Jaký máme plán?

Putin aktuálně zaútočil na Donbas a východní Ukrajinu a chce ji dobýt.

Nevíme, jak tato snaha dopadne, přesto je potřeba se ptát jaký bude další vývoj a jak na něj chceme reagovat. Žádný příští vývoj, kromě zhroucení Putinova režimu a skutečné výměny vládnoucí garnitury v Rusku, totiž v tuto chvíli nemá reálné řešení. Pro západ a ani pro Ukrajinu.

1️⃣. Západ unisono, bez ohledu na to jakou podporu Ukrajině poskytuje, říká, že Ukrajina musí vyhrát.

Jsem samozřejmě pro, ale co to tedy v reálu má znamenat?

• Ukrajina zastaví Rusy tam, kde právě jsou. OK, za mě aspoň toto. Ale ukrajinské vedení už několikrát řeklo, že nepřipustí jako výsledek žádný územní ústupek Rusku a to nejen na základě výsledku této aktuální fáze války, ale uzná jedině návrat před rok 2014. (V pořádku).
• Jak bychom donutili Rusy (Putina) se stáhnout? Taková prohra by znamenala jeho konec a riziko nestability v zemi s mnoha jadernými zbraněmi a mnoha nečitelnými regionálními vůdci, viz Kadyrov. Putin se dobrovolně nikde nestáhne a to ani, když bude Rusko na pokraji ekonomického krachu. Nejde mu o přežití Ruska, ale o přežití vlastní.
• Další věcí je skutečnost, že nikdo nikdy nepřijme do EU, případně NATO zemi, která nekontroluje část své hranice, natož takto významnou část. A tento parametr platí v podstatě u všech řešení, kromě jediného, totiž že Ukrajinci vyženou Rusy až zpět za hranice před rokem 2014 do Ruska. Ale i to má svá úskalí, viz další bod.

2️⃣. Vyhnání Rusů z Ukrajiny až na jejich hranice

• Nejtěžší by bylo samotné provedení, při převaze Ruska v mužstvu i počtu zbraní, při obtížnosti útoku na Krym a taky při možnosti o níž se spekuluje, že pokud Rusové začnou významně prohrávat, použije Putin na zvrácení poměru na bojišti menší jadernou bombu.
• OK, ale i kdyby se to Ukrajincům provedlo, tak Rusové stojí metr za ukrajinskou hranicí na své straně a co? Přestanou ostřelovat území Ukrajiny, tím spíše, že mají rakety dlouhého doletu, tudíž je mohou vystřelit prakticky až z Ásie?
• Dalším problémem (po eventuálním vyhnání Rusů) a podepsáním příměří, je jeho dodržování: dokud bude v Kremlu sedět Putin a jeho parta, žádné dohody dodržovat nebudou, tak jako je nedodržovali nikdy.
• A teď co? Dohoda o bezpečnostním koridoru, třeba 50 km od hranic na obě strany?. Rusové tam samozřejmě těžké zbraně umístí, dtto Ukrajinci, minimálně občasné ostřelování zcela jistě bude. A zase jsme u toho, že Ukrajina nebude kontrolovat část hranice. (Příměří s Putinem v Kremlu za těchto podmínek je stejně nemožné)
• Navíc budou v tomto případě nestability zásadně váznout investice západu. Piolitici to mohou chtít a investice usilovat, ale žádná racionálně uvažující firma, nenasadí svůj kapitál do takto rizikové oblasti. Manažeři a investoři potřebují vidět jistotu rozvoje na léta dopředu.
• Žádný Rusy spolugarantovaný mír (s Putinem) nebude v reálu existovat, ať už by ruská vojska v době jeho podepsání stále kdekoliv.

