Česká stopa v Evropské unii

Evropská unie je nejbezpečnější a nejbohatší kout světa, nejvíce chránící lidská práva.

Zde je nejširší ukotvení právního státu pluralita politických stran a nezávislost médií.

 Vstup do Evropské unie byl vyvrcholením polistopadových snah o návrat do Evropy,

O našem vstupu rozhodlo celostátní referendum, v němž se pro vstup vyslovilo 77 % hlasujících.

Přehled, co pro nás členství v EU znamená, jsem vybral několik aktuálních článků z českých médií.

Hospodářské noviny: „Žádné dojmy, ale tvrdá data. Jak Česku pomohlo dvacet let v Evropské unii.“

„Vstupem do Evropské unie pro Česko započala fáze silného hospodářského růstu taženého exportními odvětvími. Zahraniční poptávka je přitom klíčovým hybatelem růstu doteď. Do zemí Evropské unie míří dlouhodobě 80 procent českého zboží.“

„Před dvaceti lety dosahoval hrubý domácí produkt na obyvatele v Česku 78 % průměru unie, nyní se nacházíme zhruba na 90 %. Přibližování ovšem neprobíhá ve všech regionech stejně. Zatímco Praha je bohatší než většina regionů EU, Karlovarský kraj se od unijního průměru naopak vzdálil.“

„Během dvou desetiletí českého členství v EU vzrostla produktivita práce téměř ve všech odvětvích. Například zpracovatelský průmysl je dnes ve srovnání s rokem 2004 více než dvakrát produktivnější. Výjimkou jsou jen zemědělství a stavebnictví.“

„Češi sice berou 2.5 krát víc než před dvaceti lety, v rámci EU však stále patří spíš k levnější pracovní síle. Za svou mzdu si mohou koupit zhruba dvě třetiny toho co průměrný občan Evropské unie.“

„Prodloužily se životy. Naděje dožití při narození se u mužů zvýšila během dvou posledních dvou dekád u mužů o 3,5 roku na 76,1 roku a u žen o necelá tři léta na 82,0 roku.“

„Debata o EU se odehrávala jako debata o účetní operaci. Kolik získáme, kolik ztratíme, co z toho máme, nebo nemáme. A vytratila se debata o politickém a filozofickém smyslu členství. A to manko je s námi dodnes. Je to jeden z důvodů, proč dodnes mnoho Čechů vnímá EU jako dojnou krávu, která je dobrá, dokud z ní můžeme čerpat.“
Jiří Pehe, poradce Václava Havla

Euractiv: České úspěchy v EU

A. Česko se aktivně podílelo na řešení plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou v lednu 2009, kdy se NÁM podařilo sehrát roli mediátora a dostat obě země s EU k jednacímu stolu. Během předsednictví se Česku také podařilo nastartovat Východní partnerství, projekt, který usiluje o těsnější spolupráci EU se zeměmi východní Evropy a Kavkazu.“

B. 2011: Češi zvedli téma dvojí kvality potravin. Problém se sice nepodařilo úplně vymýtit, ale nebýt naší aktivity (a následných kroků EU) celá situace by dnes byla ještě citelně horší.

C. 2012: Mít na svém území sídlo evropské agentury – po tom touží snad každá členská země. Česku se podařilo v roce 2012 dostat do Prahy sídlo Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém. Ta se později rozrostla a dnes je z ní Agentura EU pro kosmický program (EUSPA), která má stovky zaměstnanců a zajišťuje celou řadu aktivit, z nichž nejznámější je navigační program Galileo. 

D. 2019: Fond spravedlivé transformace. Schválení cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050 doprovázela náročná jednání. Česko spolu s Polskem usilovaly zejména o to, aby jim EU na snižování emisí poskytla co největší objem financí a zkusila jim transformaci ulehčit. Podařilo se. 

