Je to běžná součást dění, že současně s konfliktem dvou a více stran probíhá i jejich informační válka.
Je tomu tak už delší dobu, vzpomeňme na německé videožurnály v našich kinech za II. světové války, které se promítaly vždy před začátkem hlavního filmu.
Nicméně s rozvojem internetu a speciálně sociálních sítí, má tato součást válek velmi intenzivní podobu.
Nejinak tomu je i nyní, v době po teroristické útoku skupiny Hamás na izraelské příhraničí.
A možná se nám to nezdá, ale Hamás svoje řemeslo (bohužel) ovládá dobře (téměř utajený útok několika tisíc teroristů na Izrael je nejlepším důkazem) a nejinak je tomu i ohledně informační války.
V úterý, v čase izraelských odvetných útoků na Gazu, reportovala všechna světová média o výbuchu v nemocnici Al Ahli v Gaze.
Protože taková záležitost je citlivá a může obrátit veřejné mínění proti vojensky mnohem silnějšímu Izraeli, snažily se obě strany co nejdříve vypustit do mediální světa svoje vysvětlení toho, co se stalo.
Intenzita těchto sdělení byla zesilována velkým množstvím profilů na sociálních sítí, ať už lidí, kteří jsou více či méně považovány za experty, nebo řádově tisícovkami (jen to, co jsem zahlédl v těchto dnech já sám) profilů, stranících jedné či druhé straně.
Jak jsem uvažoval, abych si sám pro sebe udělal jasno?
A. Nejsem odborník. Ani na Blízký východ, ani na vojensko – technickou stránku věci
B. Jakkoliv nemám ani desetinu procenta pochopení pro Hamás, teoreticky jsou možné obě verze
C. Při informování je třeba vzít v potaz, že jde oběma stranám o hodně. Hamásu o přežití a zastavení útoků Izraele, IDF pak o neztracení legitimity k odvetným úderům. Na druhou stranu je potřeba vzít v potaz, že jedna složka konfliktu je teroristická organizace, hrající bez jakýchkoli pravidel a druhá je demokratický stát (nyní s velmi pochybnou vládou), jehož informační kanály mají jistou kredibilitu.
D. Nejprve přichází jako vlna obviňování Izraele ze strany Hamásu a dalších účtů souvisejících s Gazou, eventuálně s Palestinou, či arabským světem. Sleduju to a čekám. Při hustotě osídlení a s faktem, že Hamás mívá sklady i tunely i pod nemocnicemi, nelze útok IDF vyloučit, ať už cílený (spíš), nebo jako chybu.
E. Následuje postupné najíždění různých factcheckingových entit do veřejného prostoru, nejprve spíše analýzy, proč to měla spáchat ta či ona strana, komu a proč se to hodí, nebo nehodí.
F. Západní média, která dlouhodobě hodnotí blízkovýchodní poměry jinak než česká společnost, zprvu informují o zásahu nemocnice s odkazy na úřady v Gaze. To je neověřitelné a může zaznít cokoli. Nemá cenu se na to upínat.
H, IDF oznamuje svoji verzi, v první chvíli jen jako prosté oznámení „My to nebyli“, později přidává i nějaké vlastní důkazy. Některé nejdou ověřit, buď jim člověk věří, nebo ne. Jiné se ale shodují s dalšími závěry nezávislých vojenských expertů na zbraňové systémy a balistiku.
CH. Ti totiž v další vlně dokázali – podle mnoha záběrů z místa útoku i z videa, na němž je zachycena konkrétní raketa, určit, že nedošlo k výbuchu rakety či letecké bomby, ale k pádu části rakety vystřelené Hamasem, která měla technický problém a spadla na parkoviště u nemocnice.
I. Viděl jsem i záběry arabských účtů a ačkoliv nelze dokázat, že obětí bylo skutečně 500, jak tvrdí Hamás, mnoho lidi podle všeho se na místě skutečně nacházelo.
J. Západní média, která nestranní tak jednoznačně Izraeli (samozřejmě, že mám na mysli dlouhodobou situaci, nikoli tento konkrétní případ terorismu Hamásu), po projití všech zveřejněných důkazů, informují v duchu, že vše vypadá na selhání rakety teroristů, nikoliv na izraelský útok na nemocnici.
K. Palestinskou verzi už šíří (na západě) jen dlouhodobě neobjektivní profily. Zatím se i po několika dnech od události, stále neobjevil jediný důkaz, který by jí dával za pravdu.
L. Teď už je možné verzi Hamásu odmítnout jako nepravděpodobnou i když za A. nejste odborník a za B. nejste objektivní, protože silně fandíte jedné straně.
Velmi dobře dosud známá fakta shrnuje web Seznam Zprávy v tomto článku.
M. Včera večer pak byla zveřejněna zpráva, která říká, že podle zpravodajských služeb USA a Velké Británie spadla u nemocnice nemocnici al-Ahlí havarovaná palestinská střela…
Už deset let sleduju ukrajinsko- ruskou válku a i přes jasný příklon k Ukrajině (jinak to být ani nemůže) jsem se naučil, že než vystřelit první verzi daného příběhu, který mi pro blízkost strany, která jej jej zveřejnila, konvenuje, je někdy lepší nebýt nutně první (i když je to taky důležité a sledující to ocení), než se potom omlouvat za zveřejnění nepravdy.
I to už už se mi několikrát stalo, naštěstí ne tak často, že bych to sám sobě vyčítal. Pokud informuju ročně cca tisíci příspěvky, nelze se tomu vyhnout, důležité je, aby šlo o výjimku nikoliv o pravidlo 🙂
Abych to shrnul: v zásadě je nutné rozlišovat názor, od faktografie. Názor může mít každý a je to v pořádku, s fakty je – při dnešních možnostech dezinformací – lépe v podobných situacích vyčkat na několikrát ověřené zdroje a entity, které jsou schopny ověřit pravost informací, které sami ověřit neumíme.
O tomto problému včera ve stejném duchu hovořila i novinářka Petra Procházková, vzor mnoha novinářů pokrývajících válečné konflikty.
Informační válka silně probíhá i v našem prostoru, jejím cílem je rozložení společnosti, tak aby přestala důvěřovat státu, tedy jeho institucím a převodním pákám demokracie (politici, novináři, úřady, neziskový sektor, občanská společnost) a stala se neschopnou obrany, respektive se ani nechtěla bránit.
Příkladem může být část slovenské společnosti, která dobrovolně vplouvá do ruské zóny vlivu, ačkoliv Rusko charakterizuje bída, korupce, bezpráví a násilí.
Pro ty lidi, kteří se takto rozhodli, jde – na podkladě dezinformační války o menší problém, než je gender, Soros a 5G vysílače (například).
Takhle to v reálu funguje.
Úvodní foto: CBC news: Zranění Palestinci převezeni do nemocnice Al-Shifa po výbuchu v baptistické nemocnici Al-Ahli ve městě Gaza v Gaze 17. října 2023
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
