Před několika dny tu byl dotaz to, jak dnes žije mladá Ruska, která na ikonické fotografii seděla na zemi před špalírem Rossgvardije a četla jim z ruské ústavy ty odstavce, s nimiž bylo jejich aktuální chování v rozporu.
„Poté, co těžkooděnci odstrčili všechny protestující, jsem si sedla na zem a znovu jsem začala číst naše ústavní práva a upřesnila, že to, co se tu děje, je nezákonné, že ústava Ruské federace má nejvyšší právní sílu a předpisy by jí neměly odporovat.“
Olga Misik, 27. července 2019
To jí bylo pouhých 17 let a po tomto „zločinu“ byla zadržena při protestech ještě třikrát a nakonec odsouzena na dva roky a dva měsíce do domácího vězení. Trest dostala za postříkání ruské generální prokuratury červenou barvou.
Přičemž už před samotným soudem byla v domácím vězení devět měsíců, k němuž byla za předchozí zadržení odsouzena na dva roky.
V krátkém videu níže záběry, jak to s takými lidmi v Rusku dopadá. O čemž ostatně svědčí i výše zmíněné soudy a rozsudky.
Ze závěrečné řeči Olgy Misik před ruským soudem:
„Často se mě ptali, jestli se bojím. Častěji v zahraničí než v Rusku, protože neznají specifika našeho života, nevědí, že pocit beznaděje vstřebáváme s mateřským mlékem. A právě tento pocit beznaděje atrofuje všechny projevy strachu a infikuje nás naučenou bezmocí. Jaký smysl má mít strach, když vaše budoucnost nezávisí na vás?“
„Nikdy jsem se nebála. Cítila jsem zoufalství, bezmoc, beznaděj, ztracenost, úzkost, ale nikdy jsem se nenakazila pocitem strachu. Neměla jsem strach, když ke mně v noci vtrhli ozbrojení zločinci a hrozili mi vězením.
Když jsem jela s těmi bandity do Moskvy v jejich antonu, vzpomněla jsem si na otce, kterého jsem poprvé viděla plakat, na matku, která mi šeptala do ucha: „Nepřiznávej se“. Byla jsem smutná a zraněná, ale ne vyděšená.“
„Nelituji ničeho a co víc – jsem na své činy hrdá. Vlastně jsem neměla na výběr a musela jsem udělat vše, co bylo v mých silách. A kdybych měla možnost vrátit čas, udělala bych to znovu. Kdyby mi hrozil trest smrti, udělala bych to znovu.“
„Udělala bych to znovu a znovu, znovu a znovu, dokud by to nezačalo mít nějaký význam. Říká se, že opakování stejných činů v očekávání jiného výsledku je šílenství. Ale přestat dělat kroky, které považujete za správné, když si všichni kolem vás myslí, že jsou k ničemu, je naučená bezmoc. A raději budu ve vašich očích blázen než bezmocný v mých.“
„Zevnitř fašistický režim nikdy nevypadá fašisticky. Vypadá to jako malicherná cenzura, nějaká bodová represe, která se vás nikdy nedotkne. Ale dnes tu obžalovaný nejsem já. Dnes nerozhodujete o mém osudu, ale o svém vlastním, a stále máte šanci zvolit si správnou cestu. Protože se nemůžete dál obelhávat. Víte, o co tu jde a jak se to jmenuje. A ti, kteří si nyní zvolili stranu zla, si předem rezervovali místo na lavici obžalovaných. Na všechny čeká Haag.“
„Fašistický režim v Německu nakonec padl, stejně jako padne fašistický režim v Rusku. Nevím, kdy se to stane – za týden, za rok nebo za deset let. Ale vím, že jednoho dne zvítězíme, protože láska a mládí vždycky zvítězí.“
Tato její řeč měla velký ohlas v celém Rusku a zarezonovala zejména mezi mladými lidmi západního ražení, pro něž byla Misik velkou inspirací.
Krátce po vynesení rozsudku Olga uprchla ze země V listopadu 2022 přidaly ruské úřady Misik na federální seznam hledaných osob a v září 2023 jí soud na žádost ruské Federální vězeňské služby změnil trest na odnětí svobody.
Další trest má navržen za podporu terorismu, jinak přeloženo za podporu Ukrajiny ve válce, kterou proti ní Rusko vede.
„Někdo jednou řekl, že se nemůžeš bát, když víš, že máš pravdu.
Ale Rusko nás učí, abychom se neustále báli. Je to země, která se vás každý den snaží zabít. A pokud nejste součástí systému, jste už jako mrtví.“
Olga Misik v soudní síni, aktuálně 22 let.
Epilog:
Olga Misik v současnosti stále požívá ochrany před ruským režimech na území západní Evropy. Cestuje na pozvání, debatuje a přednáší.
V roce 2022 jí po těžké nemoci zemřela v Rusku máma.
Problém Ruska není, že by v něm nežili stateční lidé, hořící pro skutečnou demokracii.. Problémem je, že je Putinův režim postupně a systematicky likviduje.
Jako každá opravdová totalita.
(Úvodní foto z protiputinské akce. OM na něm píše: „Přímá linka Putina (odkaz na stejnojmenné „setkávání s občany“), na kterou čekáme.“
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
