Paragánkou ve válce v sedmnácti

⚔ Lydia Studničková, spojařka 2. paradesantní brigády, vysazená na Slovensku při Slovenském národním povstání v zimě 1944-45.

⚔ Tou dobou teprve 17letá paragánka Lydie Studničková – Horálková strávila bojem v německém týlu 115 dní a nocí. Mezi říjnem 1944 a únorem 1945, v podmínkách kruté zimy slovenských Tater a krvavých partyzánských bojů, při kterých se nebrali zajatci, vydržela Lydie víc než mnozí její kolegové.

Heroine

⚔ Narozena 16. února 1927 v Kyjevě v rodině československého legionáře Jaroslava Studničky, který se usadil v Ukrajině.

⚔ Navštěvovala tamní české školy, začátkem války otec zavřen do gulagu, ven se dostal až při formování čs. armádního sboru. Lydia se k našemu vojsku posléze (v 16 letech!) připojila rovněž, díky tradičnímu, falšování data narození.

⚔ Následně prodělala střelecký, radiotelegrafický a paradesantní výcvik, který dokončila v létě 1944.

⚔ Září 1944: nasazena jako radistka spojovací roty do bojů Karpatsko-dukelské operace.

⚔ 4. října byla se spojovací rotou vysazena na letišti Tri Duby u Zvolena na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Hned po přistání se zapojila do bojů, jež probíhaly až do konce října. Se samopalem byla vždy v předních řadách a svoji odvahou překonávala i mnohé muže.

⚔ Poté se zbytkem roty absolvovala náročný pochod přes hory až do Lomnisté doliny, kde bylo určené shromaždiště brigády.

⚔ Listopad 1944: vybrána do zvláštní operační skupiny Tarzan. Na přelomu listopadu a prosince se tak zúčastnila bojů na Krpáčově a přepadu německého velitelství v Mýtě pod Ďumbierom.

⚔ V únoru 1945 přešla frontovou linii do Kežmaroku, kde prošla zdokonalovacím radiotelegrafickým poddůstojnickým kurzem, aby se mohla znovu vydat na frontu

⚔ Z rozkazu komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky pak byla na jaře 1950 propuštěna z armády a v srpnu téhož roku zbavena vojenské hodnosti a práva nosit uniformu.

⚔ Odvážná bojovnice zemřela 7. června 2004 v Nových Křečanech u Rumburku

Známe naše národní hrdiny?