Vilnjus. Dvě tváře summitu.

Západní státníci odjeli z Vilnjusu spokojeni, protože dali Ukrajině maximum možného.

V roce 2008 na summitu v Bukurešti měly být do Aliance přizvány Ukrajina s Gruzií. tehdy nakonec Francie, Německo, Itálie, Benelux a Maďarsko dosáhly veta. Aby to oběma zemím nebylo tak úplně líto, místo toho dostaly neurčité a časově nekonkrétní přísliby.

Ať se na to dívám z jakéhokoli úhlu, v reálu dostala včera Ukrajina cca totéž.

Bukurešť 2008. Nic aktuálního vám to nepřipomíná? Zdroj TADY.

Snad všichni západní analytici se shodnou na tom, že právě tato tehdejší nerozhodnost NATO vedla k tomu, že Gruzie i Ukrajina byly později přepadeny Ruskem a ani jedna země nekontroluje svoje hranice, což je jedna z podmínek vstupu.

Ukrajina, zmítající se ve válce s Ruskem dostala včera i přes úsměvy do kamer plus mínus totéž.

Prezident USA Biden dokonce řekl doslova, že Ukrajina není připravena ani ohledně demokratických standardů a dokud je nesplní, tak smolík. Pravděpodobně mu zapomněli sdělit, že členy NATO jsou například Turecko s Maďarskem …

Když odhlédneme od aktuální situace na frontě, zdá se být evidentní, že je pro samotnou Ukrajinu (i s naší současnou pomocí) nemožné vytlačit Rusy ze všech svých teritorií a ještě si zajistit hranice tak, že Rusko po několik let, než Ukrajině západ dovolí splnit všechny náležitosti, počká uvnitř svých hranic a znovu zaútočí (oni chtějí, aby Ukrajina jako nezávislá země neexistovala) teprve až bude členem NATO a to pak aktivuje článek 7 a definitivně Rusy za pár měsíců nejdéle, rozdrtí.

Nenašel jsem Ukrajince ze státní správy, které sleduji a kteří se vyjadřují mimo protokol, tedy na sociální sítě, kteří by byli se závěrem summitu spokojeni. Vždyť roztržku před veřejností vyvolal už první večer sám ukrajinský prezident, když viděl návrh memoranda …

Ten sice druhý den už působil klidně, nebo možná, vzhledem k výsledkům summitu, rezignovaně.

Než přejdu k samotným hodnocením summitu od lidí, kteří jsou v obraze, zmíním ještě našeho prezidenta.

„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání.“

Ten vyvolal rozruch, kdy místo, aby se zařadil a tvrdil, že západ bude Ukrajinu podporovat dokud to bude třeba, řekl natvrdo, že s přibývajícím časem bude podpora Ukrajině klesat a výslovně zmínil čas před prezidentskými volbami v USA. (Navíc podpora bude klesat i pokud Ukrajina nebude viditelně vyhrávat – to zmiňují lidé z bezpečnostní komunity celou válku).

Nevím, jestli vycházel ze zkušeností vojáka, nebo z informací od poradců, ale jedno je jisté. Vzhledem k tomu, že volby v USA může vyhrát i Donald Trump (momentálně v hypotetickém souboji s Bidenem v preferencích vede), je třeba si nalít čistého vína.

Evropa nemá momentálně na to, Ukrajinu dlouhodobě podporovat tak, aby ruskou armádu držela svou aktivitou na uzdě a ještě lépe ji vyhnala ze svého území.

Nyní je čas dát slovo několika lidem, kteří mohou říkat, co si myslí. Buď jsou Ukrajinci a jde jim o život a existenci jejich země, nebo bývalí vojáci či politici západu, kteří nejsou v politice a tudíž si nemusí brát servítky z obav, že nebudou příště zvoleni.

Britský ministr obrany Wallace kritizoval Ukrajinu a Zelenského, že neděkuje za zbraně dostatečně. Odpověděl mu veterán, který je ve válce už od roku 2014: „Vaše pomoc nesměřuje Zelenskému. Zachraňujete ukrajinský národ tím, že mu poskytujete zbraně na obranu.
Ukrajinský národ je neskonale vděčný za nekonečnou pomoc USA, Velké Británie, EU a dalších zemí svobodného světa.
Musíte však pochopit frustraci, kterou Ukrajinci cítí, když jsou ničeny jejich domovy a zabíjeni jejich blízcí. Tato frustrace se často vylévá do slov, která mohou znít ostře.
Můžeme být v diplomacii lepší? Ano, můžeme. Ale pochopte prosím, že zatímco jsou zraněny vaše pocity, naši synové a dcery jsou zabíjeni a domovy srovnávány se zemí.“
„Mému synovi byly dva roky, když Rusko v roce 2014 poprvé napadlo Ukrajinu. Mám syna připravovat na to, aby se stal vojákem a bojoval proti Rusům, až mu bude 17-18 let? Tehdy v roce 2014 nám bylo řečeno, že nemáme žádat o zbraně, vyjednávat s teroristy a dělat reformy. A nyní nám summit NATO říká, abychom čekali na další.
Tak mi prosím poraďte, co mám říct svému synovi: že prezident Biden a NATO nepozvali Ukrajinu do NATO, protože se bojí Ruska, bojí se, že Rusko prohraje, bojí se, že Ukrajina vyhraje?“

Vlákno Kristy Raik, zástupce ředitele Mezinárodního centra obrany a bezpečnosti v Tallinnu je precizní, ale vlastně by bylo ozdobou Kafkových románů….

