Ve chvíli kdy píšu tento příspěvek ještě není potvrzeno nezávislými zdroji (pátek 23. června před půlnocí), že k napadení raketami a vrtulníky ruské armády tábora Wagner group skutečně došlo.
Každopádně z reakce na Prigožinova slova a výhružky směrem k ruskému ministerstvu obrany (doslova řekl, že chce ministra obrany Šojgu pověsit), která je naprosto přehledná a ultimativní, je vidět, že Jevgennij Prigožin (minimálně v tuto chvíli) u Putina skončil a je z něj buď veřejný nepřítel číslo jedna, nebo budoucí osoba nalezená pod otevřeným oknem.
Rozhodně by nás mělo zajímat, proč Putin Prigožina odepsal, ať už na něj zaútočil vojensky, či nikoliv.
Předem říkám, že kdybych si musel vybrat, jsem spíš tým Putin, protože o něm vím, že se bojí mobilizovat a přesto, že už skoro rok a půl v Ukrajině prohrává, neodhodlal se k použití jaderných zbraní.
U Prigožina tuhle jistotu nemáme, přičemž pokud lze soudit jen podle vyjádření, je Prigožin mnohem větší jestřáb.
Prigožin si podle mě začal myslet, že přerostl svůj vlastní stín. Ruští silovici jsou predátořští a ve chvíli, kdy se hromadí nespokojenost, ti nejostřejší z nich budou zkoušet zamíchat kartami tak, aby nové rozložení sil bylo pro ně co nejpříznivější.
Jevgennij Prigožin začal s opatrnou kritikou armády už ve chvíli, kdy bylo jasné, že se několikadenní speciální operace změní v opotřebovací válku. Možná mu bylo jasné, při znalosti tamních reálií, že na ni Rusko nebude mít ekonomickou sílu.
To ale nevím, jen se dohaduji. Co je ale jisté, že jeho kritika nabírala časem na síle, ovšem stále mířila zejména na armádní technikálie, jako třeba na nedostatek munice pro jeho žoldáky a podobně.
V posledních dnes se ale utrhl ze řetězu a kritikou celého politického vedení směrem k válce na Ukrajině v podstatě rozbil komplet Putinský vystavěný narativ o celé tzv. specoperaci.
A Prigožin je hlasem, který vnímá celý svět, ale především oslovuje tak početnou skupinu Rusů, jejíž sdílený dosah už může nasvítit tažení v Ukrajině jako vojenskou blamáž a porážku Putina, pro hodně velkou část populace, která dosud věřila Putinově propagandě.
Posuďte sami:
Letité ruské lži a mantru proruských dezinfo webů posledních desítek měsíců, vyvrací sám Prigožin…
😜 Ve své nejnovější videonahrávce prostřednictvím sítě Telegram Prigožin obviňuje Šojgua z toho, že loni v únoru rozpoutal ruskou válku na Ukrajině.
😜 Prigožin nejprve hovořil o bojích na východní Ukrajině, které začaly v roce 2014 po ruské vojenské intervenci: „My jsme útočili na ně a oni na nás. Tak to probíhalo těch dlouhých osm let, od roku 2014 do roku 2022. Někdy se počet potyček zvyšoval, jindy snižoval.“
😜 „Do 24. února 2022 se tam nedělo nic mimořádného. Teď se ministerstvo obrany snaží oklamat veřejnost, oklamat prezidenta a vyprávět příběh, že došlo k nějaké šílené agresi ze strany Ukrajiny, že – společně s celým blokem NATO – se Ukrajina chystala na nás zaútočit.“
😜 „Válka byla potřeba… aby se Šojgu (ministr obrany RF) mohl stát maršálem, aby mohl dostat druhou Hrdinskou hvězdu… válka nebyla pro demilitarizaci nebo dehonestaci Ukrajiny. Byla potřeba kvůli další hvězdě.“
😜 A teď: „Ukrajina už 8 let nebombarduje Doněck, pouze ruské pozice. Ozbrojené síly Ukrajiny se nechystaly zaútočit na Rusko s vojáky NATO, ruské ministerstvo obrany klame veřejnost i prezidenta.“ ⬇️
😜 Prigožin v podstatě potvrzuje to, co se celou dobu tušilo. Cílem ruského postupu na Kyjev, který v březnu 2022 spektakulárně selhal, byla změna režimu. Ruská invaze na sever byla epickou katastrofou, která podle Prigožina stála životy ruských vojáků‘ desetkrát více, než bylo nutné.
😜 Dál Prigožin říká, že Putin chtěl dosadil jako loutkového vládce dobyté Ukrajiny proruského oligarchu Medveščuka, který je kmotrem jeho dcery. Ten byl ale Ukrajinci zajat a Putin jej později vyměnil za desítky obránců Mariupolu z pluku Azov. Čímž, říká Prigožin se dokázalo, že denacifikace byla jen záminkou, když jsme Azováky, kteří mají těmi nacisty být vyměnili za Putinova oblíbence (navíc namísto výměny zajatých ruských vojáků)…
🏇 Vnitřní tenze v neúspěšném Rusku tak nasvítila ještě v zoufalejším světle tuzemské Putinovy kolaboranty a chcimíry všeho druhu.
Teď je čas otevřít popcorn a připomenout si, že ať už se v Rusku odehrává cokoli disruptivního, že prvopočátkem jsou dva momenty: Ukrajinský odpor a jeho západní podpora, včetně (celkem rychlého) odchodu od fosilních paliv a protiruských sankcí.
Protože držíme při sobě. My, západ a Ukrajinci.
EDIT: Dnes ráno 7:00.
Prigožinova armáda žoldáků skutečně opustila bojiště v sousední Ukrajině a táhne na Moskvu. Ruský bezpečnostní aparát zatím v reálu reaguje chaoticky a podle zpráv renomovaných agentur žoldnéři z Wágnerovy skupiny obsadili velení klíčového ruského jižního vojenského okruhu v Rostově na Donu a prakticky toto město ovládají. Bojuje se už i ve Voroněži a čelo Prigožinovy kolony údajně dosáhlo Pavlovsku. To je na půl cesty k Moskvě …
Nejde ani tak o to, že by pravidelná armáda neměla sílu Wagnerovce minimálně zastavit, ale uvnitř ní jsou tak velké rozkoly (nevědí kdo vyhraje a koho je výhodnější poslechnout), že ji to zatím paralyzuje.
Za normálních okolností by tak malá vojenská skupina nemohla Moskvu dobýt (ta je úplně napěchovaná vojskem a Rosgvardou, navíc má systém obranných opevnění a bunkrů. Jenže jedna z variant vývoje může být, že – pokud je Putin nepřesvědčí, že je jasným pánem situace – nikdo se nebude chtít s Prigožinem, jakožto možným příštím carem, bít.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
