Co potřebujeme slyšet

Tomáš Forró je jedním z novinářů, kteří nejintenzivněji pokrývají rusko – ukrajinskou válku už celou dekádu jejího trvání – a dokonce jako jeden z mála psal reportáže i z ruské strany fronty.

Tentokrát pro slovenský Denník N popisuje aktuální situaci na frontě z pohledu Ukrajiny a myslím, že jsou to slova, která potřebujeme nutně slyšet i v České republice.

I když se nám nejspíš zamlouvat nebudou.

Proč Ukrajina prohrává válku a jak dlouho můžeme před realitou zavírat oči?

🏊‍♀️ „Mechanik má dvě hodiny zpoždění. Důvod? Silnici uzavřela policie. Kontrolují každého muže v odvodním věku a buď mu předají povolávací rozkaz, nebo, pokud už ho dostal a předvolání ignoruje, ho vedou rovnou k zaparkovanému autobusu. Skončí v kasárnách a o několik týdnů později na frontě.“

🏊‍♀️ „Nesoudím je. Nezávidím jim toto dilema. Vím, co je čeká, když ze svých pohodlných obýváků, z náručí svých matek a manželek narukují. Šok z prvních týdnů výcviku je to nejmenší. Potom se ocitnete uprostřed blátivých nor a vlastníma rukama kopete rezavou lopatou. Pod palbou dělostřelectva, letectva a všeho, co má ruská armáda k dispozici. V mrazu a horku, mezi kořeny stromů, s krysami, odpadky a bez naděje na dovolenou.“

🏊‍♀️ „Na druhou stranu si na to desetitisíce bojujících mužů a žen zvykly. Kdyby nezatínali zuby, tato země by už dávno padla. Vše, co si pamatujeme z Buče, Mariupolu a bezejmenných masových hrobů na okupovaných územích, by se pak stalo jen slabým odleskem zvěrstev, která by Rusové na Ukrajině rozpoutali v okamžiku, kdy by se její obránci vzdali.“

🏊‍♀️ „K násilným odvodům tak dnes dochází na celé Ukrajině. V armádě už pomalu nemá kdo bojovat. Později to vidím po celé frontě: všude mají stejný problém. Kromě nedostatku zbraní a munice je tu i nedostatek lidí.“

🏊‍♀️ „Mrazivá matematika: Rusko má více než 4krát více obyvatel. Může rychleji doplňovat lidské zdroje a vydrží to déle než Ukrajina, a to i přes větší ztráty. Přinejmenším dokud kremelští vládci nebudou váhat obětovat velkou část mužské populace – a vše nasvědčuje tomu, že to opravdu neudělají.“

🏊‍♀️ „V Rusku se násilně odvody provádí taky, ale Ukrajina nenutí své obyvatelstvo bojovat kvůli útoku na cizí zemi, ale kvůli obraně své vlastní. Vlastní domovy a města, ženy, děti a svobodu. Přesto nedokáže toto legitimní porušení občanských svobod účinně vymáhat. Stávající zákony jsou děravé, korupce v této oblasti se stala epidemií.“

🏊‍♀️ „Na frontě potkávám stále více starších chlapů. Polovina nebo více bojovníků je viditelně čtyřicátníků, ale často sedím v zákopech s šedivými muži ve věku 50+. Když s nimi mluvím, je zřejmé, že většina z nich přijala svůj úděl dobrovolně. Životy a bezpečnost jejich blízkých, celé země, jsou pro ně důležitější než jejich vlastní.“

🏊‍♀️ „Příslušníci Terobrany, dobrovolnické formace, která měla původně bránit regiony, z nichž pocházejí. Ukrajinci do nich zpočátku houfně narukovali a dlouhé hodiny čekali před odvodními komisemi. Někteří dokonce platili úplatky, aby byli přednostně přijati a konečně dostali vytouženou uniformu a samopal, s nímž budou bránit svou zemi.“

🏊‍♀️ „Od té doby se změnila nejen situace na frontě, ale také účel, k němuž ukrajinská armáda začala tyto vojáky využívat. Špatně vycvičení a nedostatečně vybavení Terobranci jsou běžně nasazováni v nejhorších bojových pozicích, stovky kilometrů od domovů, které měli původně bránit.“

