Jak jsme byli po válce osvobozeni od totality totalitou

Výběr z textu historika a filozofa Petra Hlaváčka v Právu zesiluji, protože je neustále nutné Česku opakovat „novinku“, která je například pro Pobaltí a Polsko už zavedenou celospolečenskou normou.

Totiž, že nazývat příchod další totality po pádu fašismu, nelze nazývat osvobozením, protože ničím takovým nebylo.

Osvobození je od slova svoboda. To je myslím zřejmé každému, ale pro jistotu přikládám několik obrázků, co se dělo v tzv. osvobozeném Československu po II. světové válce ⬇️

Tohle mělo být to osvobození?

A tohle taky? ⬇️

Petr Hlaváček: „Osvobození Rudou armádou? Československo se stalo gubernií sovětsko-ruského impéria.“

⚠️ „Ruské elity zneužívají dějiny 20. století jako zbraň, kterou útočí na Ukrajinu, ale i na soudržnost západních společností.“

„Pakt Ribbentrop-Molotov, jak se přezdívá smlouvě uzavřené 23. srpna 1939 v Moskvě mezi Hitlerovým Německem a Stalinovým Sovětským svazem, otevřel cestu ke druhé světové válce, v níž se tyto dvě totalitní mocnosti staly spojenci. Německé napadení Polska 1. září 1939, k němuž se připojila i Rudá armáda, roztočilo spirálu násilí ve znamení německo-sovětské spolupráce.“

⚠️ „V letech 1939–1941 psal deník sovětských komunistů Pravda o nerozborném přátelství nacionálně-socialistického Německa se Sovětským svazem. Vše se změnilo 22. června 1941, kdy Hitler napadl dosavadního spojence. Pravda obratem změnila rétoriku a z Německa se stal „fašistický nepřítel“. 

⚠️ „Po válce bylo Sovětskému svazu v tichosti umožněno maskovat, že v roce 1939 byl spolupachatelem rozpoutání válečného konfliktu.“

⚠️ „Sověti si navíc drze ponechali kořist z časů německo-sovětského spojenectví, totiž části Polska, Finska a Rumunska, stejně jako celé Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Sovětský svaz ve své sféře vlivu vytěsňoval jakékoliv povědomí o tom, že pomáhal Německu rozpoutat válku, a netoleroval připomínku nepříjemného faktu západní pomoci jeho válečnému úsilí.“ 

⚠️ „Sovětský podíl na porážce Německa pro tyto země rozhodně neznamenal svobodu. Ani Polsko, Československo a další země střední a jihovýchodní Evropy nebyly Rudou armádou osvobozeny „ke svobodě“, nýbrž se staly předmětem sovětizace a novými guberniemi obludného sovětsko-ruského impéria.“

„SSSR také šířil pohádku, že zatímco krvácel za Evropu, „kapitalistický“ Západ oddaloval až do roku 1944 otevření „druhé fronty“, aby nechal Matičku Rus vykrvácet. Nevědomky tím prozrazoval, že uvízl v optice německo-sovětské války. Vždyť jedna fronta, držená Západem, byla od roku 1940 v Africe (tedy ještě v době spojenectví SSSR s Hitlerem) a druhá od roku 1941 v Pacifiku. Navíc druhou evropskou frontu otevřeli Američané se svými spojenci už roku 1943 vyloděním na Sicílii a zahájením italského tažení.“

⚠️ „V  Československu jsme se za třetí republiky (1945–1948) tvářili, že se nás sovětizace netýká, přestože běžela na plné obrátky. Rudoarmějci se chovali jako v dobyté zemi, Sovětům šlo o naše průmyslové podniky a také o uran pro výrobu atomové bomby.“

⚠️ „Májová Praha jásala v šeříkovém opojení a sovětské oddíly Směrš už zatýkaly, vraždily a deportovaly Čechoslováky ruského, ukrajinského či běloruského původu.“

⚠️ „Republika nebyla ani obnovena v předmnichovských hranicích (Rusové nám ukradli Podkarpatskou Rus), nebyla právním státem ani plnohodnotnou demokracií. Nedlouho po únorovém puči v roce 1948 popsal situaci přiléhavě Václav Kopecký, šéfideolog zdejších komunistů: „Pražský hrad je náš malý pražský československý filiální Kreml“.“

⚠️ „Skutečné osvobození Československa z područí Moskvy, které započalo pádem berlínské zdi v roce 1989, bylo završeno až roku 1991: odchodem větší části okupačních vojsk, neúspěchem Janajevova puče, který byl pokusem o udržení impéria, a nakonec rozpadem Sovětského svazu.“

⚠️ „Kolaps sovětsko-ruského impéria v roce 1991 představoval pro národy střední a východní Evropy největší geopolitický zázrak 20. století – imperiálně smýšlející Rusové v čele s diktátorem Putinem jej označují jako svou „geopolitickou katastrofu“.“

⚠️ „Bombastické oslavy sovětsko-ruského vítězství v tzv. Velké vlastenecké válce nejsou nevinné. Jsou inscenovány jako nárok na vděčnost „osvobozených“ zemí, které mají věčnou povinnost setrvávat na ruském imperiálním orbitu. Jakákoliv kritická reflexe údajně vždy pozitivní role Ruského impéria, Sovětského svazu či Ruské federace v dějinách je považována za projev rusofobie.“

„Putinovo Rusko provozuje agresivní politiku paměti. Když se 9. května 2022, krátce po velké ruské invazi na Ukrajinu, konala v Moskvě ke Dni vítězství vojenská přehlídka, jejím hlavním heslem bylo „Můžeme to zopakovat“. To nebyla mírumilovná oslava dávného vítězství, ale otevřená výhružka všem zemím, které se odmítají podvolit ruskému imperialismu a kolonialismu.“

🏇Jsme v intenzivní hybridní a tedy i dezinformační válce. Oni svoje lži tlačí do našeho prostoru a snaží se jej jimi tento prostor vyplnit. Musíme proto tento prostor zaplňovat aktivně taky.

Kdo se nebrání, nemůže se ubránit.