🧵 Začarovaný kruh Ukrajina-NATO:
1) NATO nezve Ukrajinu ke vstupu, protože válka pokračuje a Ukrajina nevyhrává.
2) Válka se prodlužuje a Ukrajina nevyhrává, protože dostává omezenou vojenskou pomoc od zemí NATO.

🧵 3) Ukrajina dostává omezenou vojenskou pomoc, protože
a) Západ se bojí zatlačit Rusko do kouta, tj. bojí se porážky Ruska.
b) Západ má omezené zásoby

🧵 4a) Západ se bojí porážky Ruska, protože Rusko si myslí, že Ukrajina patří do jeho sféry vlivu, a v případě prohry se naštve.
5a) Rusko si myslí, že Ukrajina patří do jeho sféry vlivu, protože NATO nezve Ukrajinu ke vstupu.
— zpět k bodu 1) nebo …

🧵 … 4b) Západ má omezené zásoby, protože nevyrábí dostatečné množství.
5b) západní obranný průmysl nevyrábí dostatek, protože západní představitelé doufají, že válka brzy skončí.
Válka se však prodlužuje, protože Ukrajina dostává omezenou vojenskou pomoc…

🧵 A znovu a znovu.
Tento začarovaný kruh je možné přerušit, ale NATO k tomu ve Vilniusu nemělo odvahu a odhodlání. Pouze polovičaté kroky, které nepřinášejí potřebnou jasnou strategii.

Můžeme spekulovat, jestli to vždy bylo tak jednoznačné, nicméně od Budapesti 1994 západ Ukrajinu nechává ruským ambicím opakovaně. Je potřeba si uvědomit, že ta země letos válčí už desátým rokem, tedy téměř dvakrát tak dlouho, jak trvala IIWW.
„Zelenskij dnes ostře kritizuje NATO.
Návrh komuniké ze summitu slibuje, že pozvání Ukrajině bude rozšířeno, když se „spojenci dohodnou a budou splněny podmínky“, ale ukrajinský prezident Zelenskyj kritizuje nedostatečné zapojení Kyjeva do jednání.“
„Počkejme si, jak to ve Vilniusu dopadne a jaké budou tyto bezpečnostní záruky.
Problém je v tom, že Ukrajina už má dost bezpečnostních záruk a vágních slibů o budoucnosti, počínaje budapešťským memorandem a pozváním do NATO.“ (autorem obou tweetů je jeden z poradců prezidenta Zelenského)

Text britského expremiéra Johnsona:

Summit NATO, který se koná tento týden ve Vilniusu, musí odčinit desetiletí fatálních nejasností a nabídnout jasnou cestu pro členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.

Je směšné tvrdit, že by členství Ukrajiny v NATO mohlo Putina nějak „vyprovokovat“. Je absurdní hovořit o riziku „eskalace“.

Putin nezahájil nejkrvavější válku v Evropě za posledních 80 let proto, že by se obával, že se Ukrajina chystá vstoupit do NATO. Každý viděl, že je to nesmysl.

Zaútočil právě proto, že Ukrajina NEBYLA členem a v dohledné době se jím pravděpodobně nestane – a tudíž neměla žádné platné západní bezpečnostní záruky.

Putin zaútočil na Ukrajinu, protože jsme v NATO 30 let váhali a odmítali se jasně vyjádřit k budoucnosti Ukrajiny.

Čas nejednoznačnosti skončil. Naše dvojsmyslnost nám nic nepřinesla – a Ukrajině přinesla katastrofu.

Ukrajinci bojují za svobodu všude, a až zvítězí, budou potřebovat stejnou ochranu jako Východoevropané a pobaltské státy.

Ukrajinci potřebují jasnost a jednoduchost členství v NATO – a s touto jasností přijde mír a stabilita jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu.

Všechny argumenty proti členství Ukrajiny v NATO byly – nebo jsou – událostmi zbořeny.

Ukrajinci každým dnem prokazují větší zručnost v používání zbraní kompatibilních s NATO. Žádná země neudělala více pro to, aby ukázala statečnost a efektivitu svých ozbrojených sil.

Není omluvou, že Ukrajina je stále územně rozdělená. Stejně jako Německo v roce 1955, kdy se tehdejší Západní Německo stalo členem NATO. Tento proces musí být zahájen.

Tím, že Putin bez provokace napadl zcela nevinnou zemi, zlikvidoval poslední zbývající námitku proti členství Ukrajiny v NATO.

Až prohraje, což musí a bude, musíme zajistit, aby se ani on, ani žádný budoucí vládce Kremlu nemohl znovu pustit do takového šílenství.

Odpovědí je plné členství Ukrajiny v NATO. Nechť summit ve Vilniusu ukáže cestu.

Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges: „Cože? Pozvání nyní přece neznamená přistoupení nyní. To je nesprávná domněnka pana Sullivana, ale používá ji jako záminku pro to, že Ukrajinu zatím do Aliance nepozval. Kde je strategická odvaha a vůdčí schopnosti, které mohou nejlépe zabránit válce a zajistit bezpečnost Evropy?“

🏇 Výsledky summitu jsou jistě posunem vpřed oproti situaci před ním. Pro Ukrajinu, která už deset let brání pokusu fašistického Putinova režimu nastolit v Evropě poměry zpět před rok 1989, však logicky dostatečné nejsou. Tím hůře, že mnohé formulace stanoviska Aliance připomínají memorandum z Bukurešti po němž ze strany západu následovalo velké nic a ze strany Ruska invaze. ..

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh