Co vlastně chceme?

Jediné, co západní Evropě určitě nechybí (minimálně ve srovnání s ostatním světem) jsou peníze.

A přesto. Podle mnoha indikátorů po celé dva roky ruské války se ukazuje, že jen pět zemí Evropy dává na pomoc Ukrajině, jejíž neprohra je pro naši budoucnost klíčová, více než 1 % svého HDP.

Tři Pobaltské státy a Dánsko s Norskem.

Navíc, jak se opakovaně vyjadřují ukrajinští velitelé do médií, naše pomoc přichází téměř vždy pozdě, když už situace pro její nasazení není tak vhodná a efektivní.

Posledním příkladem může být česká iniciativa na nákup dělostřeleckých nábojů v třetích zemích. První smluvně zajištěná munice (pokud se to dá takto formulovat) v počtu cca 800 000 kusů nábojů má v přepočtu stát 40 miliard korun.

Nechci nyní dlouze sčítat, kolik dělají celkové roční rozpočty evropských zemí, ale jen u středně velké ČR jde o zhruba 2200 miliard.

Nicméně i přesto, že příslib financí přišel už od 20 států západu (přispěje například i Kanada) a přesto, že iniciativa ČR byla oznámena v půlce února, peníze v tuto chvíli stačí jen na cca 2/3 avizovaného počtu.

Německo pokrývá přitom 1/3 této částky, odpovídají 180 000 nábojům. Zbytek západních států tedy mezi sebou vybral peníze na něco přes 300 000 střel.

A to přitom Češi avizují, že jsou schopni sehnat ještě dalších 700 000 kusů dělostřelecké munice, pokud je někdo zaplatí.

Ve stejném duchu ostatně tuto situaci komentoval i nás velvyslanec při NATO Jakub Landovský ⬇️

A proč „doufejme, že pomoc dorazí včas“?

V textu se ČRo věnuje informacím z webu Politico se totiž píše mimo jiné i toto:

„Rusům se pravděpodobně podaří „proniknout přes frontovou linii a někde způsobit i její zhroucení. Není nic, co by mohlo v současné době Ukrajině pomoci, protože nejsou žádné zásadní technologie, které by dokázaly kompenzovat velké masy vojáků, které na nás Rusko pravděpodobně vrhne. Takové technologie nemáme a ani Západ je nyní nemá v dostatečném množství.“

„Dodávky zbraní ze Západu přicházejí podle ukrajinských představitelů pozdě a v nedostatečném množství. Ukrajinští představitelé se shodují, že Ukrajina nyní potřebuje spíše drony a základní prostředky, jako je munice. Odhadují, že by nyní potřebovala čtyři miliony dělostřeleckých granátů a dva miliony dronů.“

Důrazný tón volí i ministr zahraničí Lipavský

V podstatě jde o to, že bez americké pomoci, která je v podstatě Republikánskou stranou stopnutá, se musíme o udržení Ukrajiny a vojenské pomoci její armádě postarat v Evropě sami.

NATO by se mělo VE VLASTNÍM ZÁJMU začít v Ukrajině angažovat, protože současné náklady by byly řádově nižší, než v případě války na našem území.

Jak ekonomicky, tak ohledně lidských zdrojů.

A nemusí jít nutně o bojové nasazení, ale můžeme Ukrajině uvolnit ruce. Od zajištění jejího nebe našimi PVO, až po převzetí pozic na západě či severu země, kde vojenské střety neprobíhají, ale ukrajinská armáda tam má vázanou část svých sil.

Obávám se, že pokud bude tento náš přístup i nadále přetrvávat, bude nutné začít rychle výrazně posilovat obranyschopnost (vnější i vnitřní) východní Evropy.

Ukrajina nemá čím bránit svoje nebe, chybí jí rakety do Patriotů. Někdo to rád horké.

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh