému přezkumu příjmů a splácení, aby se minimalizovaly situace, kdy je dlužník ve velké nejistotě, zdali při nesplnění 30 % insolvencí úspěšně projde či nikoliv.
🏇 Nemyslím si, že jsme na tom tak dobře, abychom si kvůli zákulisnímu lobbyngu mohli dovolit přicházet každý rok o desítky miliard korun a desítky tisíc voličů, kteří budou kvůli své bezprizorné situaci náchylní volit antisystémová uskupení.
Měkčí podmínky pro vstup do oddlužení nakonec pomůžou i věřitelům, dostanou se tak alespoň k části dříve nesplatitelných dluhů.
A nakonec konstatuji, že je příjemné vidět, když se politici snaží řešit skutečné problémy naší země.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji