Do 1. paradesantního armádního sboru generála Ludvíka Svobody vstoupila v 17 letech.
Jedna ze dvou žen, jež v rámci československé zahraniční armády absolvovaly snajperský kurz.
S puškami sovětské výroby SVT-40 obě prodělala v březnu 1943 křest ohněm v bitvě u Sokolova.
⚔️ Zlikvidovala zde několik nepřátelských průzkumníků a jednoho odstřelovače, při následném ústupu utrpěla těžké podchlazení a omrzliny.
Poté s 2. paradesantní brigádou prodělá výcvik výsadkáře a s ní se potom shozena do vlasti, zúčastní bojů ve Slovenskému národnímu povstání.
Ještě před tím ale nasazena v bojích o Kyjev byla jako zdravotnice.
Na Slovensku při ústupu zajata německými vojáky, ale podaří se jí uprchnout.
Následně se přidává k partyzánské skupině, s níž se v dubnu 1945 v Kežmarku spojila opět s 2. brigádou a posléze 1. čs armádním sborem.
Po odchodu z armády v roce 1951, pracovala jako prodavačka a v šedesátých letech se provdala za Františka Lisku, se kterým měla dceru Evu.
Národní hrdinka Vanda Biněvská zemřela 26. března 1991 na rakovinu.
Máme taky svoje válečné hrdinky
Čest její památce!
Úvodní foto: Vanda Biněvská, před odletem s 2. parabrigádou na Slovensko, do SNP.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