E. 2019 – 2024: Jádro. ČR patřila k zemím, které se zasloužily o evropskou „jadernou renesanci“. Na rozvoji jaderné energetiky panuje v Česku široká shoda a projevilo se to i na úrovni EU, neboť tehdejší i současná vláda i europoslanci tlačili v Bruselu stejnou linii – jádro je zdroj, který nám pomůže dosáhnout klimatické neutrality. Dnes je jádro evropskými institucemi uznávaný čistý zdroj energie.

F. 2020 – 2024 Migrační pakt: na konečné podobě schválené letos, se Česká republika výrazně podílela.  Česko bojovalo proti povinným relokačním kvótám, které by žadatele o azyl dle daného klíč distribuovaly po členských státech. Migrační pakt odráží dlouhodobou českou pozici. Zavazuje sice k vzájemné solidaritě, ale zároveň jim dává na vybranou konkrétní formu pomoci.“

2021 – 2024 Euro 7. Češi vyvolali diskuzi o přehodnocení této normy a zformovali alianci zemí, které od počátku bojovaly proti přísné úpravě ve snaze ji co nejvíce zmírnit. Povedlo se. Emisní norma Euro 7 je již schválená a je pro automobilky přijatelná.

2022: České předsednictví: Skončilo velkým úspěchem. Během něj se EU podařilo dojednat pravidla pro řešení vysokých cen energií, další pomoc pro Ukrajinu nebo posunout vpřed legislativu na snižování emisí (Fit for 55) a migrační pakt. Předsednictví si pochvalovali jak čeští politici, úředníci a experti, tak i vedení evropských institucí.

2022: Ukrajinští uprchlíci. Česko patřilo mezi státy, do kterých mířilo nejvíce osob z Ukrajiny. Na evropské úrovni vyžadovalo úpravu ve využívání evropských fondů tak, aby je mohlo lépe cílit právě na pomoc uprchlíkům. S migrační vlnou se dokázalo vypořádat a vysloužilo si za to uznání po celé Evropě, včetně Bruselu.

2022 2024: Česko se dlouhodobě snaží maximálně pomáhat Ukrajině, jak politicky, tak i finančně a materiálně. Tlačili jsme mimo jiné na to, aby Ukrajina získala status kandidátské země a aby dostávala co největší podporu EU. Český premiér byl mezi prvními západními politiky, kteří přicestovali do Kyjeva po 24. únoru 2022. Pochvalu si v EU vysloužila i aktuální česká muniční iniciativa.“

Deník N: České mýty o EU

A: „Jsme malá země, v EU nemáme žádný hlas“

Česko paradoxně naopak patří mezi první desítku z 27 unijních zemí podle počtu obyvatel; konkrétně jsme s téměř jedenácti miliony obyvatel devátou největší zemí. Pro postavení v EU je přitom klíčový počet obyvatel, naopak na rozloze nezáleží.

• Pokud se jedná o hlasování, v němž je možné použit právo veta jediného státu, má maličká Malta úplně stejnou váhu jako veliké Německo.
• V případě, že se hlasuje kvalifikovanou většinou, tak záleží právě na počtu obyvatel. S návrhem musí souhlasit takový počet států, aby jejich obyvatelé dohromady dávali nejméně 65 % obyvatel EU a zároveň to musí být nejméně patnáct států z 27.

B: „Chtějí nám vzít právo veta“

Asi 80 % veškerých právních předpisů EU se v Radě členských států (tedy v klíčovém tělese EU) přijímá už zmíněnou kvalifikovanou většinou.

Právo veta ovšem – V klíčových rozhodnutích – může celou EU zablokovat a zároveň ho může některý stát použít jako svůj způsob vydírání. To je opět příklad Orbánova Maďarska.

Hrozba, že by bylo právo veta zrušeno, je dnes zcela nepravděpodobná. Musely by se totiž změnit smlouvy o EU. K tomu by některé země musely uspořádat referendum.

„Nikým nevolení úředníci z Komise všechno řídí a o všem rozhodují“

Nerozhodují úředníci, ale politici jednotlivých zemí. I ti na národních bázích (schvalují (odmítají) evropskou legislativu, tak i ti, kteří pracují přímo v Bruselu.

