Pod svícnem

Do tématu domácího násilí a směšných trestů pro jeho pachatele se v posledních měsících obulo několik iniciativ i politiků a zdá se, že jejich tlak, který téma dostal do pozornosti médií, bude mít nějaký výsledek.

Je důležité i poskytovat účinnou ochranu obětem, zajistit jim citlivé šetření jejich případu a celkově přívětivý přístup státu.

Ten se doteď nese v duchu celkové bagatelizace a v mnoha detailech, byť jakoby neoficiálně, stály úřady v podstatě na straně pachatelů.

Jeden případ z mnoha, jehož aspekty bývají pro situaci v ČR v lecčem typické, zveřejnila iniciativa Pod svícnem.

Přináším vám jej v nezkrácené podobě.

Úvod: Pořad s naší hrdinkou popudil soudce z lidu, kteří se jali rozpoutat na nebohou ženu, která si prožila peklo, lynč. Zde je její příběh. S lehkými úpravami kvůli anonymitě. Paní nepotřebuje vaše soudy. Soudí sama sebe každý den. Je to skvělý člověk, který dostal od osudu naloženo.

🥊 „Už jako malá jsem byla týrané dítě. Když se objevil můj šarmantní manžel, působil jak princ na bílém koni. Z pohádky se ovšem brzy vyklubala noční můra. Zpočátku byl na mě hodný, vyprávěl, jak se stará o rodiče a často za nimi jezdí (později jsem se dozvěděla, že matka je úplně zdravá a otec alkoholik).“

🥊 „Měl rád pořádek, já také, takže vždy naklizeno. Začala jsem věřit v lásku na první pohled, milovala jsem ho a myslela si, že on miluje mě. Říkal, co pro mě udělá, jak nemá rád, když se muž chová špatně k ženě. Chtěl mě jen pro sebe a mě to těšilo.“

🥊 „Po půl roce roce jsem otěhotněla. Všem vykládal, jakou má radost. Tvrdil mi, že je zvyklý na 3 teplá jídla denně a nechce jíst to samé. Celé dny jsem stála u plotny, uklízela, vařila… Požádal mě o ruku a já neváhala. Svatební přípravy byly jen mně. Vše jsem ale dělala špatně.“

🥊 „Začaly první neshody. Když to přehnal, přišel s kytkou. Říkal, že to je kvůli mým hormonům a že po porodu bude vše dobré. Na syna a že budu konečně „normální“ a pro manžela dost dobrá, jsem se těšila. Rodila jsem 2 dny, bylo to šílené.“

🥊 „On křičel, že to zvládne každá, tak ať se snažím, že dýchám špatně, že tlačím špatně. Když přišli doktoři, tak dělal otce roku. Když se syn narodil, nedýchal. Okamžitě mi ho odnesli. Strašně jsem se bála. Syna dali dohromady a odnesli. Kolabovala jsem, měla jsem velkou ztrátu krve a nebyla schopná se pomalu ani pohnout.“

🥊 „Malého si manžel vyfotil na JIP a pak domů. Už v šestinedělí mě nutil denně do sexu, v té době jsem měla silnou anemii, bolesti a motala se mi hlava. Když jsem mu nedala, byl na mě hnusný, že je chlap a sex potřebuje, že jsem neschopná, když mu nedám, co chce. Zesměšňoval mě, urážel a ponižoval.“

🥊 „Většinou dostal to, co chtěl. Nepůjdu do podrobností, ale bylo to velmi násilné a velmi bolavé. Pak mi dal opět kytku a říkal, že jsem v šestinedělí, že je normální, že jsem taková. Že to přejde a zas si budeme skvěle rozumět.“

🥊 „Pak přišel s tím, že se i šestinedělí uděláme další miminko. bylo to hrozné. I po šestinedělí mi bylo stále zle, syn měl problémy s dýcháním a já s ním běhala stále po nemocnicích. On si každý den stěžoval, že se věnuji jen malému, že to přeháním a udělám z něj mamánka. Když mu bylo cca 5 měsíců otěhotněla jsem podruhé.“

🥊 „Ale to už byla doma hádka za hádkou. Kytek, co jsem dostala za půlrok,nedostanu asi za celý život. Poté jsme rekonstruovali náš dům, kdy začalo to nejhorší. Pak přišel z práce, že půjde na neschopenku a před rodinou říkal, že jsem mu to poručila (rád si hrál na podpantofláka). Začlo peklo.“

🥊 „Když jsem jen prošla z místnosti do místnosti v tričku nebo ve spodním prádle, řval na mě, že na mě všichni koukají. Závěsy tedy byly stále zatažený. Když jsem telefonovala, stál u mě a kontroloval každé slovo. A stejně jsem pak dostala vynadáno, že jsem to řekla špatně.“

🥊 „Manžela jsem u porodu nechtěla. Když začal porod, musela jsem ještě doma uklidit, připravit manželovi, co potřeboval a připravit syna a mě na odjezd. Po návratu oma nic hotového, přesto tvrdil, že za tu dobu utratil 30.000 Kč. Neměla jsem sílu se s ním hádat a dala mu je.“

🥊 „V té době se to začalo stupňovat. Byl schopný mi vyčítat, že jsem na nic matka, že jsem kráva a magor, že mě děti nebudou mít nikdy rády. On je svatý, když je se mnou, že jsem satan, horšího člověka nikdy nepoznal, že jsem odporná, tlustá a že s ním nespím.“

🥊 „Když jsem otevřela pusu, řekl mi ať držím hubu a nechám ho domluvit. To vydržel v kuse třeba 2 hod. Obličej jen pár cm od toho mého. Většinou u toho byly i děti. Prosila jsem ho, ať toho nechá,že mi může všechno říct, až děti budou spát. Dost časté byly výhrůžky, že spáchá sebevraždu,pokud někomu něco řeknu nebo nebo zabije mě.Jak budu mít celý život před očima, že se zabil kvůli mně. Nikdy by mě ani nenapadlo, že by mohl ublížit dětem…“

🥊 „Žárlivost do toho. Když mi volal operátor, tak jsem byla děvka. Když se vrátil z nákupu, vyčetl mi, co jsem nestihla udělat, a ještě mi oznámil, kolik

kvůli mně utratil a musela jsem mu to poslat na účet. Když k nám jezdily návštěvy, musela jsem vždy péct od dezertů až po slané, navařit, uklidit, odtáhnout závěsy a neukazovat se před okny (v kuchyni jsem musela chodit po čtyřech). Před návštěvami byl zlatý. Vždy jsem si přála, aby návštěva neodešla. Po odjezdu mi vše vyčetl.“

🥊 „Byl extrémně surový, několikrát do mě strčil, zkopal mě, kousal, často mě brutálně znásilnil. Pálil mě cigaretami a řezal vším možným. Vyhrožoval ženskou obřízkou. Mám po celém těle jizvy. Nicméně se budou hojit lépe než ty na duši.“

🥊 „Schovával mi věci, kontroloval telefon, když přesně ve 12:00 nebyl oběd na stole, byl problém. Já se fakt snažila, jen jsem prostě nestíhala, s malou v náručí a malým stále u sebe. Zesměšňoval mě – já se před ním styděla už úplně za všechno. Neustále utrácel a nenechal mi nic. Za něj jsem musela vše platit já.“

🥊 „Jednou manžel ublížil synovi (měl od něj modřiny, které manžel skrýval). Tehdy jsem ho seřvala. Ale od té doby si syn k němu zpět cestu nenašel a měl z něj strach. Modlila jsem se, aby si toho někdo všiml. To se ale nestalo – byli jsme i u doktorky, kam mě pro jistotu doprovodil.“

🥊 „V té době si podle mě uvědomil, že je malý ve věku, kdy dokáže ukázat, co se přibližně stalo. Jako další oběť si vybral bohužel vybral dcerku, o čemž jsem neměla ponětí. Podle znaleckých posudků měla zlomeniny po celém těle. Nenapadlo by mě, že by jí mohl ublížit. Bylo to miminko.“

🥊 „Jak to tak píši, říkám si, že by to poznal i úplný debil. Jednou, když jsem malou převlékala z pyžama, všimla jsem si oteklé a nehybné ručičky. Hned jsem ji převezla do nemocnice, kde udělali dceři RTG a zjistili ji zlomeniny ručičky. Nevěřili, že vůbec nic netuším.“

🥊 „Na oddělení byla lékařka, jež na mě netlačila a snažila se pochopit, co se stalo. Citlivě mi vysvětlila, že musí zavolat hned kriminálku. Pan kriminalista dorazil a byl milý. S muži jsem od jisté doby neuměla komunikovat a měla z nich strach. On byl záchrana.“

🥊 „Řekl, že nesmím manželovi podávat info a nesmím se vrátit. Potřebovali další vyšetření. Se vším jsem souhlasila. Postupně mi říkali, na co vše přišli. Sesypala jsem se. Ptali se, jestli jsem byla týraná i já, řekla jsem, že nevím. Neměla jsem důkazy a nechtěla si připustit, že…“

🥊 „Stále mi nedocházelo, že by toho byl manžel schopný. Jestli jsem předtím byla na dně, tak teď jsem byla hluboko pod ním. V nemocnici jsme byli 14 dní. Za tu dobu jsem musela najít nové bydlení. Na konci jednoho z výslechů jsem řekla, že ubližoval také nám.“

🥊 „Policista mi řekl, že má dost práce a nechce se zabývat něčím, co není podložené. Vždy, když jsem se u výslechu rozbrečela, na mě sykl, ať se uklidním, že na divadélko není zvědavý.“

🥊 „

Za týrání malého miminka a těžké ublížení na zdraví dostal exmanžel podmíněný trest. Říkali, že mám být ráda alespoň za to, když nemám videodůkazy. Všude mě pomlouvá.“

🥊 „Manžel zničil 3 životy. Nicméně soud se zabýval jen jedním. Týral mě i má malinká miminka. Celá věc se řešila roky. Všichni máme PTSD (postraumatickou stresovou poruchu). Musíme jít dál, ale nepopírám, že i malá víra v české zákony, právníky a soudce zmizela.

🏇 Jsem rád, že zveřejnili právě tento případ. Za prvé typické je, že k DN nedochází ze dne na den, hned z nuly na sto, ale přichází postupně salámovou metodou, načež je kombinováno s psychickým terorem tak, aby si oběť myslela, že celá situace její vinou. Možná lze ústřední postavě něco částečně vytknout, ale tady je ten nejdůležitější aspekt: každý reagujeme na stresový inzult jinak a ať se se oběť jakkoli chybuje, nic neomlouvýá agresora v jeho násilném chování.

Je to stejné, jako, že si oběť znásilnění může za něj sama, protože například za A: nosí vyzývavé oblečení, B. provokativně koketovala, C. stejně spí s každým.

Mezi tím, když se někdo chová jinak, než je nám libo a jeho násilným potrestáním, prostě musí existovat nepřekročitelná červená čára.

A mj. díky iniciativě Pod svícnem ze začíná náhled společnosti i orgánů činných v trestním řízení měnit tak, jak by to v Evropě v 21. století mělo vypadat.

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh