Vytápíte na méně? Předcházejte plísni.

Bude vás zajímat. Většina obyvatel České republiky bude letos regulovat teplotu v bytě či domě, na nižší hodnotu, než bývali léta zvyklí.

Vzhledem k mezinárodní situaci a stavů z ní vyplývající, tedy nedostatek plynu a jeho vysoká cena, stejně jako vysoká cena elektrické energie, je to racionální rozhodnutí, jak pro celkovou ekonomiku státu, tak i pro každou domácnost.

Našel jsem vlákno tweetřana @spjechy, který něco ví o vnitřním prostředí obytných prostor, ve vztahu k větrání a vlhkosti a napsal jej právě pro tuto situaci, kdy budou domácnosti vytápět vnitřní prostory na nižší teploty, než byly zvyklé.

💦 „Protože říkají, že jsem odborník, když skoro 10 let chodím po bytech s problémy s plísní, rozhodl jsem se napsat pár poznámek k rizikům, která jsou spojená s plánovaným snížením teploty vzduchu v některých provozech.“

💦 „O co jde? Jde o to, že když snížím teplotu v místnosti, ale nevěnuju se vlhkosti vzduchu, může na některých plochách vyrůst plíseň, a to i tam, kde jsem dřív problém neměl. Platí především pro starší objekty bez zateplení s novými těsnými okny, ale nejen pro ně.“

💦 „Jak to? Vzduch o teplotě 22°C a relat. vlhkosti vzduchu 60 % má v sobě 11,7 g/m3 a teplota rosného bodu je 13,9°C. Pokud nebudu větrat a snížím teplotu vzduchu třeba na 18°C, tak ve vzduchu bude pořád stejné množství vlhkosti, ale jeho relativní vlhkost bude najednou 76 % …“

💦 „ … teplota rosného bodu v podstatě stejná. Jenže pokud netopím, tak neohřívám povrchy stěn, ty se mohou ochladit pod teplotu rosného bodu, zkondenzuje na nich vzdušná vlhkost a pokud to bude trvat delší dobu, vyroste tam plíseň.“

💦 „Co s tím? Jsou v zásadě tři možnosti: 1. Změním způsob užívání, 2. Provedu stavební úpravy, kterými zvýším povrchovou teplotu stěn v interiéru a/nebo 3. zvýším odolnost povrchů vůči růstu plísní. Rozepíšu pouze bod 1.“

💦 „Tedy k bodu 1: Topit a větrat, a to správně. U topení jde hlavně o to, ohřát a vysušit povrch stěn. Pokud to neproběhne, povrchy mohou být studené a vlhké. Úkolem větrání je, že výměnou vzduchu v místnosti snížím absolutní vlhkost, tedy že rychle odvedu vzduch…“

💦 „… …s třeba 11,7 g vody v 1 m3 vzduchu za venkovní vzduch, který v sobě může mít třeba 3 g vody. Pokud topím, tak mám stěny naakumulované teplem a ten venkovní suchý vzduch se velice rychle ohřeje.“

💦 „Pokud odcházím ráno do práce, je ideální způsob vyvětrání tento: Vyměním rychle vnitřní vlhký vzduch za venkovní studený a suchý, ten se začne ohřívat a natáhne do sebe vlhkost z lůžkovin a z povrchu stěn. Když tento vzduch odvedu, můžu odejít, jiný zdroj vlhkosti v bytě není.“

💦 „Co je rychlá výměna vzduchu? Např. zapnu digestoř a otevřu nejvzdálenější okno v bytě. Za chvilku mám vyvětráno, neochlazuju stěny.“

💦 „Na plísně dlouhodobě nepoužívat Savo a podobné chlorové přípravky. Postupně se jím zasolují omítky a sůl svojí hygroskopicitou bude držet vlhkost i mimo povrchovou kondenzaci způsobenou nízkou teplotou.“

💦 „Kupte si měřák na vnitřní vlhkost a teplotu, hlavně vlhkost se těžko odhaduje pocitově. V bytě by nemělo být víc než 60 %. Bohatším doporučuju ještě měření CO2, moooc zajímavé:)“

💦 „Suchý vzduch rychleji ohřeju, tedy za vydání méně energie – neohřívám vodu ve vzduchu, šetřím! Po vaření, sprchování, při sušení prádla je nutné zvýšit intenzitu větrání, hlavně prádlo je hrozná “bomba”… Hodně vody uvolňují i různá akvária, velké květináče a větší psi:)“

💦 „Shrnutí: Až začne být opravdu chladno, standardní těsný byt je podle mě potřeba pořád udržovat na cca 19-20°C, třeba s nějakými výkyvy dolů, ale mělo by se občas zatopit, hlavně ráno, aby se stěny ohřály a vysušily, zvláště nad podlahou za skříněmi a podobně.“

🏇 Byla by škoda, aby domácnosti peníze ušetřené za energie, musely pak později vydávat za údržbu vnitřních prostor, proti zdraví ohrožujícím plísním.

Preventivní chování je základ předcházení obtížím 🙂 V medicíně jako ve válce.