Skupina Perun, která sdružuje část našich bojovníků a zdravotníků působících v Ukrajině, popisuje svoje zážitky ze střetů s ruskými okupanty.
Čtete v podstatě příběh stejný, jaký psali naši vojáci na mnoha frontách druhé světové války.
Jednou se (snad) o nich budou zmiňovat ve školách při výuce našich novodobých dějin.
Zasloužili by si to.
„Když se sniper mise zvrhne v tankovou bitvu.“
⚔️ „Svítá. Druhý den mise a já mačkám obličej do hlíny. Pod nohama leží Olda, který se taky snaží krýt před raketami z gradů. Mazlavá černozem se lepí úplně na vše. První salva nás přeletěla, druhá dopadla přímo vedle nás. Letí třetí.“
⚔️ „Grady spálí vše do hloubky 50 centimetrů. Přitom to byla jedna z těch nudnějších akcí jejichž cílem je najít okupanta natolik hloupého, že půjde střídat směnu a přiblíží se k naší straně remízku. Nebo si prostě půjde jen zakouřit v noci. Když dají láhev vodky se to stává.“
⚔️ „Palba neustává. V přestávkách mezi dopady se snažíme zjistit, co se děje. Přes naši pozici se valí naše tanky a BVP. Střílí na pozice u vesnice pod námi. Něco u Rusů bouchlo, z míst se valí černý dým. Zásah! O akci jsme nevěděli, ale to není nic divného, informační embargo.“
⚔️ „Pak se to během okamžiku zvrtne v hroznou řež. Ozve se silný výbuch. Pak další. Tank který vedl kolonu při návratu najel na minu. Než se rozjetí obrněnci stihnou zorientovat (jako řidič opravdu moc nevidíte) vletí do minového pole všichni. Z tanku vyskakují všichni živí.“
⚔️ „Na celou scénu vidíme, jako by to byl zpomalený film. Čas se v takových okamžicích opravdu vleče. Bohužel další a další obrněnci se roztrhávají v neproniknutelném minovém poli. Rozbitý tank ucpal jedinou jistou cestu ven.“
⚔️ „RUSKÁ ODPOVĚĎ Neuplyne minuta a do pole před námi dopadá první minometná šiška. Okupanti odpovídají na útok na své pozice a vidí velké množství lákavých cílů na jednom místě. V okamžiku do nás buší naprosto vším co mají v okolí. Jsme v blbý čas na blbém místě.“
⚔️ „Na pole dopadají kazetové bomby. Když jsou v dálce, říkáme tomu “ruský popcorn” protože to zní jako popcorn v mikrovlnce. Teď ale nevtipkujeme. Na pomoc přijíždí evakuační BVP, přijet může ale jen na kraj pole. Kluci dostávají další a další zásahy. Jsou zranění, jsou mrtví.“
⚔️ „Teď přilétají rakety z gradů. První salva, druhá, třetí… Slyšíme, jak na sebe Ukrajinci křičí když se snaží uniknout z pasti. Slyšíme nářek raněných. Nemůžeme nic dělat. Nemožnost jakkoliv do boje před námi zasáhnout je asi to nejtěžší. Ten křik slyšíte dlouho.“
⚔️ „Trvá věčnost, než se kluci stáhnou. Později se dozvídáme, že máme jako zázrakem jenom jednoho padlého. Ruská palba ale neustává. Vědí, že dokážeme stroje opravit – na rozdíl od nich. Přilétají kamikadze drony – ty poznáte po zvuku. Snažíme se prospat.“
⚔️ „Z minometů pálí celý den. Tvrdé zásahy dostávají i pozice v okolí. Spojení je omezené několik hodin. Přicházejí nálety. Na pole shazují dokonce i letecké pumy.“
⚔️ „Jedna nám dopadá za zády když se večer vracíme z akce. Teprve takto si člověk uvědomí, jak dlouhá je vlastně vteřina. Slyšíte zvuk letící rakety, otáčíte se, vidíte záblesk výbuchu, zaklekáváte, přichází zvuk dopadu, to už se zvedáte, dáváte signál že jste ok, jdete dál.“
⚔️ „Po půl hodině v blátě a mezi minami jsme na velitelství. Potkáváme staré známé. Chceme domů. Nemůžeme. Nad námi ruské drony. Čekání do tmy. Opět prší. Po cestě nic nevidíme. Prorážíme pneumatiku v kráteru po ruském útoku.“
⚔️ „Plácáme se v blátě, měníme gumu na místě kde by nás rusové za dobrého počasí rozstříleli na hadry. Teď prší, drony sem nedoletí. Štěstí v neštěstí. Domů se vracíme po půlnoci. Všechno ze sebe schazujete v předsíni. Počkáte až bahno zaschne, zatvrdne, pak ho omlátíte.“
⚔️ „Čeká nás den dva volna, čas na trénink, shánění materiálu, humanitární pomoci. Pojedeme asi za kamarády, kteří brání Avdijivku, podělit se s nimi o “dopomohu”, vidět je po čase. To jim zvedne morál. I nám. ČAS DALŠÍHO BOJE SE BLÍŽÍ.“
⚔️ „Vy nám můžete pomoci. Potřebujeme specifické vybavení, a potřebujeme ho dát dohromady rychle. S tímhle vybavením dokážeme projít tak daleko, abychom významně pročistili okolí a vytřídili špínu a odpad do velkých černých pytlů. Ležíme před branou k Azovskému moři.“
⚔️ „Pomoci s tou chamradí nám můžete ZDE.
🏇 Ano, lepší pomáhat teď, než si za pár let drbat hlavu a řešit mnohem obtížnější bezpečnostní situaci ČR a ještě třeba navíc s mnohem horší politickou reprezentací v čele…
(Iveco na úvodní fotce je mimochodem taky výsledkem dobrovolnické sbírky)
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
