Jak populisti u moci snižují kvalitu spravování státu

Výsledky unikátní studie na 8000 italských obcích provádění v průběhu 20 let.

„Italská místní samospráva je vhodným případem prozkoumání účinků zvolení populistické vlády. Za prvé, italský stranický systém na celostátní i místní úrovni je obsazen několika populistickými stranami, což přináší velké velikosti vzorků a velké rozdíly ve statusu zacházení. Za druhé, populistické strany uplatňují přísnou disciplínu vůči svým členům, a proto je pravděpodobné, že existuje přesná shoda mezi populistickou povahou strany a populistickým atributem jejích starostů.“

„Když voliči ztratí důvěru v zastupitelskou demokracii, populisté strategicky nabízejí nepodmíněné politické závazky, které jsou pro voliče snáze kontrolovatelné. Když jsou populisté u moci, snaží se své politické závazky realizovat bez ohledu na finanční omezení a expertní hodnocení proveditelnosti své politiky, což zhoršuje ekonomickou výkonnost vlády a odbourává odpor expertů.“

„Když ekonomické, technologické nebo kulturní šoky podkopávají důvěru občanů v politické elity a tradiční nástroje zastupitelské demokracie, voliči požadují jednoduché ochranářské politiky. Populističtí politici tuto poptávku zachytí posunem k přísnější kontrole tvorby politik a kandidují tak, že přistoupí na soubor snadno kontrolovatelných politik (např. America First nebo příjem občanů) a podnítí nedůvěru voličů v nepopulistické oponenty, obviňované z podpory zkorumpovaných elit.“

„Eroze důvěry proto spouští populismus, neboť vytváří motivaci pro politiky, aby se zavázali k politice, která je snáze kontrolovatelná, a zároveň obviňuje kandidáty tradičních stran, že jsou v zajetí elit. Kvůli takovým slibům, když se populisté dostanou k moci, realizují svůj program bez ohledu na omezení a odborné posouzení proveditelnosti a důsledků svých politik. Když čelí odporu expertních úředníků, populisté je nahradí neexperty, aby zajistili hladkou realizaci své politické agendy.“

Zvolení populistického starosty vede k menšímu splácení dluhů, většímu podílu veřejných zakázek s překročenými náklady, vyšší fluktuaci mezi vrcholovými úředníky – způsobené spíše nucenými než dobrovolnými odchody – a k prudkému poklesu podílu úředníků s vysokoškolským vzděláním.

„Bez ohledu na okolnosti populisté pokračují ve svých politických závazcích, což má škodlivé důsledky pro ekonomickou výkonnost vlády. Aby minimalizovali sabotáž ze strany kompetentní byrokracie, nahrazují populisté odborníky neodbornými byrokraty, což má za následek zvýšenou fluktuaci a nižší kvalitu byrokracie.“

„Touto politikou dochází k větší akumulaci dluhů. Fluktuace mezi vyššími úředníky vzrostla o 50 % ve srovnání s průměrnou fluktuací v údajích a podíl úředníků s vysokoškolským vzděláním klesl o 13 %. Analýzou uváděných důvodů odchodů úředníků jsme také schopni ukázat, že zvýšená fluktuace je způsobena spíše nucenými než dobrovolnými odchody.“

„Vliv populistických závazků má negativní důsledky pro ekonomickou výkonnost obcí a udržení kompetentních úředníků – čímž se zase snižuje kvalita veřejné správy.“

„Pokud je důvěra ve standardní strany vysoká, politici se v souladu s modelem důvěryhodného zastoupení spoléhají na to, že budou přizpůsobovat tvorbu politiky měnícím se okolnostem. Politický výběr upřednostňuje kompetenci a při kandidatuře politici zdůrazňují úroveň svých odborných znalostí při realizaci jimi navrhovaných politik.“

„Naopak, když je důvěra narušena, voliči považují politiky – dokonce i ty kompetentní – za politiky, kteří nemají autonomii, (tedy, že jsou ovládáni skrytými zájmy tzv. elit) Voliči chtějí převzít zpět kontrolu nad politikou a požadují jednoduché politické závazky, které lze snadno kontrolovat.“

„Populističtí politici tento požadavek zachycují a kandidují s jednoduchými závazky a radikálními řešeními (např, nulová imigrace, protekcionismus, občanský příjem). Jakmile strana nebo politik přejde na populistický model, nejlepší doplňkovou strategií k maximalizaci volební podpory je podněcování nedůvěry ve „zkorumpované kandidáty podporované zkorumpovanými elitami“, čímž se udržuje krize důvěry.“

„Populismus zhorší ekonomickou výkonnost vlády. navíc, protože politiky typu slibů jsou z definice neslučitelné s úpravami nebo alternativami, populističtí politici nejsou ochotni nechat své navrhované politiky podrobit expertnímu posouzení jejich proveditelnosti, neboť experti mohou vznést obavy o proveditelnosti populistických politik vzhledem k ekonomickému a politickému kontextu.“

🏇 Populisté ve vedení samosprávného celku (obec, kraj, stát) snižují jeho výkonnost a úroveň expertního řízení. Z toho následně logicky rezultuje horší ekonomická situace v zemi, snižující se kvalita právního státu a transparentnost ekonomické soutěže.

Pokud se spojí populista zároveň s autoritářem, nastává situace, kdy si upraví situaci tak, (volební zákon, mediální scéna, propaganda), aby prakticky nebyl k poražení. Příkladem jsou například Erdogan s Orbanem, jejichž ekonomické výsledky jsou tristní, přesto pohodlně vyhrávají každé volby kromě regionálních, kdy bývají ve velkých městech (vyšší vzdělanost a menší finanční závislost na státu) poraženi.

Momentálně mají radnice v Bratislavě, Budapesti, Warszawě i Istanbulu opoziční uskupení.

Porazit populisty je těžké, kdyby nepřišla pandemie (její vliv – díky ponížení role expertů – se ve studii taky zmiňuje) neprohrál by volby Babiš, Bolsonaro, ani Trump.

Ti všichni na začátku pandemie ještě své soky v průzkumech jasně poráželi.

Hlavní tedy je spravovat svěřenou zemi tak, aby nedocházelo k erozi důvěry ve standardní politiku. Bohužel, jen v posledních dnech jsme dostali opět lekcí (Blažek a jeho výmluvy, přidělování městských bytů v Brně), z níž tato nedůvěra přímo vyrůstá.

Nikdo nemá rád, když z něj politik strany, které důvěřuje, dělá blbce …

A nejde o voličská jádra, ale lidi na pomezí, na těkající voliče, kteří se třeba minule rozhodli až v posledních dnech a kterých je obvykle mezi 20 – 30 procenty …

Tam se dá důvěra lehce ztratit a na změnu politické reprezentace v našich poměrech skutečně stačí jen malé jednotky procent.