Odkazem na skandování protestujících proti šéfovi pražských komunistů Štěpána v listopadu 1989, uvádím zajímavý rozhovor (odemčeno) s jednou z nejviditelnějších zástupkyň „generace Zet“ Adélou Kundrátovou, předsedkyní České středoškolské unie.
💃 „Generace Z je oproti těm minulým úplně jiná, a to hned z několika důvodů. Zaprvé odmalička vyrůstáme v digitálním světě. Nepamatujeme si dobu před internetem, předtím než jsme měli chytrý telefon. Už víme, jak fungují technologie, a bohužel nás taky už dlouhou dobu negativně ovlivňují třeba sociální sítě.“
💃 „Zároveň jsme první generace, která vyrůstá už jenom s minimálním stínem minulého režimu. Nemáme v sobě zakotvené, co bylo dřív, nezažili jsme to.“
💃 „Mladí lidé mají pocit, že jim chybí prostor vyjádřit svůj názor a nemají ani prostředky, jakými zažitý systém změnit.“
💃 „Na druhou stranu, život v ČR s sebou nese i spoustu privilegií – naše ekonomická situace je relativně dobrá, svoboda slova také funguje, takže jsme v té lepší části světa.“
💃 „Jak složité je přesvědčit moje vrstevníky k participaci? Celkově je v tomhle ohledu česká situace hodně špatná a myslím si, že to je právě kvůli tomu, že hodně mladých lidí je frustrovaných ze spousty věcí. Když se podíváme na rozhodnutí, která u nás třeba dělají různí politici, nebo celkově vnímáme, kam se ubírá svět, mnoho mladých na vše rezignuje.“
💃 „Osobně mám s Českem takový stockholmský syndrom. Mám chuť věci skutečně měnit, i když vím, že to je špatné. Chápu, když to někdo má jinak, je ale důležité, abychom společně diskutovali a díky tomu zjišťovali, jak tuhle situaci změnit a jaké jsou cesty kupředu.“
💃 „Vzdělávání je podle mě klíč k úspěchu i změně. Je důležité v žácích podporovat kritické myšlení, kompetence, hodnoty. Nezáleží tolik na tom, co se lidé učí, ale spíš jak se učí a na jakých hodnotách naše vzdělávání stojí.“
💃 „Proč politici pro mladé nedělají víc? Jsou to často lidé, kteří byli v mládí velmi inspirativní. V roce 1989 mnoho z nich bylo studenty, kteří volali po tom, aby se studentům naslouchalo, bojovali za demokracii a za spoustu nových hodnot.“
💃 „Teď když se dostali do věku svých odpůrců, se ale najednou napasovali do jejich pozic a naší generaci vytýkají stejné věci. Nevím, kdy se z aktivního studenta, který je progresivní a snaží se věci měnit, stane člověk, který je součástí systému a naopak odporuje mladým lidem a tvrdí: „Ne, jste příliš mladí, nemáte o tom vůbec mluvit, vždyť nemáte žádné zkušenosti.“
💃 „Pokud je tady někdo občansky aktivní a je v nějakých rozhodovacích pozicích, tak bych vás poprosila, abyste zvali mladé lidi – do panelů, na konference. Bavte se s nimi, ať to není „o nás bez nás“. Bavte se s nimi o tom, jaký na to mají názor.“
💃 „Pokud jste sami rodiči nebo třeba prarodiči, bavte se se svými dětmi a vnoučaty o tom, jaké mají názory na různé problémy. Zjistíte a možná budete překvapeni, že spousta z nich má velmi racionální názory, dokážou si je obhájit a jejich přístup není vůbec špatný.“
💃 „A pokud jsou tu mladí lidé: nevzdávejte se. Změna může být opravdu blíž, než si myslíme, a je důležité za tyhle věci bojovat, protože jinak to tu lepší prostě nebude.“
🏇 Dlouhodobě podceňovat a přehlížet mladé lidi se nevyplácí. Za prvé mají velký potenciál změny v řešení problémů, ještě ikskrát nenarazili do zdi, jako člověk o generaci nebo dvě starší. Oni samozřejmě taky často narazí a ten potenciál a průraznost se budou časem snižovat. Ale dejme jim tu možnost, vyděláme na tom všichni.
Ta druhá situace vychází z historické zkušenosti, kdy za velkou částí společenských změn stáli právě mladí lidé, včetně například protestů proti totalitám v letech 1938, 1948 (to ani nikdo jiný už neprotestoval) a 1989.
Pro politiky by mělo být přehlížení klíčových témat mladých lidí z dlouhodobého hlediska varováním. Programové nadbíhání seniorům je sice z krátkodobého hlediska výhodné, ale my, vzhledem k nejisté bezpečnostní situaci, potřebujeme mít co nejvíce mladých, kteří se identifikují s Českem, s naší společností, berou ji za svou a budou chtít pro jeho budoucnost přinášet i nějaké oběti. Viz nedávný rozhovor s plukovníkem Foltýnem.
Když ztratí pocit, že ČR je i jejich země, která je bere jako její respektovanou součást, proděláme na tom v budoucnu všichni.
Úvodní foto: instagram Adély Kundrátové
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
