Stejně jako při řešení průběhu pandemie, tak i v současné časové tísni ohledně nutnosti evakuace našich lidí a našich afghánských spolupracovníků ze země v rychlosti přebírané Talibanem, se ukazuje, že současná vládní garnitura na řešení skutečných problémů prostě nemá.
Opět liknavost, zvažování zda vůbec Afgháncům pomoci (absence morálky), špatná a pozdní organizace a totální komunikační zmatení.
Výsledkem bude již tradiční záchrana tisíců mrtvých.
Co nového:
Tálibán vstoupil do Kábulu a obsadil jej. Zatím podle dohody nechává evakuovat letecky občany západních zemí a jejich domácí zájmové osoby.
Na letišti jsou tisíce Afghánců a kapacita letů rozhodně nestačí.
První české letadlo z oblasti přitom přiletělo do ČR se 46 lidmi na palubě, ač mělo přepravní kapacitu 100 pasažérů. Nejspíše tedy dostala přednost nějaká zařízení a vybavení, před životy lidí.
Čeští politici se vymlouvají, že pro naše Afghánce nemohou dělat víc a ani rychleji, protože ti lidé buď ještě neprošli bezpečnostním screeningem a nebo jím prošli, ale neúspěšně.
Přičemž jako spolupracovníci AČR tímto screenigem (a hodně přísným) už projít museli.
Ohledně (ne)rychlosti vládou řízené evakuace, která prý nemůže jít rychleji, dvě poznámky:
- Člověk v tísni začal svoje tamní externí pracovníky evakuovat ze země už před pěti dny. S mnohem menšími možnostmi a financemi, než disponuje stát.
- Německo vydalo už koncem července cca 2.400 víz afghánským spolupracovníkům.
Mimochodem podle exšéfa civilní mise v Lógaru Matyáše Zrna by se evakuace správně měla týkat řádově stovek Afghánců a jejich rodin, zatímco Babiš, Hamáček a Metnar (premiér, vnitro, obrana) mluví o celkem 20 lidech…
A jako zlatý hřeb celého evakuačního zmaru, premiér z toho, že vláda opět selhává, obviňuje opozici.
Abyste si udělali obrázek o celé situaci, kopíruju status vojenských veteránů AČR, sdružených ve spolku Vlčí máky:
“Jsme nadále v kontaktu s 12 tlumočníky. Některé už svolali na letiště, většinu ale NE 
Jeden tlumočník se nemůže na letiště dostat (foto 1). Padá mobilní síť, takže mnozí panikaří, že se jim z ambasády nedovolají. Další se bojí, že nejsou na seznamu (neobdrželi hovor) a uvažují dokonce o sebevraždě jako úniku před mučením Talibanem, který už je i ve městě (foto 2). Apelovali jsme včera na Armáda České republiky , ať s nimi více komunikuje. Zpráva na Twitteru ministra Metnara o záchraně všech, kteří si požádali, není pravdivá, nadále platí avizovaný omezený seznam 
Vyzýváme, ať zástupci Ministerstvo obrany České republiky mají aspoň odvahu jim to zavolat, aby odmítnutí nečekali doma nebo před letištěm, ale mohli vyhledat úkryt A prosíme, ať spolu komunikují také MO a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky , protože jeden tlumočník PRT měl smlouvu s MZV a MO o něm neví a jeho zařazení na seznam zřejmě ani nezvážilo. Jediné, co můžeme v tuto chvíli dělat a Vy spolu s námi, je šířit informaci a žádat Andrej Babiš , aby vyslal co nejvíce letadel a bral na palubu všechny, kdo pro nás pracovali, bez ohledu na to, kdy jim skončila pracovní smlouva nebo zda ji měli s MO či MZV. Každý zachráněný život navíc se počítá 
#zachrantetlumocniky “.
Takže asi tak…
Závěrem poznámka: opět se ukazuje fakt, že takzvaní “vlastenci“ jsou v podstatě (kromě rasismu, xenofobie, homofobie a náklonosti k zemím, jež se k nám chovají zjevně nepřátelsky – Rusku i Číně) v zásadě stejné nátury, jako radikální islamisti, jen bez islamistické odvahy.
V těchto dnech atakují (v čele s kremlofilním Tomiem Okamurou) snahu o pomoc lidem bojujícím po boku s námi proti radikálnímu islámu a odmítají jejich přesun do ČR, čímž schvalují vydat bojovníky proti teroristům a jejich rodiny, do rukou těchto islamistů.
Takoví jsou ti naši údajní bojovníci proti radikálnímu islámu…
Pokrytci bez hodnot, které žene pouze mindrák z vlastních životů a nenávist ke všemu odlišnému.
A úplně na závěr díky naší armádě, která v této chaotické situaci, zcela podřízena politikům a jejich předvolební taktice, kdy se kouká hlavně na to, nenaštvat Babišovi voliče, dělá i přesto co může a snad z Kábulu odveze nakonec co možná největší množství lidí, kteří s námi spojili víru ve svou budoucnost.
