Ruská rozvědka GRU řídí sabotáže v Evropě ze Slovenska.

Něco na téma, „Co by tady u nás Rusko chtělo?“

Ve zkratce: Policisté dopadly dva Bulhary, kteří 3. září v Mnichově hodili z jedoucího auta zápalné nálože na staveniště u sídla technologických a obranných společností Rohde & Schwarz a Helsing.

 Výrobce dronů Helsing dodává tyto zbraně mj. i ukrajinským ozbrojeným silám.

Provedení však bylo amatérské (ostatně nešlo o profesionály) a vzniklý požár byl bez výbuchu rychle uhašen.

Ti později ve vazbě vypovídali na základě vyšetřování zjistila německá policie, že byly řízení operačním týmem ruské rozvědky GRU, pracující ve vedlejším Slovensku. Zřejmě tam mají nejkomfortnější prostředí pro svoji práci.

A stejná síť měla připravovat i žhářský útok proti závodu společnosti Skyeton nedaleko slovenského Prešova a stojí i za pokusem o útok výbušným dronem na letišti Lipsko/Halle.

Skyeton u Prešova, který vyrábí průzkumné drony pro Ukrajinu. Slovenské orgány plán překazily a zadržely lotyšské a ukrajinské občany, kteří uvedli, že byly řízeni ruským zdrojem, přes síť Telegram. Další podezřelý byl zadržen v Německu.

Bezpečnostní orgány v Evropě činí rozvědku GRU zodpovědnou za četné sabotáže v Německu, Polsku, pobaltských státech a dalších zemích EU. Úřady se domnívají, že GRU se profesionalizovala a vybudovala síť po celé Evropě, kterou od začátku letošního roku používá k provádění stále většího počtu útoků. Jednotlivé operace se sice liší, ale všechny mají jeden společný prvek: použití výbušnin, zápalných zařízení nebo zbraní …

Cílem je narušit přepravní trasy vojenského zboží na Ukrajinu. Tím se má vyvinout tlak na Německo a další evropské státy, aby snížily nebo ukončily svou vojenskou podporu Kyjevu.

Podle dosavadních zjištění německých bezpečnostních služeb však slovenská stopa není okrajová – Slovensko patrně sloužilo jako jeden z uzlů celé širší sítě napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU.

Ani neúspěšná sabotáž přitom nemusí být pro GRU úplným neúspěchem. Podobné operace zaměstnávají bezpečnostní služby, zvyšují náklady na ochranu infrastruktury a současně umožňují testovat rychlost a způsob reakce evropských států.

Mnichov, Prešov a Lipsko proto mohou představovat části jednoho širšího problému. Cíle mají společný jmenovatel: obranný průmysl, logistiku a evropské firmy pracující na podpoře Ukrajiny.

Národnost vykonavatelů přitom není rozhodující. Současný model ruských operací využívá občany různých států, často najímaných přes prostředníky. Profesionální důstojník GRU tak může zůstat několik úrovní vzdálený od samotného útoku. Nábor může probíhat přes Telegram, platby prostřednictvím kryptoměn a vykonavatelé ani nemusí přesně vědět, kdo je skutečným zadavatelem.

Myslíte, tyto informace spustily u slovenské vlády nějaký poplach a nedej bože ji donutily k nějakému činu?

Tak to ani náhodou, je ticho v éteru a neděje se nic. Nejspíš přemýšlí, jak selhání, kdy na jejich území zjevně komfortně operuje nepřátelská rozvědka, občanům a spojencům vysvětlit.

A Slováci se samozřejmě ptají. A jejich vláda neodpovídá.

Asi není přesné psát, že Evropa je ve válce. Přesnější je napsat, že: zatímco je Rusko ve válce s námi, my s ním ve válce nejsme.

Což tedy věští zajímavou nejbližší budoucnost.

Zdroje: ZDE, ZDE, ZDE.