V rozhovoru s politologem a vysokoškolským pedagogem zaměřující se na Blízký východ Markem Čejkou pro Deník N, mimo jiné zazní i stručné novodobé dějiny obou entit, jejichž soužití je dlouhodobě plné střetů a nevraživosti.
Je to samozřejmě zjednodušení, tak aby se vešlo do několika odpovědí na otázku, nicméně v současné situaci tyto informace prostě potřebujeme.
Mimochodem: Izrael už napočítal 1300 obětí teroristického útoku Hamásu, Gaza sice hlásí 1000 mrtvých po náletech, ale tyto informace se nedají ověřit. Každopádně poslední tři dny probíhají nálety na toto území.
V zajetí má být cca kolem 150 odvlečených lidí a proto si myslím (subjekce), že dojde k pozemní operaci IDF do Gazy.
☑️ „Nynější teroristický útok je pokračováním dlouhodobého politicko-nacionalistického sporu, který v průběhu času získal i výrazný náboženský kontext. Rozhodně to ale primárně není náboženský konflikt, jak se mnozí domnívají.“
☑️ „Jde o konflikt, který začal zhruba v období po první světové válce, kdy Velká Británie systematičtěji podporovala přistěhovalectví sionistických Židů do oblasti. Sionismus je moderní státotvorná ideologie Židů, kteří si dali za cíl založit židovský stát. To tehdy mělo také své důvody, protože v Evropě posiloval antisemitismus.“
☑️ „Ve stejné době ostatně vykrystalizovaly i ostatní nacionalismy, včetně arabského a jeho lokální varianty – v tomhle případě nacionalismus palestinských Arabů.“
☑️ „Ti si tak jako sionističtí Židé nárokovali stejné území. A to i z důvodu, že po první světové válce na tomto území Arabové tvořili jednoznačnou většinu.“
☑️ „V letech 1920 a hlavně 1929 nastaly první vážné politické nepokoje mezi oběma komunitami. Od nich se už odvíjel nezastavitelný konflikt, který zásadně ovlivňovaly i externí faktory jako studená válka a podobně.“
☑️ „Přelomovými daty v konfliktu jsou rok 1948 – izraelská nezávislost, první izraelsko-arabská válka a palestinský uprchlický exodus. A dále rok 1967 – Šestidenní válka, ve které Izrael přesvědčivým vojenským vítězstvím obsadil i zbývající území bývalého britského mandátu Palestina: Západní břeh a Pásmo Gazy, kde žily veliké komunity Palestinců.“
☑️ „Na těchto okupovaných územích pak Izrael zahájil osadnickou činnost – kromě vojenských základen tam začal stavě i osady pro izraelské civilisty, čímž chtěl území kolonizovat a dostat lokální Palestince pod kontrolu. Nyní v těchto dnes již v městech žijí statisíce lidí.“
☑️ „Politika je na obou stranách – na každé jiným způsobem – deformována a úzce partikulárně zaměřená na zájmy nějakých ideologických skupin.“
☑️ „V Palestině jsou dvě dominující politické síly, obě jsou ale pro palestinskou společnost destruktivní. Hamás má sice nezkorumpované sociální křídlo, ale jeho teror je enormně brutální.
Na druhé straně je Fatah jako oficiální představitel Palestinců s prezidentem Abbásem, který je zdánlivě konstruktivnější, ale ve skutečnosti jde o zkorumpovaný, neschopný a autokratický papalášský establishment.“
☑️ „Sám Netanjahu není žádný náboženský extremista. Je to velký pragmatik, ale je schopný náboženských extremistů, ať už z řad osadníků, či ultraortodoxních Židů, využít k vlastnímu prospěchu.
On je posedlý mocí a samozřejmě ví, že mezi liberály, levicí, ale zřejmě i umírněnou pravicí už neuspěje, takže se v podstatě orientuje jen na zmiňované skupiny. Díky tomu přežil politické skandály, které by jiným lámaly vaz.“
🏇 Celý rozhovor je mnohem košatější, ale to už byl text tady moc dlouhý. Mě šlo primárně o ukázání kořenů vzájemné animozity (nejen) palestinských Arabů a Izraelců.
Jedno je dnes (doufám) jisté: Pokud má vzniknout samostatná Palestina, pak to musí být už bez existence Hamásu a dalších teroristických skupin.
S Netanjahuem, jehož současná vláda je bezpečnostním rizikem, předpokládám, si Izrael po sobotním fiasku poradí samoočistnými mechanismy demokracie sám.
Málo si to připouštíme, ale takto slabá a extrémistická vláda, je nebezpečná nejen pro Izrael samotný, ale ve svém důsledku i pro nás.
Nevím, jak bychom jako západ, saturovali druhou velkou válku současně.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji