Hluboký nedostatek představivosti amerických a evropských vůdců přivedl svět na pokraj války.
Druhý článek Anne Applebaum, který jsem vám slíbil.
Text vyšel v jejím „domovském“ The Atlantic, stejně jako ten první.
Anne Applebaum je americká novinářka,, manželka bývalého polského ministra zahraničí Sikorského. Východní Evropu zná dokonale, její předkové pochází z Běloruska a žije střídavě v USA i v Polsku. Applebaum je držitelem Pulitzerovy ceny a ceny National Book Award, obě za díla věnující se východní Evropě.
👉 Na nedávné ledově chladné tiskové konferenci přirovnal ruský ministr zahraniči Lavrov jednání se britskou kolegyní Truss k tomu, že „němí“ mluví s „hluchými“; později ještě prozradil skutečnost, že si spletla některé ruské regiony s ukrajinskými, aby ještě trochu popíchl nevydařený dojem z tohoto jednání.
👉 Lavrov to udělal již mnohokrát. Loni se choval arogantně k šéfovi zahraniční politiky EU Borrellovi. Jeho chování není náhoda. Lavrov, stejně jako Putin, používá agresi a sarkasmus jako nástroje k demonstraci svého opovržení vůči svému partnerovi a k tomu, aby naznačil, že jednání jsou zbytečná ještě předtím, než začnou, aby vyvolal znechucení a apatii. Jde o to, zatlačit diplomaty do defenzívy a připravit je aby se vzdali ruskému nátlaku.
👉 Ale skutečnost, že Lavrov je neuctivý a nepříjemný, je stará zpráva. To všechno měla britská ministryně zahraničí Truss vědět. Místo prázdných řeči o pravidlech a hodnotách mohla zahájit tiskovou konferenci takto:
„Dobrý večer, dámy a pánové z tisku. Jsem potěšena, že se k vám mohu připojit po setkání s mým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Tentokrát jsme se neobtěžovali diskutovat o smlouvách, které nebude respektovat, a slibech, které nedodrží. Místo toho jsme mu řekli, že invaze na Ukrajinu bude mít velmi, velmi vysoké náklady – vyšší, než si kdy dokázal představit. Nyní plánujeme úplně zastavit vývoz ruského plynu – Evropa najde své zásoby energie někde jinde. Nyní se připravujeme na pomoc ukrajinskému odboji, v případě potřeby po dobu deseti let. Čtyřnásobně zvyšujeme naši podporu ruské opozici a také ruským médiím. Chceme se ujistit, že Rusové začnou slyšet pravdu o této invazi, a to co nejhlasitěji. A pokud chcete změnit režim na Ukrajině, začneme pracovat na změně režimu v Rusku.“
👉 Truss, nebo před ní Borrell, mohli přidat jen špetku osobní urážky ve stylu samotného Lavrova a nahlas se divit, jak to, že Lavrovův oficiální plat stačí na okázalé nemovitosti, které jeho rodina v Londýně využívá. Mohla uvést jména mnoha dalších ruských státních úředníků , kteří posílají své děti do škol v Paříži nebo Luganu. Mohla oznámit, že tyto děti jsou nyní, všechny, na cestě domů spolu se svými rodiči: Už žádná americká škola ve Švýcarsku! Už žádné pied-à-terres v Knightsbridge! Už žádné středomořské jachty!
👉 Samozřejmě, že Truss, Borrell a další západní politici by nikdy nic takového neřekli. Je tragické, že západní vůdci a diplomati, kteří se právě teď snaží odvrátit ruskou invazi na Ukrajinu, si stále myslí, že žijí ve světě, kde záleží na pravidlech, kde je užitečný diplomatický protokol, kde se cení zdvořilostní projev. Všichni si myslí, že když jedou do Ruska, mluví s lidmi, jejichž myšlení lze změnit argumentem nebo debatou. Myslí si, že ruská elita se stará o věci, jako je její „reputace“.
Tak to není.
👉 Ve skutečnosti máme čest s novým druhem autokratů, ať už v Rusku, Číně, Venezuele nebo Íránu. Máme čest s něčím úplně jiným než známe z našeho prostředí: s lidmi, kteří se nezajímají o smlouvy a dokumenty, s lidmi, kteří respektují pouze tvrdou moc.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
👉 Rusko porušuje Budapešťské memorandum , podepsané v roce 1994, zaručující ukrajinskou bezpečnost. Slyšel jsi někdy Putina o tom mluvit? Samozřejmě že ne. Nezajímá ho ani jeho nedůvěryhodná pověst: Lhaní drží protivníky ve střehu. Lavrovovi také nevadí, když je nenáviděn, protože nenávist mu dodává auru mocného.
👉 Jejich záměry jsou také odlišné od našich. Putinovým cílem není vzkvétající, mírumilovné, prosperující země (tak jako je tomu na západě), ale země, kde on zůstane ve vedení .
👉 Cílem Lavrova je udržet si své postavení v kalném světě ruské elity a samozřejmě si udržet peníze. To, co rozumíme pod pojmem „zájmy“ a co oni myslí pod pojmem „zájmy“, není totéž. Když poslouchají naše Rusku hrozící diplomaty, neslyší nic, co by skutečně ohrožovalo jejich postavení, jejich moc, jejich osobní bohatství.
👉 Přes všechny naše projevy o snaze přitlačit Rusko k neagresivní politice, se nikdo nikdy vážně nepokusil ukončit, nebo alespoň výrazně omezit, praní ruských špinavých peněz v západních zemích, nebo ruský politický či finanční vliv na Západě.
„Nikdo se vážně nezaobíral tím, že by se Němci měli vymanit ze závislosti na ruském plynu, nebo že by Francie měla zakázat politické strany, které přijímají ruské peníze, případně že by Spojené království a USA měly zastavit ruské oligarchy v nákupu nemovitostí v Londýně nebo Miami. Nikdo nenavrhl, že správnou odpovědí na Putinovu informační válku proti našemu politickému systému, by byla informační válka proti jeho politickému systému.“
👉 Nyní jsme na pokraji situace, z níž může vzejít katastrofický konflikt. Americká, britská a evropská velvyslanectví na Ukrajině se evakuují; občané západních státu byli vyzváni, aby opustili Ukrajinu. Ale tento okamžik nepředstavuje jen selhání diplomacie; odráží také selhání západní představivosti, generační odmítavý postoj ze strany diplomatů, politiků, novinářů a intelektuálů pochopit, jakým státem se Rusko stalo, a podle toho se připravit. Odmítli jsme vidět představitele tohoto státu takové, jací jsou.
👉 A odmítli jsme s nimi mluvit způsobem, kterému rozumí.
A to může mít dalekosáhlé následky
🏇 Tak co, už máte rádi Anne Applebaum? Chtěli byste někoho takového za předsedkyni Evropské komise? 🙂