A ti vzešli z eurovoleb v jednotlivých státech EU.

Oni úředníci pak jen převádí vůli politiků z jednotlivých států v realitu.

To je onen „zlý Brusel“.

C: „Nic v EU nezmůžeme, jen ztrácíme suverenitu“

Klíčová jsou spojenectví a snaha najít kompromis. Když se nám podaří být iniciativní, jako třeba ve zmíněném případě normy Euro 7, tak prosadíme i věci, které se třeba některým velkým zemím nelíbí.

Koneckonců se nám takto daří a nepochybně i bude dál dařit v otázce jaderné energie. Mezi našimi spojenci je třeba Francie, a tak letitý nesouhlas Rakouska, Lucemburska a od určité doby právě i Německa dokážeme překonat.

„Rozhodují velmoci USA, Rusko a Čína“

Tady asi nejlépe hovoří řeč čísel. USA mají zhruba 336 milionů obyvatel, Rusko 140 milionů, Čína 1,4 miliardy a Evropská unie 448 milionů.

Vedle Indie a Číny jsou do určité míry trpaslíci všichni, téměř půlmiliardový trh EU ale není okrajovým partnerem. Spojené státy navíc Unii potřebují na vyvážení vlivu Číny (a Ruska) a obří trh bohatých zemí EU taky potřebují.

Evropská unie je koneckonců i osmým členem skupiny G7, tedy nejbohatších demokratických zemí světa.

„Babiš Green Deal neschválil“

Evropská komise představila Green Deal 11. prosince 2019 jako cestu EU ke stoprocentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 a zároveň do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. A oba tyto závazky – a v podstatě tak i celý plán – premiér Babiš za ČR schválil. Bez schválení lídry členských zemí, včetně Babiše, by se žádný Green Deal nekonal.

D: „Drahé energie platíme kvůli EU a evropskému trhu“

Trh s energiemi Evropská unie neomezuje, každá země si nakupuje své energie sama (respektive její firmy, v Česku především ČEZ). Třeba v roce 2022 byly v Česku podle dat Eurostatu úplně nejvyšší ceny elektřiny v celé EU, důvodem byly ale mimo jiné obchodní spekulace na energetické burze a omezené kroky státu. Česko bylo silně závislé na dovozu ruského plynu a ruská agrese na Ukrajině tak měla zásadní vliv.

Všichni evropští zájemci o elektřinu totiž obchodují na velkoobchodní burze. Tam se ovšem cena odvíjí od toho, z jakého zdroje je v současném okamžiku vyráběná elektřina nejdražší, což bylo tehdy právě z plynu. 

V roce 2022 už mimochodem neplatilo, že jsou ceny energií vysoké především kvůli cenám emisních povolenek. Zásadní vliv na ně měla ruská válka na Ukrajině a míra závislosti členských zemí na ruském plynu. A v tom patřilo Česko mezi nejpostiženější země.

🏇 Tak jak je dnes prostor kolem nás nastaven, je Evropská unie jedinou politickou platformou na níž můžeme úspěšně dlouhodobě fungovat a participovat. A z přehledu je vidět, že v EU nejsme do počtu a máme za sebou i nemálo úspěchů, kdy jsme přispěli k tomu, aby byla Unie úspěšnější a taky několik situací, kdy čeští politici dokázali vyjednáváním změnit pravidla tak, aby z nich naše země více profitovala.

Jak jsou třeba pevně Haná, nebo Železné hory součástí Česka, tak je Česko součástí EU. Pak by bylo obrovskou chybou nesnažit se toho být aktivní součástí a vytvářet zdání, že je tento vyšší celek jehož jsme součástí, nějakým naší nepřítelem 🙈

Mimochodem: kdo z vysokých politiků nejvíc kritizoval EU a zároveň proč, nejlíp ukazuje obrázek: ⬇️

Grafika: Hospodářské noviny

Úvodní obrázek: ČTK