O informační válce a zdrojování z velitelství informačních a kybernetických sil AČR

Velitelství informačních a kybernetických sil sepsalo krátkou analýzu prvních dvou týdnů po útoku teroristů Hamas na příhraniční oblast Izraele, při němž bylo zabito kolem 1500 lidí a další cca 220 unesla komanda Hamásu do podzemních tunelů v Gaze.

Ještě před tím vsunu krátkou aktualitu, která se týká ČR a kybernetické války: Za dnešním útokem na weby vnitra, policie a dalších institucí v ČR je proruská skupina NoName057, uvedl odborník z Avastu. Napadla i web české vlády.

Kybernetická válka probíhá a jsme jejím účastníkem.

Analýza boje v informačním prostoru na ose Hamas/Izrael

⚔️ Ve válce mezi Izraelem a teroristy zuří v informačním prostoru stejně lítý boj jako na zemi a ve vzduchu. Toto bojiště je globální, a teroristé v něm zatím mají iniciativu.

První se podíváme na teroristy… ⬇️

U teroristů vidíme dvě hlavní cílová publika:

1) své zejména muslimské příznivce v zahraničí,

2) veřejnost západních spojenců Izraele.

⚔️ Na své první publikum působili teroristé nejprve oslavami útoku coby hrdinského činu proti Izraelcům, které považují za úhlavní nepřátele.

⚔️ Útoky se ve světě setkaly s živelnou podporou muslimské diaspory z Blízkého východu, kterou se představitelé Hamásu zároveň pokoušeli dále rozdmýchávat. Protesty mnohdy provázel tvrdý antisemitismus, a v některých zemích se demonstrace zvrhly v násilnosti.

⚔️ Následně, spolu s izraelskými odvetnými opatřeními a přípravou na osvobození rukojmí Hamásu, teroristé zahájili druhou fázi, vykreslující Izraelce coby brutální vrahy tisíců nevinných civilistů. Tím dále mobilizují protiizraelský odpor, a zároveň cílí na druhou cílovou skupinu, kterou je světová, a zejména západní veřejnost.

⚔️ Teroristé už předvedli, že chtějí využívat, fabrikovat, ale i zapříčiňovat lidské utrpení ke zničení mezinárodního postavení Izraele. Jde o pružný boj, který probíhá jak z oficiálních kanálů, tak masivně i na sociálních sítích.

⚔️ Teroristům se daří do světových informačních sfér dostávat extrémně nadsazené počty obětí izraelských úderů, ke kterým sami přispívají, když blokují evakuaci civilistů ze severu pásma Gazy. Úspěšné jsou i dezinformace o údajných cílených útocích na civilisty, šířené úřady Hamásu.

⚔️ Notoricky známým je případ údajně zasažené palestinské nemocnice, kde měli Izraelci zabít 500 civilistů. Nemocnice však zasažena nebyla (výbuch nastal na parkovišti vedle, zanechal pár ohořelých aut, a dle důkazních videí šlo o vadnou raketu vypálenou na Izrael).

⚔️ Některá média však v prvních hodinách nekriticky přebírala informace od Hamásu jako od běžného zdroje, a až později zdůraznila jeho nedůvěryhodnost, resp. nedůvěryhodnost samotné informace. Podobně je tomu u údajných počtů civilních obětí v pásmu Gazy, které vychází ze zpráv Hamásu.

⚔️ Izrael taktéž vede aktivní komunikací, velkou měrou v angličtině.

⚔️ Formou jde jak o vojenské briefingy, projevy politiků, tak aktivní šíření důkazů o zvěrstvech páchaných Hamásem; včetně promovaného obsahu. Řada videí však svou brutalitou narazila na pravidla platforem.

⚔️ Ve válce je pravda v neustálém ohrožení. Ověřených informací není dost, sítě zahlcují falešné zprávy. Pro některou ze stran může být pravda dokonce nepřítelem. Tím víc je třeba být trpěliví a rozvážní v našich soudech. Jedině tak se pravda nestane obětí.

To je informační válka.

⚠️ Přidaná pasáž o zdrojování od plukovníka Iva Zelinky, velitele informačních a kybernetických sil AČR

Pro všechny, kteří chtějí v dnešní zrychlené době pracovat s informacemi z otevřených zdrojů (OSINT), tedy nejen pro novináře.

Co je to SPOLEHLIVOST zdroje, DŮVERYHODNOST informace a jak spolu souvisejí?

Pojďme spolu na to:

Alfanumerickou škálu pro hodnocení informací vymysleli Spojenci během druhé světové války proto, aby umožnila rychlou orientaci velitelů a zároveň oddělila pocity od faktů. Používají ji dodnes (nejen) všechny armády NATO.

1. SPOLEHLIVOST zdroje se určuje zásadně PŘED čtením konkrétní zprávy. Je daná historicky, byť se může vyvíjet v čase. Zdroj, který setrvale přináší zprávy, které se v čase potvrzují jako správné, je zdroj „A“. Naopak nekompetentní zdroj, který setrvale nosí zprávy, které jsou v čase vyvráceny, má klasifikaci „E“.

Pokud skutečně nevíme, použije se označení „F“, které stojí mimo pětibodovou škálu.

2. DŮVĚRYHODNOST informace je tou těžší polovinou OSINT analýzy. Vyžaduje pečlivou nepředpojatou analýzu konkrétní informace.

Je informace logická? Konzistentní s tím, co říkají jiné zdroje? Potvrzená? Podle toho se důvěryhodnost určí na pětibodové škále 1-5. „1“ je plně potvrzená zpráva, „5“ je s pravděpodobností hraničící s jistotou vyvrácená. Známka „6“ je, podobně jako písmeno „F“ vyhrazena pro situace, kdy skutečně nevíme.

3. Závěrem pár postřehů.

Postřeh č. 1 – líný OSINT analytik se pozná tak, že binárně páruje písmena a čísla – A1, B2 atp. Realita bývá pestřejší, například označení A3 je úplně v pořádku.

Postřeh č. 2 – Označení „F“ a „6“ je tam ze setsakramentsky dobrého důvodu. To, že analytici mají zvláštní kategorii „NEVÍM“ jak pro spolehlivost, tak pro důvěryhodnost, by mělo být mementem pro všechny, kteří na základě jedné zcela nepotvrzení informace Hamásu začnou dělat dalekosáhlé soudy.

🏇 Prakticky všechny třecí plochy mezi jakýmikoli vlivnějšími skupinami (politické strany, společenské bubliny, armády, státy) dnes už provází i sofistikovaná informační válka. Je válkou o názor těch, kteří mohou nějak změnit její výsledek.

Konkrétně v tuto chvíli bojují Hamas o rozmělnění odvetné akce Izraele a vzedmutí vlny nenávisti k Izraeli a západu v arabském světě, Izrael naopak o legitimitu co nejtvrdšího úderu na Gazu.

Číst informace je pro nás o to těžší, že tento konflikt je pro nás přece jen vzdálenější a nejen my, ale i naše média, jej (samozřejmě výjimky existují) dlouhodobě příliš podrobně nepokrývala.

Pokud se v této oblasti nic nedělo, zprávy o ní byly jen sporadické. Mimochodem NEVÍM jako status není žádnou ostudou, sám jej používám často, dokud problematiku nezmapuju podrobně, což jsou ale léta. Psal jsem to zrovna nedávno, právě k situaci po útoku ze 7. října ZDE.