Jeden z mýtů ruské dezinformační války směrem k Ukrajině, který pak vypouští – prostřednictvím vlastních kanálů a kolaborantů, je ten, který říká, že ukrajinští nacionalisté upálili v Oděse v květnu 2014 přes stovku nevinných mírumilovných lidí.
Realita je úplně jiná: v akci byli aktivisti tvz. antimajdanu, proruských titušek (námezdných kriminálníků a asociálů) jejichž aktivity byly součástí ruského plánu, který usiloval o to, vytvořit v Oděse a okolí stejnou separatistickou republiku, jako v okolí Doněcku a Luhansku.
Ti napadli proukrajinskou demonstraci, přičemž použili i střelné zbraně. Jenže této bitky se zúčastnili i fanoušci Metalistu Charkov a Černomorce Oděsa, dvou fotbalových klubů, který ten den spolu hráli v Oděse.
Ti proruské aktivisty postupně zahnali zpět k jejich táboru a ten zničili. Titušky se přesunuly do sídla odborů, které po chvíli bojů vzplálo.
Jak to přesně bylo popsal Pekka Kallioniemi, finský odborník na sociální média, algoritmy a dezinformace.
🧵 „V dnešním #vatniksoup se budu věnovat jedné z událostí rusko-ukrajinské války: střetům v Oděse v roce 2014.“
🧵 „Prokremelští propagandisté ji často používají jako důkaz, že „neonacisté“ na Ukrajině „pronásledovali“ ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny.“
🧵 „Agentka GRU a bývalá novinářka RT Yana Yerlashova dokonce o události natočila propagandistický „dokument“, v němž vinu svaluje na „ukrajinské neonacisty“. Incident byl často využíván k podněcování nepokojů mezi ukrajinským a ruskojazyčným obyvatelstvem uvnitř Ukrajiny.“
🧵 „Počátkem roku 2014 se ve městě Oděsa konaly četné proukrajinské i proruské protesty. Dne 26. ledna 2014 pochodovalo 2000 proukrajinských demonstrantů k budově regionální státní správy, ale byli zablokováni Janukovyčovými muži a dalšími proruskými aktivisty.“
🧵 „Konfrontace jeho typu pokračovaly i během následujícího měsíce a 19. února nakonec vypukly násilnosti. Asi 100 neidentifikovaných mužů v maskách a helmách, ozbrojených baseballovými pálkami, zaútočilo na proukrajinskou demonstraci. Dva kameramani a tři novináři byli zraněni.“
🧵 „Jak už nyní víme, proruská strana byla financována a podporována Kremlem, zejména ruským politikem Sergejem Glazjevem. Takzvané Glazjevovy nahrávky odhalily, že Glazjev aktivně organizoval a financoval proruské hnutí v Charkově, Oděse a dalších městech.“
🧵 „Poté, co Janukovyč uprchl z Kyjeva, protestovával v ulicích Oděsy proruský dav ozbrojený obušky, který čítal od 5 000 až do 20 000 lidí. Několik dní poté se skupina 300-500 protestujících pokusila zmocnit budovy Oděské oblastní rady v době jejího zasedání.“
🧵 „Návod, jak se mají „protestující“ chovat, pocházela přímo od kremelského loutkovodiče Vladislava Surkova – vyměnit ukrajinskou vlajku za ruskou a požadovat referendum o vytvoření „Oděské autonomní republiky“ – stejně jako v Luhansku a Doněcku.“
🧵 „30. března 2014 byl byl zatčen a deportován z Ukrajiny ruský ultranacionalista Anton Rajevskij za údajnou práci pro Kreml a organizování těchto proruských akcí. Byly u něj rovněž nalezeny antisemitské a protiukrajinské materiály.“
🧵 „Někteří proruští klávesoví bojovníci se poté pokusili realizovat vyhlášení „Oděské autonomní republiky“ na internetu, ale místní proruští aktéři již přikročili k dalšímu plánu Kremlu, aby se Oděsa stala součástí širšího federativního státu s názvem „Novorossija“.
Napětí v Oděské oblasti zůstávalo vysoké a například 25. 4. 2014 byl na společné proukrajinské kontrolní stanoviště hozen ruční granát, který zranil sedm lidí. Ruská média o incidentu informovala jako o „nehodě způsobené v důsledku neopatrného chování se zbraní“.“
🧵 „Proruská strana se dohodla, že 2. května rozebere svůj tábor na Kulykově poli před Domem odborů a to v rámci příprav na Přehlídku vítězství konce války. Policii bylo svěřeno zadržení radikálních aktivistů obou stran, přičemž se měla vyvarovat nadměrného použití síly.“
🧵 „Kolem 14. hodiny se na Soborném náměstí sešlo na 1500 fotbalových fanoušků a ultras spolu s příslušníky pravicového Pravého sektoru a obyčejnými lidmi na proukrajinském protestu, kteří byli poté napadeni 300členným davem proruských příslušníků Oděské družiny s pálkami a střelnými zbraněmi.“
🧵 „Jak bylo později oznámeno, policie neudělala vůbec nic, aby tyto dvě skupiny od sebe oddělila, a zpráva Rady Evropy dokonce naznačuje, že se proruští demonstranti a policie tajně domlouvali.
Jinými slovy: policie byla podplacena.“
🧵 „Poté vypukly četné boje. Protestující házeli kameny a zápalné lahve a po celém městě stavěli barikády. Jako první zahájil palbu proruský aktivista Vitalij Budko, který střílel z automatické pušky AK-74. Všichni demonstranti se snažili dostat do bočních ulic, aby se vyhnuli nebezpečí.
🧵 „Budko byl podle očitých svědků kryt policií a později, poté co byl zabit proukrajinský demonstrant Igor Ivanov, z místa činu uprchl spolu s policejním velitelem Dmitrijem Fuchedžyim.
Fuchedžyi později uprchl do Ruska a získal ruské občanství.“
🧵 „Po vraždě Ivanova začaly obě strany agresivně bojovat. Proukrajinští demonstranti zapálili opuštěný proruský tábor na Kulykově poli a proruské síly uprchly do Domu odborů. Poté, co se proruští demonstranti utábořili uvnitř domu, začaly po sobě obě strany házet zápalné lahve. Budova začala hořet a celkem 42 lidí zemřelo – buď na otravu oxidem uhelnatým, nebo na následky skoku z budovy.“
Kreml z úmrtí samozřejmě obvinil proukrajinské demonstranty, zatímco forenzní zkoumání požáru ukrajinským ministerstvem dospělo k závěru, že čtyři z pěti požárů mohly ve skutečnosti vzniknout pouze zevnitř budovy.“
🧵 „Volodymyr Nemyrovskij, gubernátor Oděské oblasti, později prohlásil, že celému konfliktu se dalo předejít, kdyby policie plnila své povinnosti, a obvinil ji z podněcování konfrontace a braní úplatků ze strany separatistů. Několik policistů dokonce nosilo červené pásky, které nosila proruská strana.“
🧵 „Vysoký počet mrtvých mohl být způsoben také zpožděním záchranných složek – první posádce trvalo 40 minut, než dorazila na místo, přestože nejbližší hasičská stanice byla vzdálena necelých 5 minut jízdy.“
🧵 „Závěrem: Požár v Oděse byl skutečnou tragédií, ale dalo se mu předejít, kdyby Kreml a Glazjev nefinancovali proruské hnutí a kdyby policie a hasiči brali svou práci vážněji a nenechali se zaslepit úplatky.
Také Volodymyr Bodelan, bývalý šéf oděských hasičů, byl tvrdě kritizován za „nesprávný výkon služebních povinností“.
Později uprchl do Ruska a později získal vysokou funkci na Ruskem okupovaném Krymu…“
🏇 Kromě samotného popisu sledu událostí si povšimněme i ruského modus operandi. Zafinancují aktivisty k rozpoutávání teroru v sousední zemi a následně, když si to domácí nenechají líbit, obviní je z nacismu a genocidy.
Mimochodem, celou událost popisovali tehdy takto.
Situace na východě Ukrajiny se v letech 2013 a hlavně 2014 až příliš podobala situaci v českém pohraničí v roce 1938. Proto asi ani nepřekvapí, když sousední autoritářská země brzy vyslala vojáky „ochránit“ etnické Němce, totiž Rusy …
Tak jen doufejme, že i tentokrát bude mít agresorovo počínání stejný konec, jako to německé před cca 80 lety. .
Na závěr ještě několik obrázků z květnové Oděsy roku 2014:
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
