Evropská komise včera doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou, Gruzii udělila kandidátský status.
Vše ale musí ještě jednohlasně schválit členské státy – Orban už se vyjádřil, že Ukrajinu bude blokovat, stejně jako blokuje švédské členství v NATO.
Než se rozepíšu k jednotlivým zemím, odložím si tady jeden kontext:
Všechny čtyři dotčené země jsou pod silným ruským tlakem a můžeme jen očekávat, co se v následujících desítkách měsíců v tomto směru bude dít.
Ukrajina
Tam se to zdá jasné. Rusku stačí udržovat status quo a Ukrajina do EU (ani NATO) nevstoupí. Pozvánka do Evropy je v tuto chvíli jen symbolická, jak ocenění proevropského snažení poslední dekády a jako podpora v jejím boji s okupanty.
Země ve válce do Unie určitě nevstoupí, tím spíš, když její snahy sabotuje a blokuje Orban.
Je potřeba připomenout, že Revoluce důstojnosti (zima 2013/14) probíhala právě na protest proti tomu, že proruská ukrajinská věrchuška, odmítla asociační dohodu s EU podepsat.
Už tehdy za evropskou příslušnost Ukrajiny zemřelo 108 protestujících.
A vzápětí byla Ukrajina Ruskem napadena …
Ukrajina už plní čtyři ze sedmi požadovaných kapitol, zapracovat musí hlavně na protikorupci a právním státu. Její snaha, je i přes válečné útrapy, obdivuhodná, protože postupuje docela rychle a cílevědomě.
Moldavsko
Nenápadná země, která má ale nejprozápadnější vládu ze všech postsovětských zemí.
Což je v situaci, kdy Rusko má na tuto zemi mocné páky a mohutně je využívá, obdivuhodný počin, za který si zaslouží ocenit jak politická reprezentace, tak i samotní občané Moldavska.
Moldavsko má stejně jako Gruzie – a v podstatě stejně jako Bosna – svůj odštěpenecký region od ruskou správou. Jde o tzv. Podněstří, které zabírá přes 10% rozlohy celé země. Na tomto území spravované politiky svázanými s Ruskem, se nachází i kontingent ruských vojáků.
Udává se, že kvůli chudobě země je moldavská armáda jako celek v podstatě neschopná ostrého boje a tak se Moldavané velmi znepokojují přítomnosti ruských vojáků.
Druhou velkou pákou na Moldavsko je jeho závislost na ruském plynu a ropě, což mu Rusko dávalo minulou zimu tvrdě pocítit. Vláda se snaží rychle diverzifikovat zdroje, už dokázala leccos změnit, ale tuto zimu ještě bude mít Putin značný vydírací potenciál.
Třetí pákou je pak z Ruska řízená část politické scény, (kterou administrativa prezidentky Sandu celkem potírá), v kombinaci s mohutnou ruskou propagandou.
V zimě vyvolala (kvůli ruskému vydírání plynem) tak velké protesty, že se svět začínal ptát, jestli je Maja Sandu ustojí. Leč stalo se a Sandu naopak svojí pozici stále posiluje.
Gruzie
Gruzie je zvláštní příběh, dlouhá léta napínala úsilí ke vstupu do EU i NATO a tyto snahy byly celkem viditelné.
V současnosti má sice prozápadní prezidentku Zurabišvili, ale proruskou vládu, která navíc používá vysoce autoritářské metody směrem k médiím, opozici i občanské společnosti.
Gruzie je rovněž v územních sporech (eufemismus) s Ruskem. Po podpoře separatistů v částech Gruzie Abcházii a Jižní Osetii, v těchto okupovaných gruzínských územích Rusko udržuje silnou vojenskou přítomnost.
Podle zpráv insiderů odjeli hned včera proruští moldavští, abcházští a osetinští politici na návštěvu do Moskvy.
A jestli obyčejní Gruzínci (hlavně mladí) chtějí do EU? Posuďte sami:
Bosna a Hercegovina
Bosna se ještě stále nezbavila stínů války, její národy žijí než spolu mnohem víc vedle sebe, jako by každý sám. Přičemž ale reprezentace Bosenských Srbů torpéduje velkou část dohod, na nich stojí křehký mír v zemi a pomalu nestíháte sledovat, jestli se víc domlouvají s prezidentem Srbska Vučicem, Viktorem Orbanem, nebo Vladimirem Putinem.
Putin se s prezidentem této komunity Miloradem Dodikem dokonce vzájemně počastovali vyznamenáními.
V některých obdobích v posledních letech se dokonce zdálo, že by mohlo v Bosně dojít i k občanskému konfliktu, zástupci Bosenských Srbů jsou Putinovou i srbskou pátou kolonou v zemi.
V zemi, která je z části muslimská se rovněž projevuje vliv Turecka či Saúdské Arabie.
Evropská komise říká, že #Bosna může zahájit rozhovory, jakmile splní kritéria – vyzývá bosenské představitele, aby se rychleji zabývali spravedlností, právním státem, korupcí a svobodou projevu.
🏇 Cesta do EU pro tyto čtyři země bude ještě dlouhá, až velmi dlouhá. A to ještě nevíme, jak se je pokusí v příštích letech Rusko destabilizovat.
Každopádně, pozvánku chápu jako vzkaz obyvatelům Bosny, Gruzie, Moldavska i Ukrajiny, že s nimi v budoucnu počítáme a že má smysl se v těchto zemích snažit o udržení demokracie a prozápadního kurzu.
Jinak by se totiž mohlo stát stát, že národy v těchto státech upadnou do apatie (jejich problémy už se táhnou dekády, táhnou je dolů hospodářsky i společensky a lidé už mohou být unavení) a svou snahu postupně vzdají a stáhnou se do vnitřní emigrace.
Bosna už dokonce podle mě trošku rezignovaná je a ty tři zbylé státy, respektive jejich reprezentace a společnosti k aktivitě nastartovalo akutní ruské ohrožení a bude nejspíš jednou hlavních příčin proč je pro ně jednotná evropská myšlenka tak přitažlivá a tolik za ni bojují.
Snad se nějakého probuzení společnosti dočkáme i u nás. Členství v Evropské unii si nevážíme tak jak bychom měli a Rusko je (jakkoliv jej vnímáme negativně a jako agresora) pro nás stále až příliš daleko.
Chyba úsudku. Stačí, aby za rok vyhrál v USA volby Donald Trump (zatím 50/50) a budeme stát tváří v tvář tomuto agresorovi jak nahý v trní.
Úvodní foto: Proevropské a protiruské protesty v Gruzii, březen 2023
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
