Politici by neměli při své práci vycházet z ideologie, ale z odborných expertíz.
Nežijeme ve středověku, ale ve 21. století.
Skupina výzkumníků v PAQ Research kromě jiného, vytváří i mapu republiky, v níž monitoruje úspěšnost vzdělávání podle lokality a určuje podmínky za nichž jednotlivé lokální rozdíly vznikají – včetně návrhů, jak ty největší bolesti řešit.
Všude nemají stejné šance
🎯 Vzdělávání v Česku neslouží všem dětem stejně dobře. Výsledky tady oproti většině Evropy hodně závisí na tom, z jaké rodiny a regionu dítě pochází. Mezi různými kouty země panují hluboké nerovnosti. Velké rozdíly vidíme v propadání a nedokončování ZŠ či míře znalostí a kompetencí dětí.
🎯 Samotné školy rovné šance zaručit nemohou. Stěžejní roli hrají různé formy chudoby. Děti kvůli exekucím rodičů či nestabilnímu bydlení přichází o podmínky ke studiu, podporu rodin i aspirace. Aby vzdělávání sloužilo všem dětem stejně dobře, musíme řešit otázku vzdělávání a sociálních podmínek společně.
Regiony s nejslabšími výsledky vzdělávání (vysoká neúspěšnost, slabé výsledky testování)
🎯 Strukturálně znevýhodněné kraje
Vzdělávací neúspěšnost a slabé výsledky testování jsou podmíněny celkově vyšší chudobou a sociálním vyloučením regionu (Ústecký, Karlovarský kraj)
🎯 Periferie krajů
Některé kraje mají celkově průměrné výsledky, vznikají v nich však vnitřní periferie. Méně úspěšné ORP zpravidla sousedí s chudšími kraji, s nimiž sdílí sociální problémy, nebo leží na státních hranicích, takže se pro svou odlehlost potýkají s nedostupností učitelů a podpůrných pracovníků. Jedná se hlavně o části Plzeňského či Libereckého kraje.
🎯 Ostrůvky vzdělávací neúspěšnosti
Existuje i řada specifických ORP (Kutná Hora, Králíky, Moravská Třebová nebo Moravské Budějovice), kde je vyšší míra neúspěšnosti než v okolí. Může jít o vliv specifických sociálních problémů (vyloučená lokalita, vysoký počet agenturních pracovníků a dětí s odlišným mateřským jazykem) či lokální selhání vzdělávací soustavy. V některých případech může jít o důsledek pohybu žáků mezi ORP (část dětí jezdí do “lepších” škol mimo lokalitu).
Regiony s nejlepšími výsledky vzdělávání (nízká neúspěšnost, velmi dobré výsledky testování)
🎯 Velká města a jejich prstence
Nízká vzdělávací neúspěšnost a dobré výsledky testování jsou v bohatých městech jako Praha, Brno a v jejich prstencích (Říčany, Šlapanice, Tišnov). Dobré výsledky testování mají i v dalších větších městech (Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové). Tato města se vyznačují vysokým sociálním kapitálem rodičů a ekonomickou prosperitou, ale také velmi rozdílnou kvalitou škol.
🎯 Kraje s nízkou mírou destabilizující chudoby
Nízký podíl neúspěšnosti a dobré výsledky testování mají ve Zlínském (Luhačovice či Vsetín) či ve Středočeském kraji (Benešov či Poděbrady). Vliv má absence destabilizující chudoby, vyšší sociální kapitál spojený s lokálními komunitami a další specifické podmínky.
⚠️ Na výsledky vzdělávání mají obrovský dopad dva druhy sociálních problémů. Prvním z nich je destabilizující chudoba a druhým socioekonomické znevýhodnění. Na oba problémy se podíváme blíže:
Destabilizující chudoba
📐 Exekuce, bytová nouze rodin a život v sociálně vyloučeném prostředí. Zasahuje především celý Karlovarský a Ústecký kraj, vysoké hodnoty najdeme ale i na některých místech v Libereckém, Moravskoslezském či Jihočeském kraji.
📐 Destabilizující chudoba ovlivňuje rodiny a děti napřímo, protože souvisí se stresem a nejistotou, ztrátami bydlení, rozpadem sociálních vazeb a absencí aspirací. Má výrazně větší dopad na výsledky vzdělávání než socioekonomické znevýhodnění.
📐 Destabilizující chudobu nelze spojovat pouze se sociálně vyloučenými lokalitami. Týká se celých mikroregionů. V některých z nich má exekuce 20 až 30 procent rodičů. Velká část populace tím přichází o sociální kapitál a aspirace.
Socioekonomické zvýhodnění
📐 Projevuje se nižším vzděláním (málo lidí s maturitou) a nezaměstnaností. Socioekonomické znevýhodnění je méně koncentrované, potýkají se s ním alespoň v některých částech všech krajů.
📐 Socioekonomické znevýhodnění vyjadřuje spíše vzdělanostní a pracovní strukturu regionu — ekonomické příležitosti a lidský kapitál v dané oblasti. Může dlouhodobě omezovat prosperitu, ale nemusí se projevovat destabilizací rodin. Socioekonomickým znevýhodněním častěji trpí odlehlejší a venkovské oblasti, nemusí se však projevovat sociálním vyloučením.
📐 Oba problémy se setkávají hlavně v částech Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Rozdělení sociálních problémů na dva druhy nám říká, že různé podoby znevýhodnění mají různé dopady na vzdělávání, a proto i vyžadují rozdílná řešení. Stát, kraje i obce mohou destabilizující chudobu ovlivnit efektivnější politikou v oblasti oddlužení, dávek či bydlení.
Někde dokážou sociální podmínky překonávat
🧰 Ani prosperující oblasti Česka nemají nutně vyhráno, chudší zase nejsou odsouzeny ke vzdělávacímu neúspěchu. Sociální podmínky v regionu sice vysvětlují přes polovinu rozdílů ve výsledcích vzdělávání, důležitou roli hraje ale i to, jak jednotlivé obce dokážou rozvíjet potenciál znevýhodněných dětí.
🧰Někde mají výrazně lepší výsledky vzdělávání, než bychom čekali vzhledem k sociálním podmínkám. Jinde naopak za potenciálem zaostávají. Jak to víme? Pro každou obec s rozšířenou působností (ORP) jsme spočítali, jak by měly vypadat výsledky vzdělávání vzhledem k sociálním podmínkám – a čísla porovnali s realitou. Vzešlo z toho šest skupin ORP, kterým se různě (ne)daří vzdělávací výsledky dětí posouvat.
Existuje řada faktorů úspěchu
🧰 Chytrá a výzkumně ověřená opatření ve vzdělávání mohou pomáhat tisícům žáků k lepšímu startu do života. Mluvíme o faktorech úspěchu, které souvisí s menší vzdělávací neúspěšností a lepšími výsledky testování.
🧰 Mezi hlavní faktory patří nadprůměrné financování škol, personální zajištění – dostatek učitelů, psychologů a speciálních pedagogů – nebo docházka dětí do mateřských škol.
🧰 Analýza ukazuje, jakou roli hrají napříč celou republikou a vysvětluje, proč mají větší důležitost v obcích zatížených destabilizující chudobou. Analýza může pomoci zejména zaostávajícím mikroregionům, kterým naznačuje, jakými cestami zlepšovat vzdělávání, a tak i lépe připravovat žáky na život v proměňující se společnosti.
S čím souvisí úspěch v testování
🔑 Když kontrolujeme rozdíly mezi regiony v sociálních a vzdělávacích podmínkách, tak pro výsledky testování hraje roli to, zda je ve školách dost podpůrných pozic (psychologové, speciální pedagogové), jejichž podpora usnadňuje práci zbytku pedagogického sboru.
🔑 Lepší výsledky testování mají také ORP s vyšším financováním na žáka a s průměrně většími školami. To jim mimo jiné umožňuje redukovat provozní náklady a rozvíjet učitelský sbor.
Nejdůležitější faktory zlepšení jednotlivých parametrů
Faktory úspěchu pomáhají překonávat sociální podmínky. V ORP, které faktory umí využívat, nedokončí ZŠ o třetinu až polovinu méně žáků než v sociálně podobných ORP. Tisícům dětem tak pomáhají k lepšímu startu do života.
V naší analýze ukazujeme, které faktory hrají největší roli – nejvíc souvisí se vzdělávacím neúspěchem a testováním žáků. Jde o předškolní vzdělávání, personální zajištění škol a finance.
Právě na ně by se měly zaměřit především ORP, které nejvíc tíží destabilizující chudoba. V nich mohou faktory sehrát největší roli.
Efekt faktorů se vzájemně posiluje. Nestačí proto vybrat jeden. Pro zlepšení výsledků vzdělávání je potřeba pracovat na všech popsaných oblastech. Zároveň je potřeba myslet na to, že každé území má svá specifika, naše analýza proto není žádné dogma.
Proč záleží na předškolním vzdělávání
👭 Nízká účast v předškolním vzdělávání může přispívat k vyšší vzdělávací neúspěšnosti, především v mikroregionech s vysokou sociální zátěží
👭 ORP s vysokou destabilizující chudobou a vysokou docházkou do školek mají o třetinu nižší neprospívání a nedokončování základního vzdělávání oproti podobným ORP s nízkou účastí v MŠ.
👭Kvalitní předškolní vzdělávání podle řady studií podporuje základní znalosti, dovednosti a socio-emoční vývoj, které jsou rozhodující pro start dítěte na základní škole.
👭 Docházka do MŠ silně souvisí s mírou destabilizují chudoby v regionu (exekuce, bytová nouze, velmi nízké vzdělání apod.). Tento vztah platí zejména v chudších krajích, zatímco v bohatších může být míra docházky více ovlivněna dostupností školek pro děti okolo 3 let.
👭 Podpora zvyšování účasti v předškolním vzdělávání by proto měla být cílená, a to nikoliv pouze na kraje, ale na nižší územní celky a vycházet z analýzy, proč je účast nedostatečná (např. nedostatek školek, nízký zájem, špatná dostupnost MHD, nízká informovanost atd.).
Řešení: Jak zvýšit docházku ve školkách?
- Předškolní vzdělání musí být kvalitní, tedy s dobrou pedagogikou, vybaveným školním poradenským pracovištěm, vřelými vztahy a postavené na vzdělávacích hrách a interakcích.
- V místech s nedostatkem mateřských škol předpokládáme, že účast dětí ze sociálně slabších rodin bude ještě významněji omezena. Je proto důležité zvyšovat šance (kapacity) na přijetí do předškolního vzdělávání, které je zcela bezplatné, v dojezdové vzdálenosti a kulturně inkluzivní (RECI, 2015).
- Na datech romských a neromských domácností z Roma Survey 2011 jsme zjistili, že dva roky ve školce zvyšují v průměru u znevýhodněných dětí odhadovanou pravděpodobnost zařazení do klasické ZŠ oproti speciální zhruba o 10 procentních bodů z 84 na 94 % (PAQ Research, 2021). Pouhý jeden rok předškolního vzdělávání nemá statistickou významnost – což je v souladu se zahraničními analýzami.
- Různými nástroji lze zvyšovat motivaci a účast na předškolním vzdělávání. Některé obce například aktivně vyhledávají a oslovují rodiny dětí k účasti v předškolním vzdělávání. Ve znevýhodněných oblastech je vhodné propojit opatření s řešeními bytové nouze nebo dluhů.
- Vhodnou intervencí mohou být obědy zdarma a redukce dalších nákladů spojených s docházkou (školkovné, vybavení). Okolo třetiny romských rodičů ze sociálně vyloučených lokalit zdůvodňuje neúčast dítěte ve školce právě souvisejícími náklady (RECI, 2015). Ředitelé školek zapojených do programů obědů zdarma přitom reportují zlepšení docházky a lepší socializaci podpořených dětí (Nadace OSF, 2017). Efekt obědů zdarma na zvýšení docházky ukazují i zahraniční studie.
- Důležité je u ohrožených dětí zajistit dobrý přechod z mateřské do základní školy. Zřizovatelé mohou pomáhat vypracovat plán spolupráce MŠ a ZŠ, příp. i NNO. Nejde jen o zajištění docházky, ale také o přípravu rodiny, dítěte a škol samotných.
Dva roky předškolní výchovy mohou ztrojnásobit šanci na začlenění do běžné základní školy
Výhody předškolního vzdělávání jsou zvláště výrazné pro socioekonomicky znevýhodněné děti. Účast v mateřské škole těmto dětem často pomůže vyrovnat se neznevýhodněným dětem. Školky se na to ale musí zaměřovat, výrazně tak záleží i na jejich kvalitě.
Kvalitní předškolní vzdělávání může zlepšit celou řadu výsledků, včetně kognitivního vývoje, well-beingu, budoucího studijního úspěchu a dokonce i výdělku v dospělosti.
Meta-analýza studií s experimentálním designem ukázala, že děti účastnící se předškolního vzdělávání ve většině případů mají oproti ostatním dětem vyšší vzdělávací výsledky, socio-emoční dovednosti nebo jsou méně často umisťovány do speciálních škol a tříd.