3️⃣. Rusové na Donbase zvítězí

• I pokud by v tomto případě Putin agresi ukončil a prohlásil by cíl „denacifikace“ za splněný, (což si v situaci, kdy jeho režim bohatě dotujeme penězi za plyn, nemyslím), bude platit teze, že Ukrajina nekontroluje své hranice a na jiné než ty před rokem 2014 nepřistoupí. Ostatně západ tvrdí totéž, že zábory veškerého ukrajinského území jsou nelegitmní a neuznáváme je.
• Ale, pokud by Putin na Donbase zvítězil (i přes naši pomoc), bude to známka vyčerpání ukrajinské armády, navíc na Donbase má to nejlepší, ze své armády. Pak nemůžu věřit tomu, že Rusko, možná po několikatýdenním oddechu a slibech na všechny (aby mělo čas a klid nabrat síly), nerozvine znovu útok na černomořskou část Ukrajina, Kyjev a nakonec na západ země, s cílem zcela ji ovládnout. Tedy zrealizovat plán, s nímž původně na Ukrajinu jeho vojska vtrhla…
• A co udělá západ v případě, že Rusko, které oficiálně vyhlásilo, že jeho cílem je, aby východoevropské země patřily zpět do jeho vlivové zóny, navíc bez členství v NATO, v případě, že ruské tanky dorazí do Užhorodu? Jakou máme jistotu, že Putin, o němž se ví, že je paranoidní a v podstatě není pod vlivem nikoho zvenčí, nezkusí něco dalšího?
• Ptejme se sami sebe, co bychom dělali, kdyby poslal nad naše nebe svoje stíhačky, tak jako to už dělá léta Pobalťanům a Skandinávcům? Nebo, kdyby na území Slovenska dopadla jedna „náhodná minotmetná“ salva? Napadli bychom ruskou armádu v Ukrajině kvůli tomu? Asi ne, pouze bychom významně hrozili. To je ovšem přesně to, co Putina vyprovokuje k pokračování, vnímá to jako slabost…
• A chceme mít tohle na své východní hranici? Nevyzpytatelnou armádu vedenou magorem, o níž víme, že je ochotna výpadu na cizí území i když ji to bude stát významné ztráty?
• Přítomnost Ruska na slovenských hranicích by zcela jistě znamenala další desítky miliard nad plán na obranu (zhoršení už tak napjaté sociální situace), zcela jistě by se zvýšil neformální vliv Ruska v regionu (tajní agenti, kolaborantské páté kolony, politické strany). Žili bychom v permanentní obavě z válečného konfliktu, zvýšila by se emigrace do bezpečnějších částí světa, došlo by k oslabení ekonomiky.
• Přičemž všechno tohle by se odehrávalo v celém regionu (ČR, SR, PL, ROM) – a nezapomeňme, že Putin má v regionu svou kolaborantskou vládu, která by mu výrazně pomáhala, vládu Viktora Orbana v Maďarsku.

Zkrátka, jedinou šancí je právě TEĎ dodávat Ukrajině co nejvíce zbraní, které potřebuje a držet svorně Putina ekonomicky pod krkem a nepolevovat a zároveň (například přes příslib investic a znovuzapojení do světové obchodní sítě) jednat s příští Putinovou (skutečnou) opozicí o příštím uspořádání Ruska. Ta se, pokud Rusko půjde ekonomicky ke dnu, zcela jistě v příštích měsících přihlásí o slovo.

Ukrajina i Evropa potřebují pád Putina. Dokud bude u moci, žádné zlepšení bezpečnostní situace ve východní Evropě nenastane, není možné.

Jakékoli ústupky a dohody skončí stejně jako vždy. Jejich postupným Ruským porušováním, až se z nich po čase stane jen cár bezcenného papíru. To si musí západ uvědomit. Ukrajina už to ví dlouhá léta, ale cena, kterou platí je obrovská.

Ta situace je nesmírně složitá, ovšem jednoduché na ni je, že klíč k řešení máme v rukách jenom my. Stačí jej použít i když nás to bude v příštích letech bolet a leckde se bude svádět boj o samou podstatu demokratického charakteru státu. Viz např. nyní Slovensko.