Zákon akce a reakce

Současné armádní manévry Putinovských vojáků na ukrajinských hranicích, spojené s výhružkami západnímu světu, mají zajímavý vedlejší efekt a to tím spíše, že Putin výslovně varoval před vstupem nových zemí do NATO.

Ještě poslední den roku 2021 zveřejnila finská premiérka Sanna Marin (Socdem) – v reakci na Putinův požadavek – text, v němž říká, že Finsko si bude o svém případném vstupu do NATO rozhodovat samo a že posilování vztahů s Aliancí ve vojenské oblasti již probíhá.

Celý článek tady.

A stejné prohlášení zvolil v Novoročním projevu i finský prezident Sauli Niinistö (zjednodušeně Lidovci). Ten řekl, že Finsko si vyhrazuje možnost v případě, že to uzná za vhodné, podat přihlášku do NATO.

Součástí projevu prezidenta Niinistö bylo také pečlivě připravené pokárání Evropské unie za její pasivitu vůči ruským hrozbám vůči jejím nečlenům NATO. A varoval, že země, pro které je vyhýbání se válce svou nejvyšší prioritou, se vydávají na milost a nemilost do role nemilosrdného outsidera. EU se nesmí spokojit pouze s rolí technického koordinátora sankcí.

Celý projev zde.

Předseda finských Zelených rovnou vyzval k podání přihlášky do NATO hned teď.

Finsko doposud takovou snahu nedeklarovalo a sama premiérka Marinová se původně stavěla ke členství své země v NATO odmítavě. Současná bezpečnostní situace v regionu, který Rusko prohlašuje za sféru svých zájmů, přivedla finskou premiérku k přehodnocení názoru.

Finsko ani po konci studené války nesnížilo dramaticky výdaje na obranu a udržuje si vysokou připravenost svých ozbrojených složek. S nimi stále cvičí obranu i proti případným hybridním útokům.

Finové navíc těsně před Vánoci uzavřeli s USA smlouvu na zakoupení 64 vojenských letounů F-35.

Rusko v reakci na tato prohlášení finských politiků nyní tvrdí, že by Finsko členstvím ohrozilo jeho bezpečnost a připravuje odvetné kroky.

Finsko už zkušenost s ruskou vojenskou agresí prodělalo, pro napadení této skandinávské země Stalinovou Rudou armádou, se vžil název Zimní válka a nedopadla pro Rusy nějak slavně.

Do pohybu se situace na základě ruských ultimát dala i v sousedním Švédsku, které udržuje s Finy úzkou vojenskou a bezpečnostní spolupráci.

To v těchto dnech uvedlo do života novou „Agenturu pro psychologickou obranu“, věnovanou obraně země před dezinformacemi, propagandou a psychologickou válkou, především kvůli aktivitám Ruska.

 A nejen to: „Zda Švédsko vstoupí do NATO, je výhradně na jeho rozhodnutí, které se nikoho dalšího netýká,“ řekl listu Dagens Nyheter ministr obrany Peter Hultqvist.

Podle švédského ministra chce Moskva svými požadavky vytvořit v Evropě svoji sféru vlivu, do které by spadaly i země v okolí Švédska. „To by se nás dotklo, a je to další důvod, proč jsou ruské požadavky nepřijatelné,“ prohlásil Hultqvist.

Ministr kritizoval i ruský návrh, aby vojáci NATO nesměli trvale působit v zemích, které do roku 1997 nebyly členy aliance: „Odmítáme rámec, ve kterém by nám někdo jiný diktoval, co smíme dělat s dalšími zeměmi“, poznamenal.

Titulek mluví jasně: „Ruské požadavky jsou zcela nepřijatelné.“

Švédsko navíc v současnosti radikálně zvedá výdaje na obranu. Do roku 2025 až o 40 %. Jako hlavní důvod uvádí právě agresivní chování Ruska.

Jedná se o největší nárůst v obranných výdajích za posledních 70 let. Obranný rozpočet v roce 2025 by tak měl činit 89 miliard švédských korun, tedy přibližně 10,6 miliard dolarů – tedy odhadem 2.5 krát vyšší než rozpočet na obranu na počet obyvatel stejně velké ČR.

Finská premiérka Sanna Marin (vlevo) a švédská premiérka Magdalena Andersson se na prosincové schůzce v Helsinkách shodly, že Moskva nemá právo veta v otázce, zda sousední skandinávské země vstoupí do NATO.

Do třetice se v současnosti nad rámec svých běžných aktivit projevilo i Estonsko: to se rozhodlo podpořit Ukrajinu a věnuje jí raketové a dělostřelecké systémy určené pro obranu před tanky.

Podobnou dodávku Javelinů už nedávno Ukrajina obdržela od USA.

Rozhodnutí estonské vlády nyní závisí na souhlasu USA, Finska a Německa, zemí původu zbraní.

🏇 Bezpečnostní situace v Evropě se zkrátka v posledních letech výrazně mění a to k horšímu. Čím dřív na tento stav budeme reagovat i my a celá Evropa, tím vyšší máme šanci, udržet si svůj bezpečnostní a ekonomický status quo.

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh