Finsko: „Chceš – li mír, připravuj se na válku.“

Estonský člen dobrovolných armádních záloh Artur Rehi popisuje, jak sousední Finsko buduje a posiluje svou obranyschopnost.

Finové si totiž dobře uvědomují, co je v sázce a že statusy na sociálních sítích a pouhé proklamace a ústy rýsované nepřekročitelné červené čáry tentokrát už stačit nebudou.

1/10 Finsko je důsledně připraveno a dále zvyšuje svou schopnost reagovat na ruskou agresi, čímž dává příklad k následování i ostatním.“

2/10 Podle Financial Times Finsko účinně otestovalo svou schopnost nastartovat vojenskou ekonomiku a v rámci příprav na možnou konfrontaci se stále agresivnějším Ruskem zahájilo skladování vojenského vybavení i za svými hranicemi, tak aby ji mělo v bezpečí při eventuálním napadení země.“

3/10 Generálporučík Mikko Heiskanen, zástupce náčelníka štábu pro vyzbrojování a logistiku finských ozbrojených sil, nedávno dohlížel na komplexní revizi více než 1 000 smluv se soukromými společnostmi. Tyto smlouvy se týkají výroby v době války.

4/10 Generálporučík Mikko Heiskanen rovněž potvrdil, že Finsko má zásoby základních paliv a obilí na nejméně šest měsíců a země má k dispozici protiletecké kryty pro všechny obyvatele. Část vybavení je rovněž uskladněna ve spojeneckých zemích.

5/10 Finská armáda má válečnou sílu 280 000 vojáků a zálohu přibližně 870 000 vojáků. Téměř třetina dospělé populace slouží v záloze a Finsko se může pochlubit jednou z největších armád v Evropě a nejvyšším počtem dělostřeleckých zbraní.

6/10 Finsko, které má nejdelší hranici s Ruskem ze všech zemí NATO a EU, je známé tím, že se dlouhodobě zaměřuje na potenciální hrozbu útoku ze strany svého východního souseda. Tento důraz vedl k úrovni připravenosti, která je na západě pravděpodobně nesrovnatelná.

7/10 Na rozdíl od většiny evropských zemí si Finsko zachovalo branný systém a v 90. letech a v roce 2000 nesnížilo svou ostražitost a obranyschopnost. Země nadále prosazovala politiku všeobecné branné povinnosti pro muže starší 18 let, čímž zajistila stálou úroveň připravenosti.

8/10 Finsko se v minulosti zapojilo do konfliktů s Ruskem, zejména během zimní války v letech 1939-40, kdy severská země způsobila invazní sovětské armádě značné ztráty, což vedlo ke statisícům obětí na straně sovětských vojsk.

9/10 Ostatní evropské země by měly zvážit napodobení finského přístupu a přehodnotit myšlenku obnovení branné povinnosti, zejména pokud se potýkají s problémy souvisejícími s demografickým vývojem a ekonomickými zdroji, které by nemusely podporovat dostatečně velkou profesionální armádu.

10/10 Zdroj ZDE.

🏇 Finové toto všechno nedělají zbůhdarma a jen pro krácení dlouhé chvíle. Vždyť udržovat si takovou obranyschopnost je logisticky náročné a vyžaduje i značný příliv financí.

Finové však dobře vědí, co je v současnosti ve hře a jejich politikům je jasné, že chce – li být Finsko nadále svobodné a nezávislé jinou šanci ani nemá.

… a ještě něco směrem k naší – a to si zdůrazněme – POPULISTICKO-EXTRÉM,ISTICKÉ opozici:

Když se začala blížit válka a pak, když skutečně začala, mělo finskou ještě jinou vládu než dnes. Kabinet vedli levicoví sociální demokraté s populární premiérkou Sannou Marin. Už tehdy ale byla vláda výrazně na straně Ukrajiny a Marin v rámci Evropy držela vůči Rusku spíše tvrdý kurs. Ostatně za této vlády přišla i zásadní změna v konceptu obrany země: léta nemyslitelný vstup země do NATO.

Po volbách v loňském roce vznikla vláda s opačným znaménkem, tedy středoprvicová, ale – a o to právě tato poznámka je – na nasazeném směru ohledně postojik Ukrajině, Rusku a obranyschopnosti země, nemusela nic měnit a jen jej ještě prohlubuje.

Tomu se říká zodpovědná státotvorná politika, kterou bychom už konečně potřebovali přenést i do Česka.