Pět rétorických triků populistů, aneb jak nenaletět před volbami

Grafika z dílny @honciq a @evropaneasi

Pět častých argumentačních klamů a technik, které zejména populisté využívají ve své rétorice

Whataboutismus používají velmi často nejen politici, ale i trollové, nebo obyčejní kremloboti v diskuzích na sociálních sítích. Pomáhá jim to jednak zahltit diskuze nepodmětnými příspěvky, které díky reakcím na ně, se budou čtenářům zobrazovat jako první (napíše úplnou chujovinu a vy mu tam dáte 18 odpovědí = jeho příspěvek bude až nahoře a zasune pod sebe jiné důležité argumentace).

Whataboutismus se zcela jistě objeví všude, kde se píše o nějakém úspěchu západu, EU, NATO, Ukrajiny, nebo třeba i příslušníka menšin, nebo NGO sektoru.

Tato praktika je už regulérním a cíleným strašením. Patří sem i praxe, kdy se z jednoho ojedinělého případu účelově vytváří konstrukt, že jde (nebo v budoucnu půjde) o běžnou normu aplikovanou na celou společnost.

Pamatuju si, jak před několika lety jedna školka v Barceloně přestala dětem vyprávět jednu konkrétní pohádku (Karkulka?). A tito politici prostě v podstatě oznamovali konec pohádek v Čechách…

Přičemž uběhlo několik let a nikde v Evropě ani u nás se žádná taková aktivita nerozběhla. Demokracie je prostě rozmanitá a někde se v ní uplatní i naprosto menšinové pohledy.

Jedna z nejčastějších technik politických šmejdů, hodna těch, kteří prodávají předražené hrnce.

Naposledy spojila pomoc Ukrajině s výší důchodů tento týden nějaká Alena Schillerová …

Typicky: Drahoš, Čaputová = migranti, peklo, znásilňování, šaria. Pavel, Korčok = válka, vaše děti na frontě, bída, područí Ameriky, mobilizace hned po volbách. Co z toho, čím protivníci těchto kandidátů voliče strašili, se splnilo?

Slaměné panáky jsou vůbec specialita naší politiky. Obecně se vytváří umělý problém, aby nás politici mohli před ním ochránit, aby nemuseli řešit zásadní a těžko řešitelné problémy země.

U nás je to typicky migrace – ta tady prostě problémem není, protože mnohem větší aktivitu po skutečném řešení budou z logiky věci vyvíjet státy, které bude ohrožovat nejvíce, tedy např. Itálie. Je deset let po migrační krizi 2015 a každý normální člověk musí vidět, že za tu dekádu sem prostě žádní uprchlíci/migranti z třetího světa nemíří. A nota bene, populisti za celou dekádu žádné – ani dobré, ani špatné -řešení migrace nenabídli. Jen strašení a sliby, co všechno zařídí.

„Ad hominem“ je bohužel selháním debaty na všech stranách, začali s tím odpůrci západního směřování ČR (dnes prostě kremloboti), jejich politici i jejich média a bohužel se tento způsob přelil do všech názorových skupin. Nyní samozřejmě přispívá k větší polarizaci společnosti a znemožňuje racionálně argumentovat. A právě o to jde …

Obecně je všemi těmito technika záměrně vytlačována argumentační klidná diskuze (jak politiky, tak částí novinářů, elit – tedy spíš pseudoelit a komplet dezinfoscénou – její výstupy prakticky pracují jen s těmito manipulačními technikami)

Cílem je zasáhnout emoce, člověka vystrašit, nebo rozčílit a tím přehlušit jeho racio. Výsledkem je rozdělená a hysterická společnost, která neumí adekvátně reagovat na reálné hrozby a naopak přehnaně reaguje na hrozby umělé vytvářené (např. LGBT+, gender, Soros, ale i podpora ukrajinských uprchlíků jako ohrožení naší ekonomiky např.)

Ano. To nejmenší, co můžete pro svoji zemi udělat, je šířit tyto informace dál.

A přijít k volbám do Evropského parlamentu, senátu i krajů a příští rok k volbám do poslanecké sněmovny.

Realita v níž se naše země nachází (zejména ohledně bezpečnosti) je prostě už jiná, než v níž jsme žili předchozí dekády.

Teď si opravdu nemůžeme dovolit nechat přijít k vládě nezodpovědné populisty, kterým jde jen o jejich vlastní prospěch. V situaci, v níž Evropa momentálně je, jsou BEZPEČNOSTNÍ HROZBOU.