Rovný záda

autor:

🪂⁠ Na konci srpna 1968 vstoupil do budovy sovětského velvyslanectví v Londýně neočekávaný návštěvník. Důvod jeho příchodu úředníky ambasády šokoval. Drobný muž s pronikavým pohledem totiž přišel na protest proti okupaci Československa formálně vrátit vyznamenání, která mu kdysi Sovětský svaz udělil.

🪂⁠ A nebyla to vyznamenání ledajaká: Zlatá hvězda Hrdiny SSSR, Leninův řád, Řád rudé hvězdy, Suvorovův řád a Medaile za vítězství nad Německem. Oním mužem byl Josef Buršík, bývalý příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR a po únoru 1948 politický vězeň komunistického režimu.

🪂⁠ Josef Buršík ihned po okupací odešel ilegálně do Polska, kde vstoupil do čs. zahraniční armády. Po vypuknutí 2. světové války byl však spolu s dalšími Čechoslováky zajat postupujícími jednotkami Rudé armády a následně dva a půl roku internován v lágrech tajné služby NKVD.

🪂⁠ Teprve v únoru 1942 mohl nastoupit k rodící se čs. jednotky v Buzuluku. Absolvoval školu na důstojníky pěchoty v záloze a jako člen připravovaného výsadku S-2 prošel v Moskvě speciálním parakursem.

🪂⁠ U Sokolova velel 3. četě 1. roty nadporučíka Otakara Jaroše a v boji prokázal hrdinství hraničící se sebeobětováním. Právě pro svou odvahu a technické nadání byl odeslán do tankového učiliště v Tambově. Zde se z obyčejného pěšáka stal tím, čím se pak cítil být až do konce svého života – tankistou.

🪂⁠ V červenci 1943 byl Josef Buršík ustanoven velitelem roty středních tanků T-34, s níž se zúčastnil krvavých bojů o Kyjev, po nichž byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu.

🪂⁠ V červnu 1944 převzal velení nad II. praporem 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, s nímž se zapojil do všech významných bojů jak v Karpatsko-dukelské operaci, tak i na Ostravsku.

🪂⁠ O tom, že se Josef Buršík neustále pohyboval v první linii, svědčí to, že byl devětkrát (!) raněn.

🪂⁠ Ovšem v listopadu 1949 byl komunisty zatčen a převezen do Prahy. Vězněn a vyslýchán byl v pověstném Domečku na Hradčanech, kde ho pravděpodobně jen vysoká sovětská vyznamenání ochránila od mučení.

🪂⁠ V prosinci 1949 byl na základě smyšlených obvinění odsouzen k deseti letům odnětí svobody, a když se proti rozsudku odvolal, byl mu trest zvýšen na čtrnáct let, což s ohledem na postupující těžkou chorobu prakticky znamenalo doživotí.

🪂⁠ K výkonu trestu byl navíc zařazen na obávaný Mírov, kde se v tamních krutých podmínkách začal jeho zdravotní stav rychle horšit. Naštěstí se podařilo prosadit jeho převoz z Mírova do vojenské nemocnice v Hradisku u Olomouce, odkud se mu v srpnu 1950 podařilo s pomocí přátel uprchnout a i s manželkou Naděždou se dostali do Německa (kde se ho podařilo vyléčit).

🪂⁠ Doma však museli zanechat dvě své dcerky – Naďu a Ilonku, s nimiž se (a to jen díky iniciativě britského ministerstva vnitra) shledali teprve po třinácti letech, v roce 1963…

🪂⁠ Byl jedním z hrstky exulantů, kterým bylo dopřáno dožít se pádu komunistického režimu v Československu. Na konci dubna 1990 přicestoval poprvé po čtyřech desetiletích do vlasti, kde byl v červenci téhož roku plně rehabilitován a 5. října 1990 povýšen do hodnosti generálmajora.

🪂⁠ Josef Buršík zemřel v britském Northamptonu 30. června 2002. Poslední odpočinek nalezl pan generál na hřbitově v Brookwoodu po boku desítek čs. letců, kteří v letech 2. světové války bojovali nad západní Evropou za totéž, za co on na frontě východní – za svobodné a demokratické Československo.

🇨🇿 💪 ⚔️ ❤️⁠

Převzato z FB historika Eduarda Stehlíka: https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=168450744762451&id=103068351300691

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Sdílet na sociálních sítích

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh

Přispějte na provoz

Tato stránka funguje zejména díky příspěvkům od vás čtenářů. Díky všem.

Pokud mě chcete také podpořit, můžete využít služby Donio.cz

Sledujte mě

Největší koncentrace článků je samozřejmě na facebooku, ale můžete mě najít i na dalších sítích.