Mezi zeměmi OECD výzkumy také ukazují, že docházka do předškolního zařízení zlepšuje chování, pozornost, snahu a účast žáků na základní škole.
Předškolní vzdělávání souvisí s úspěšností rovněž v Česku. Děti ze sociálně vyloučených lokalit mají třikrát vyšší šanci na začlenění do běžné základní školy (nikoli speciální či praktické), pokud absolvovaly 2 a více let předškolní výchovy. A to i pokud pocházejí z jinak stejné lokality a ze stejně vzdělaných rodin.
V ekonomické analýze PAQ Research vypočítal, že když se sociálně znevýhodněné dítě zapojí do předškolního vzdělávání, tak díky lepším schopnostem a následnému uplatnění na trhu práce odvede do státního rozpočtu v průměru za život o 0,5 mil. Kč více než bez účasti v předškolním vzdělávání.
Proč záleží na personálním zabezpečení
🧘♀️ Podpůrné profese jako psychologové, speciální pedagogové nebo asistenti pedagoga ovlivňují kvalitu vzdělávání. Analýza faktorů úspěchu ukazuje, že v českých školách souvisí s výsledky vzdělávání především přítomnost psychologa nebo speciálního pedagoga.
🧘♀️ Ve školách ale tyto pozice zásadně chybí. Jedná se především o periferní regiony krajů a ČR, které jsou zároveň daleko od fakult vzdělávajících tyto profese – Vysočina, Pardubický kraj, periferie Plzeňského, Ústeckého nebo Jihočeského kraje.
🧘♀️ Celkem 22 ORP neposkytovalo žákům péči psychologa ani speciálního pedagoga, z nichž osm ORP jsou v pásmu vysoké a velmi vysoké destabilizující chudoby. Právě v těchto lokalitách je přítomnost dodatečné specializované péče důležitá. Těmito osmi ORP jsou Bílina, Kaplice, Králíky, Nový Bor, Podbořany, Rýmařov, Vimperk a Vítkov.
Proč záleží na financování škol
💰 Financování škol v Česku, ať už od státu nebo zřizovatelů, nedostatečně reflektuje sociální situaci a vzdělávací neúspěšnost ve škole a mikroregionu.
💰 Ačkoliv finance od státu a v menší míře i finance od obce souvisí se zaostáváním výsledků vzdělávání, rozdíly mezi jednotlivými ORP jsou relativně nízké a minimálně souvisí s destabilizující chudobou. Kvůli tomu si potřebné školy nemohou dostatečně zajistit kvalitní pedagogy, podpůrné pracovníky a dobré vybavení.
💰 České financování škol představuje administrativně velmi složitý systém, který navíc dostatečně nepomáhá školám reagovat na sociální znevýhodnění žáků. Data jsou z doby před pandemií koronaviru a nezobrazují nejnovější roky a změny v systému.
💰 Financování českých škol je obecně postaveno na plošných mechanismech a cílem není kompenzace vzdělávacích a sociálních nerovností. Záleží proto na školách, jak moc chtějí získávat prostředky skrze kompenzační opatření (podpůrná opatření) nebo evropské zdroje (např. šablony). To dále prohlubuje rozdíly mezi územími s iniciativnějšími a pasivnějšími lokálními aktéry
🏇 K efektivitě systému potřebujete dva faktory. Data a někoho, kdo s nimi bude pracovat a na jejich základě. aplikovat výsledná opatření.
Díky PAQ Research data jsou, nicméně symptomatickou záležitostí je už to, že když byla před několika dny zveřejněna, mezi politiky to obrazně ani nezašumělo… A to přesto, že vzdělání a jeho kvalita předurčuje budoucnost státu a i přesto, že tato – stejně jako všechny předchozí – vláda, má zvýšení kvality do vzdělání, včetně navýšení investic, jako svou programovou prioritu.
Doufám tedy alespoň v nějaký neveřejný zájem politiků (zřizovatelů škol) o tuto analýzu.
Všechny mapy a odkazy uvnitř materiálu jsou v originále samozřejmě interaktivní (klikací) a dají se rozbalovat dále.
Mimochodem, potkal jsem jednoho ze svých učitelů na ZŠ, který později dekády dělal ředitele škol. Právě odešel do důchodu. Říkám mu: „To musela být náročná práce, tolik let s těmi dětmi a i v kombinaci s rodiči…“ A on odpověděl: „To se dá, nejtěžší to bylo s těma nahoře…“
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