🏊‍♀️ „Vojáci jsou k smrti unavení, naprosto vyhořelí. Po jejich počátečním bojovém zápalu není ani stopy. Důvod tohoto stavu je zřejmý. Bojují od začátku války. Rotace? Na to zapomeňte. Za poslední dva roky byl každý z nich doma jen jednou a na pár dní. Dokud jsou naživu, musí bojovat. Až do konce.“

🏊‍♀️ „Tankisté se znuděně poflakují u svých strojů. Zajímalo by mě, jestli mají v dohledné době nějakou vyhlídku na doplnění munice. Velitel jen rozhodí rukama. Nemají. Na to se spíš zeptám doma v Evropě.
Uplynou dva týdny. Prošel jsem celou šířku frontové linie. Všude nacházím podobně pesimistickou náladu.“

🏊‍♀️ „Gruzínská legie: Nezbývají jim téměř žádné zásoby. Chybí jim nejen munice, ale i vybavení, a dokonce i palivo do aut. Jaký je denní poměr vystřílené ruské a ukrajinské dělostřelecké munice? Když mi velitel odpoví číslo, zdá se mi, že jsem se přeslechl. „Ještě jednou?“ „Přesně jak jsem řekl. Tisíc kusů ruské munice a sedm našich. Ale například včera jsme nevystřelili ani jednou.“ „

🏊‍♀️ „Jestliže na Severu mě přemohla deprese, tady na Jihu cítím čiré zoufalství. Otálení a neochota Západu co nejrychleji rozšířit výrobu v muničním průmyslu a zásobovat Ukrajinu čerstvými zásobami má na frontové linii smrtelně hmatatelné následky. Zítra budou pohřbeni další dva Gruzínci a desítky dalších vojáků po celé Ukrajině. Každý den.“

🏊‍♀️ „Ještě chvíli půjdou události tímto směrem a padne i území, které Ukrajinci metr po metru osvobozovali během protiofenzivy za cenu krve a obrovských ztrát. Padne Orichiv, Kupjansk, možná i Cherson. Na Donbasu Rusové obsadí Komsantynivku a na řadě bude Kramatorsk a Slovjansk.“

🏊‍♀️ „Jména, která obyčejným lidem nic neříkají, ale vojenští analytici začnou v tu chvíli přepisovat bezpečnostní politiku našich vlastních zemí. Válka bude stále stovky kilometrů od nás a zároveň náhle nebezpečně blízko – vojenské porážky na východě budou předzvěstí toho, že pokud Ukrajina válku prohraje, brzy se ocitneme v první linii.“

🏊‍♀️ „Před odjezdem nechávám klukům v autě všechno, co mi zbylo. Zdravotnické potřeby, powerbanky, energetické tyčinky a trochu drogerie. Na benzinové pumpě jim natankuji do džípů. Dojatě mi děkují, naposledy se vyfotíme pod gruzínskou vlajkou.
„Co bude dál?“ ptám se.
Velitel mě na rozloučenou obejme a smutně se usměje.
„Jdeme na smrt, bratře. Všichni tady zemřeme.“

„Ukrajina to nakonec zvládne. Přežili těžká devadesátá léta, všechny neschopné a zkorumpované vlády, cynické úředníky, a teď žijí navzdory válce. Otázkou je jen, za jakou oběť. Ale oni ji dají. Musí to udělat.
Ale dáme to my? My už dlouho neumíme žít a bojovat jako Ukrajinci, a možná jsme to ani nikdy neuměli. Pokud Ukrajina padne, za tři, možná za pět let nás čeká osud, před kterým jsme dosud zavírali oči, jako by se nás válka netýkala. Osud Ukrajiny.“

🏇 Ukrajina je na limitu a to už minimálně několik měsíců. Nemáme zase tolik času jí konečně dát zbraně, kterými Rusko zastaví a začne snad i vytlačovat.

Navíc i v takové situaci bude nadále ztrácet svoje vojáky, kteří jí docházejí. Doplňovat je už může v podstatě jen lidmi, kteří bránit zemi nechtějí.

Jestli skutečně chápeme (jako západ), co je v sázce a chceme Putina zastavit, je nakonec možné, že se vojáci zemí NATO v Ukrajině objeví.

Nebo nebudeme chtít eskalovat a budeme bojovat stejně, jen o několik desítek měsíců později a několik stovek kilometrů západněji a severněji.

Appeasement přece vždycky fungoval. Nebo?

(Úvodní foto Facebook Tomáš Forró)