Winter is coming

Zima v Evropě bude možná studená i když nenastanou velké mrazy. Stále není jisté nakolik dokážeme nahradit dodávky ruského plynu, na němž jsou některé země částečně či zcela (my) závislé.

Západ i české vláda finišují s nasmlouváním nových přepravních kapacit plynu, tak aby se v zimě nemusely omezovat dodávky jak průmyslu, tak ani domácnostem.

Vláda vyjednala podíl na plynu z terminálu v Nizozemí, bude mít plyn z terminálu v Polsku a patrně budeme účastni i na rozšíření kapacity vedoucího plynu přes Rakousko z jihu.

Včera EU podepsala novou dlouhodobou smlouvu o dodávkách s Ázerbajdžánem o dvojnásobném navýšení produkce plynu pro Evropu.

Nic z toho ovšem nemění situaci zásadně, jen zmenšuje riziko, že bychom se nějakou část příští zimy (ta bude totiž nejkritičtější) museli obejít bez plynu.

A samozřejmě se ve většině zemí (u nás ne) zvyšuje tlak na instalaci a využívání OZE a zároveň se zintenzivnilo hledání dalších dostupných zdrojů energie.

Jeden příklad jako aktivita zdola ZDE.

Energie v písku z Finska

Novým příspěvkem v těchto snahách je záležitost z Finska, které dlouhodobě patří mezi světové lídry v udržitelnosti.

,,Pozoruhodná „baterie“ společnosti Polar Night Energy uchovává energii v ocelové nádobě plné písku rozpáleného na několik set stupňů. Pojme přitom cca 8 MWh. Technologie je to jednoduchá a efektivní. Teplo uloží na celé měsíce s jen minimálními ztrátami. Životnost takové termální baterie je přitom až desítky let.

Finská společnost s přiléhavým názvem Polar Night Energy právě spustila v komerčním provozu a ve světové premiéře velkokapacitní termální baterii, která je založená na … hromadě písku. Baterie pracuje v areálu energetické společnosti Vatajankoski, v západním Finsku.

Objekt s baterií ve Vatajankoski

 Jde o termální systém pro ukládání energie, který tvoří izolovaná ocelová nádrž o výšce 7 metrů a šířce 4 metry, plná čistého písku. Písek je možné zahřát nebo spíše rozžhavit pomocí jednoduchého tepelného výměníku, který je umístěný uprostřed nádrže. Zařízení pojme úctyhodných 8 MWh, přičemž písek je v takovém případě rozžhavený na cca 500-600 °C.

Uloženou energii je možné opětovně vyzvednout v podobě tepla. Společnost Vatajankoski využívá takto uložené teplo, společně s odpadním teplem jejich datových serverů, pro lokální systém distribuce tepla, který rozvádí energii pomocí ohřáté vody.

Spoluzakladatel Polar Night Energy Markku Ylönen upozorňuje, že právě díky tomu, že jde stále o teplo a nikoliv elektřinu, je jejich technologie velice efektivní. Převést elektřinu na teplo je podle něj hračka. Ale opačně je to komplikované a vyžaduje to turbíny a další složitá zařízení. Jejich systém prostě používá teplo jako teplo. Ukládá teplo na celé měsíce s jen minimálními ztrátami a jeho životnost odhadují na desítky let.

Písková baterie obsahuje úplně obyčejný písek. Jen musí být suchý a nesmí obsahovat hořlavé příměsi. Celá technologie je tak jednoduchá a levná, že podle Polar Night Energy činí celkové náklady zhruba 10 dolarů na 1 kWh. Provoz takové baterie je jednoduchý, plně automatizovaný a levný.

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh