Hraná extáze

O víkendu si opět Jindra Rajchl dokáže, že už je v pozornosti na limitu.

Přejme mu to.

Jeho kompanie, z níž nedávno odešla polovina vedení, se přes počáteční halucinace o generální stávce, miliónu lidí v ulicích, pádu vlády a vzniku kabinetu 🇷🇺 kolaborantů, nikdy v průzkumech nepřehoupla přes dvě procenta a Tomio Okamura jistě lituje, svého počátečního vyplašení, kvůli němuž slíbil některá místa na kandidátce, tehdy fakticky již mrtvé Trikolóře.

Nespokojených lidí je v Česku dost, do jisté míry oprávněně. Jenže tyto lidi nikdy nebude zastupovat Jindřich Rajchl. Důvody jsou podle mého tři:

  1. Otevřená proruskost: v situaci, kdy média každý den ukazují následky ruského vraždění v Ukrajině a v situaci, která vzdáleně připomíná náš rok 1968, prostě velká většina lidi na žádného mesiáše, navlečeného okatě do ruského dresu (včetně jeho spolupracovníků z PRO) reagovat nebude. Proruskost je (naštěstí) v této době až příliš přes čáru
  2. Radikální rétorika a požadavky a násilné projevy: česká společnost, jakkoli má svoje mindráky a neuralgické body, je ve své podstatě mírná a nenásilná. Někdy je být mírný ke škodě (pozdní revoluce v roce 1989 například), ale v této situaci se tato charakteristika naopak hodí. Na řeči o násilném svržení vlády, převratu a změně systému, nebo dokonce fyzické útoky (Národní muzeum, auto s ukrajinskou SPZ) tak slyší jen skuteční názoroví extrémisté.
  3. Část dřívějších příznivců se naopak od Rajchla odvrátila, protože zjistila, že už mockrát lhal a sliboval, že zorganizuje věci, které později místo jejich realizace „odslíbil“, nebo prostě přešel taktním mlčením, jako by o těchto nesplněných cílech nikdy nemluvil.

Kombinace těchto tří faktorů znamená jednak nízké preference jeho sestavy, ale taky už ustálený počet účastníků na jím svolávaných protestech proti kdečemu.

A ten je, naštěstí, mnohem nižší, než byl na první demonstraci těchto dezinformátorů loni v září.

Nicméně, je třeba mít na paměti, že tento názorový proud, má celkem silné podhoubí a zatím vždy stačilo počkat, až se králové dezolandu pohádají sami mezi sebou (protože moc a prachy).

Když se ale v budoucnu objeví skutečný fíra, který bude chtít všechna ta hesla uskutečnit, protože bude opravdu přesvědčen, že je to pro dobro ČR (aka Hitler), pak nám může být skutečně horko.

Řešení jsou v zásadě dvojí: A. eliminovat proud dezinformační propagandy, který Rusko a jeho nohsledi naši zemí hnojí. B. začít skutečně řešit socioekonomické problémy země.

Jako malou ukázku a potvrzení tohoto textu, záznam jednoho z mediálních vystoupení Jindřicha Rajchla před rokem. Sami uvidíte (uslyšíte), že z toho co sliboval, logicky nebyl schopen splnit nic – a to bez ohledu s jakým zápalem a vážnou tváří jeho vlastní skeče hraje:

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh