Paragánkou ve válce v sedmnácti

⚔ Lydia Studničková, spojařka 2. paradesantní brigády, vysazená na Slovensku při Slovenském národním povstání v zimě 1944-45.

⚔ Tou dobou teprve 17letá paragánka Lydie Studničková – Horálková strávila bojem v německém týlu 115 dní a nocí. Mezi říjnem 1944 a únorem 1945, v podmínkách kruté zimy slovenských Tater a krvavých partyzánských bojů, při kterých se nebrali zajatci, vydržela Lydie víc než mnozí její kolegové.

Heroine

⚔ Narozena 16. února 1927 v Kyjevě v rodině československého legionáře Jaroslava Studničky, který se usadil v Ukrajině.

⚔ Navštěvovala tamní české školy, začátkem války otec zavřen do gulagu, ven se dostal až při formování čs. armádního sboru. Lydia se k našemu vojsku posléze (v 16 letech!) připojila rovněž, díky tradičnímu, falšování data narození.

⚔ Následně prodělala střelecký, radiotelegrafický a paradesantní výcvik, který dokončila v létě 1944.

⚔ Září 1944: nasazena jako radistka spojovací roty do bojů Karpatsko-dukelské operace.

⚔ 4. října byla se spojovací rotou vysazena na letišti Tri Duby u Zvolena na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Hned po přistání se zapojila do bojů, jež probíhaly až do konce října. Se samopalem byla vždy v předních řadách a svoji odvahou překonávala i mnohé muže.

⚔ Poté se zbytkem roty absolvovala náročný pochod přes hory až do Lomnisté doliny, kde bylo určené shromaždiště brigády.

⚔ Listopad 1944: vybrána do zvláštní operační skupiny Tarzan. Na přelomu listopadu a prosince se tak zúčastnila bojů na Krpáčově a přepadu německého velitelství v Mýtě pod Ďumbierom.

⚔ V únoru 1945 přešla frontovou linii do Kežmaroku, kde prošla zdokonalovacím radiotelegrafickým poddůstojnickým kurzem, aby se mohla znovu vydat na frontu

⚔ Z rozkazu komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky pak byla na jaře 1950 propuštěna z armády a v srpnu téhož roku zbavena vojenské hodnosti a práva nosit uniformu.

⚔ Odvážná bojovnice zemřela 7. června 2004 v Nových Křečanech u Rumburku

Známe naše národní hrdiny?

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh