Švédsko jako náš pandemický vzor? Ani tady, ani jinde. Někdy snad…

V čase pandemie si Švédsko pokoušela jako svůj vzor chvílemi brát skupina odmítačů opatření a očkování a chvílemi zase skupina lidí, kteří s opatřeními i očkováním souzněli.

Jenže to prostě nejde a to z jednoho hlavního a mnoha dalších důvodů. Švédsko i švédská společnost (prostě normální lidi) jsou prostě jinde.

Tím hlavním důvodem, proč naše (a slovenská) situace v době pandemie, ale i v jiných časech, nedá srovnat, je důvěra ve stát, vládu, politiky, systém.

Rozhovor s paní Ostrovskou, původem ze Slovenska, která i s rodinou žije ve Švédsku, na předměstí Göteborgu, už přes dvacet let.

O pandemii, o fungování státu a o tamní společnosti.

Pandemie Covidu ve Švédsku

🇸🇪 Rozděluje Švédů téma očkování proti covidu-19? U nás se to už dostalo do extrémní polohy, kdy antivaxeri napadají ty, co se chtějí očkovat, a také vzdělaní lidé dokáží šířit příšerné hoaxy.

V této chvíli máme očkovaných první dávkou 84 % populace nad 18 let, více než 78 % má obě dávky. Očkování tu vůbec nebyla téma, bralo se jako samozřejmost, nikdo to neřešil. Občané věří vládě a svým institucím, navíc, země měla mnoho obětí v první vlně.

🇸🇪 Vy tam nemáte sociální sítě zamořené nesmysly o očkování, že se jím implantují čipy na ovládání člověka, že očkování zabíjí, že korona neexistuje a podobně?

Bylo to i zde, ale švédské úřady ty hlouposti od začátku monitorovaly a rovnou proti nim zasahovaly. Informační toky dezinformační kanálů, jejich kampaně a propagandu měly v podstatě celou dobu pod kontrolou.

Zasahovali poměrně jednoduše – všechny hoaxy a nesmysly aktivně vyvracely. Vyčlenili se na to komunikační odborníci, kteří dělali, co se dalo. Švédsko má na takové věci zřízen speciální Úřad pro řešení krizových stavů.

🇸🇪 Jak to bylo s nošením roušek a respirátorů? Na Slovensku dodnes mnozí hlásají, že jde o porušování lidských práv, nošení náhubků a neplatné opatření.

Celý švédský boj proti kůrou je postaven na bázi důvěry. Zde se nikdy nemluvilo, že lidé něco musí. Oni sami vědí, že pokud o něco vedení země poprosí, tak to třeba udělat. Zde dokonce za nedodržování protipandemických opatření občany nebyly zavedeny ani pokuty.

Pokud si však například někdo nedal roušku tam, kde to bylo doporučeno, například v hromadné dopravě, jeho trestem bylo to, že ostatní něj ošklivě zírali. Jinými slovy, samotná společnost mu naznačovala, že není normální.

🇸🇪 Jak dlouho jste měli zavřené školy?

Téměř vůbec, to si stát ani žádná samospráva nedovolily. Vzdělání je důležité, školky a základní školy až po šestý ročník proto byly otevřeny bez přerušení. Pokud tam někdo onemocněl, ad hoc se na týden či dva zavřela konkrétní třída. Například naše 11-letá dcera chodila do školy bez přestávky.

Sedmé, osmé a deváté ročníky základních škol měly během nejhoršího období střídavé vyučování, čili týden byly ve škole a týden se učili online. Několik měsíců byly zavřeny jen střední školy.

S distančním vyučováním zde však nebyl velký problém, protože každý žák už v pátém ročníku základní školy dostává od školy notebook zdarma. Jediným omezením tak mohla být domácí wifi síť v případě, že se museli připojovat najednou rodiče i děti.

Alena Maarová Ostrovská. Foto – archív A. M. O.

Jaký je život mladé rodiny ve Švédsku

🇸🇪 Mají to rodiny ve Švédsku snadněji?

Jednoznačně. Rodinám ve Švédsku se žije mnohem snadněji a lépe než u nás doma. Je to dáno systémem – na jedné straně jsou tu vysoké daně, na druhé straně stát za ně poskytuje fakt kvalitní služby.

Rodiče, kterým se narodí dítě, mají nárok na 480 dní placeného volna, z toho 390 dní dostávají 80 % platu, pak méně. Zjednodušeně lze říci, že rodič může být doma, kolik potřebuje.

🇸🇪 Matky samoživitelky tedy nemívají existenční starosti?

Vůbec. Každá v pohodě žije z toho, co dostane od státu. Velmi se nám líbila například možnost rozdělit si rodičovskou dovolenou s manželem na polovinu tak, že jsme oba byli doma a zároveň pracovali.

🇸🇪 Pak nastoupily do školky?

Přesně tak. Do té doby „žvatlaly“ slovensky, po měsíci už jim šla i švédština. Výhodou Švédska je rozsáhlá síť školek, člověk tam dokáže bez problémů umístit každé dítě, aniž to měl daleko. A nemusí čekat, až dítě dosáhne věku tří let.

Pokud si rodič podá žádost na obec, do tří měsíců mu je školka přidělena. Obvykle mu oznámí, že v blízkém okolí jich je více, tak si může vybrat. Kromě klasických školek zde fungují i ​​soukromé, které si zakládají sdružení rodičů, a komunální, které organizují samosprávy. 

🇸🇪 U nás jsou soukromé školky dost drahé.

Ve Švédsku ne, protože částka, kterou platíte ve státní nebo soukromé školce, je stejná. Nebyla to vysoká suma.

🇸🇪 Kolik pobíhání po úřadech potřebujete na jejich vybavení?

Žádné. Švédsko funguje elektronicky, úřady nežádají papíry, které už má jiný úřad. Vše, včetně daňového přiznání, se předvyplněny objeví v systému. Vy to jen odkliknete nebo odsouhlasíte esemeskou. Já jsem živého úředníka neviděla dobrých 14 let. Nač bych za ním chodila?

🇸🇪 Už si naznačila, že se ti zamlouvá tamní rovnocennost žen a mužů.

To, v čem všem je Švédsko fajn, jsme zjišťovali až postupně tím, jak jsme se zde udomácňovali. Rovnocennost pohlaví, úkolů matky a otce, ženy a muže v domácnosti iv práci je zde neskutečná. V životě jsem tu nepociťovala nejmenší rozdíl. Ani doma, ani v zaměstnání.

Toto je jinak jeden z důvodů, pro který bych měla problém vrátit se na Slovensko. Dětem bych nedokázala vysvětlit, že právě tyto věci někde fungují jinak, než mají. Rovnocennost muže a ženy je pro ně samozřejmostí.

🇸🇪 Co když tam člověk ztratí práci?

Kdo pracuje, si obvykle dobrovolně platí pojištění v nezaměstnanosti. Pokud přijde o práci, první tři měsíce dostává 80 procent mzdy, pak ta částka klesne. Bez problémů se z toho dá vyžít a přitom si hledat jinou práci.

Řeknu i zajímavost k vyplácení PN – během korony se zmírnily pravidla a na PN mohli jít i lidé, kteří vůbec nebyli u lékaře. Stačilo jen nahlásit, že jsou nemocní. Výsledek? V průběhu posledního roku se radikálně snížilo množství vyplácených PN. Lidé prostě nemají ve zvyku zneužívat systém.

Švédská rodina poslouchá premiéra Stefana Lefvena, který právě promlouvá k národu o opatřeních ohledně koronavirové krize, ve vysílaní švédské veřejnoprávní televize.

🇸🇪 Jak velká je v zemi střední třída?

Obrovská. Nůžky mezi nejchudšími a nejbohatšími se sice poslední roky rozevírají stále více, ale ani zdaleka nejsou rozevřené tak jako na Slovensku. Střední vrstva znamená, že rodina má práci, dům, volvo, psa, přičemž každý rok cestuje na dovolené do Španělska či Thajska.

🇸🇪 Jak funguje třeba švédské zdravotnictví?

Zhoršuje se to. Je špatně řízené a tak všechno strašně dlouho trvá. Na to je dobré mít soukromé zdravotní pojištění. Kdo ho má, dostane se k pomoci ihned. Nemluvím teď o akutní péči, tu dostane každý podle potřeby, ale o potřebě dostat se ke specialistovi. Pokud nemáte soukromé pojištění, počkáte si na něj i tři měsíce.

🇸🇪 Proč si vlastně v roce 2000 odešla žít do Švédska?

Ještě na gymnáziu v Bratislavě jsem se poznala s manželem Karlem. Když vystudoval MatFyz, chtěl si udělat doktorát v zahraničí. Lákaly nás anglicky mluvící země a ve Švédsku umí anglicky každý. Dal si proto přihlášku i na Technickou univerzitu v Göteborgu. Uspěl a pak se zeptal, jestli jdu s ním.

Začala jsem ve Švédsku studovat na vysoké škole, udělala si různé právnické kurzy, po roce jsem ovládala švédštinu, našla jsem si práci, a od té doby jsme už návrat domů neřešili. 

Studium, práce, dvoupokojový byt, první dítě, třípokojový byt, druhé dítě, pak jsme si koupili domek, a hop, už jsme tu více než 20 let. Dnes mám české, slovenské i švédské občanství, a to, kde skončíme, netuším…

🏇 A co my? Jak dlouho ještě necháme politiky nahánět migranty, lidi na dávkách, homosexuály, necháme je selfíčkařit a blouznit o ochraně normálního světa, zatímco právě normální svět už nám naopak mává odněkud z dálky?

Máme společně na to, aby se nám tady žilo mnohem líp, není to nedosažitelné, jen musíme po politicích chtít plnit tohle zadání. Nenechávat je vytvářet agendu založenou na rozdělování společnosti, která účelově odvrací pozornost od řešení nejpalčivějších problémů země.

Právě taková politika je brzdou, aby se naše země vydala například ve skandinávských stopách.

Centrum Malmö, vlastní fotka

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh