🧵 „Před deseti lety, 12. dubna 2014, se rusko-ukrajinská válka změnila v rozsáhlý násilný ozbrojený konflikt. Ne až samotnou invazí z 24. února 2022.“
🧵 „Dokonce i mnozí z těch, kteří dnes sympatizují s Ukrajinou, zůstávají v této otázce poněkud rozpolcení. Proto je dobré si říci, jak vlastně Rusko svoji válku zahájilo a jak přesně před oněmi deseti lety podnítilo východoukrajinské „povstání“.
🧵 „Válka v Donbasu byla výsledkem ruského pokusu dostat pod kontrolu převážně ruskojazyčné jihovýchodní části Ukrajiny. Zprvu měl Kreml v úmyslu učinit tak s co nejmenší mírou otevřeného boje. Nejznámější součástí této již komplexně organizované a jasně vojenské operace, byla ruská anexe Krymu v zimě 2014.“
🧵 „Snaha zmocnit se území, kterému ruští imperiální nacionalisté říkají Novorossie, zahrnovala množství dalších souběžných podvratných, hybridních, tajných, měkkých atd. akcí, jejichž cílem bylo podkopat sociální soudržnost, politickou stabilitu a státní kapacitu na východní a jižní Ukrajině i mimo ni.“
🧵 „Ruské propagandistické kanály, ale i zahraniční média často vykreslovala proruské demonstrace v Donbasu jako projevy rozšířených lidových nálad. Různé průzkumy veřejného mínění provedené před touto fází a během ní ale ukazují jiný obraz. Ještě v březnu 2014 podporovala oddělení Donbasu od Ukrajiny pouze 1/3 obyvatel Doněcké a Luhanské oblasti, zatímco 56 % to odmítalo.
🧵 „Mnohé separatistické akce ve východoukrajinských a jihoukrajinských městech nebyly pouze nebo vůbec iniciovány na místní úrovni, ale naopak podněcovány, řízeny a financovány Moskvou.“
🧵 „Donbaská válka začala, když byly 12. 4. pod vedením nepravidelných ruských bojovníků obsazeny administrativní budovy ve Slovjansku a Kramatorsku v Doněcké oblasti. Po obsazení Slovjansku následovaly první velké boje rusko-ukrajinské války.“
🧵 „Protiukrajinské nepravidelné jednotky ve Slovjansku vedl ruský občan, plukovník ve výslužbě a bývalý důstojník FSB Igor Girkin (přezdívka „Strelkov“), který to později několikrát sám přiznal.“
🧵 „Širší politický kontext vojenské eskalace v Donbasu na jaře 2014 byl od svého počátku sugestivní. Těžko mohlo být náhodou, že válka se připravovala a nakonec vypukla ve stejném období, kdy pravidelné ruské jednotky obsazovaly Krym a kdy Rusko urychlovalo vícesměrný hybridní útok proti pevninské Ukrajině.“
🧵 „ Ve stejné době, během níž menší ruské pravidelné oddíly, (jako je jednotka raketometu Buk, která sestřelila civilní letadlo letící z Kuala Lumpur do Amsterodamu), podporovaly proruské neregulérní jednotky bojující v Donbasu, začala ruská armáda střílet přes hranice na ukrajinské jednotky. Během července 2014 byla na fotografiích i videozáznamech zachycena řada raketových a dělostřeleckých útoků na ukrajinské pozice z ruského území.“
🧵 „K prvnímu takovému útoku došlo 11. července 2014 u obce Zelenopilja v Luhanské oblasti, přičemž zahynulo 30 ukrajinských vojáků a pohraničníků. Ve zprávě zveřejněné v prosinci 2016 popsala známá OSINT skupina Bellingcat ruské ostřelování Ukrajiny nejméně ve 149 jednotlivých případech.“
🧵 „Během následujícího měsíce Rusko nakonec napadlo pevninskou Ukrajinu. 14. srpna 2014 překročila rusko-ukrajinskou hranici velká kolona obrněných transportérů a dalších vozidel ruské armády. Jednalo se o první masivní vpád ruských pravidelných sil na pevninskou Ukrajinu potvrzený nezávislými pozorovateli. Do konce srpna 2014 bylo na území Ukrajiny rozmístěno až osm pravidelných tzv. praporních taktických skupin (BTG) ruských ozbrojených sil s více než 6 tisíci příslušníky.“
🧵 „Přesto se mnozí politici, novináři, diplomaté, a dokonce i někteří vědci po celém světě při komentování těchto událostí stále řídí propagandistickým narativem Kremlu o válce v Donbasu. Mediální, političtí, akademičtí, občanští a další komentátoři by měli dbát na to, aby správně uvedli původ a povahu války. Měli by ve svých veřejných i neveřejných prohlášeních výslovně a trvale zdůrazňovat, že ozbrojený konflikt v Donbasu v letech 2014 až 2022 byl delegovanou mezistátní válkou mezi Ruskem a Ukrajinou, nikoliv ukrajinskou občanskou válkou.“
Text byl zveřejněn v Hospodářských novinách ZDE a autory jsou: Julia Kazdobina, vedoucí pracovnice programu bezpečnostních studií Rady pro zahraniční politiku „Ukrajinský hranol“ v Kyjevě a Jakob Hedenskog a Andreas Umland, oba jsou analytiky Stockholmského centra pro východoevropská studia při Švédském institutu mezinárodních vztahů
Vlastní zdroje:
Text se skládá z výpovědí ruského vysokého důstojníka armády, který nedávno emigroval na západ.
Z něj vybírám například:
„Na nezákonných operacích v Donbasu a Krymu se podílely jak GRU tak i FSB. Na Ukrajinu v r. 2014 jsem šel v přesvědčení, že v Kyjevě proběhl opravdu fašistický převrat, na hroby jejich dědů a otců se budou malovat hákové kříže, že etničtí Rusové chtějí být osvobozeni.“
„V Doněcku se prováděly false flag operace, vyhrožovalo se civilistům, vraždili se civilisté, v civilních oblastech se kladly nášlapné miny, které způsobily mnoho úmrtí, včetně dětí. Samotné město Doněck ostřelovali separatisté. To vše se provádělo pro zostření situace v Doněcku a obvinění ukrajinské armády z násilí proti ruskému obyvatelstvu na východě země.“
Jeden z mýtů ruské dezinformační války směrem k Ukrajině, který pak vypouští – prostřednictvím vlastních kanálů a kolaborantů, je ten, který říká, že ukrajinští nacionalisté upálili v Oděse v květnu 2014 přes stovku nevinných mírumilovných lidí.
Realita je úplně jiná: v akci byli aktivisti tvz. antimajdanu, proruských titušek (námezdných kriminálníků a asociálů) jejichž aktivity byly součástí ruského plánu, který usiloval o to, vytvořit v Oděse a okolí stejnou separatistickou republiku, jako v okolí Doněcku a Luhansku.
Ti napadli proukrajinskou demonstraci, přičemž použili i střelné zbraně. Jenže této bitky se zúčastnili i fanoušci Metalistu Charkov a Černomorce Oděsa, dvou fotbalových klubů, který ten den spolu hráli v Oděse.
Ti proruské aktivisty postupně zahnali zpět k jejich táboru a ten zničili. Titušky se přesunuly do sídla odborů, které po chvíli bojů vzplálo.
Jak to přesně bylo popsal Pekka Kallioniemi, finský odborník na sociální média, algoritmy a dezinformace.
🏇 Ruská hybridní válka proti nám, je i válkou informační. V té se snaží přesvědčit co nejvíce našich spoluobčanů, že pro ně Rusko nebezpečné není a že se v podstatě jen musí bránit (jejím napadením) ukrajinské agresi.
A úkolem občanské společnosti je zase přesvědčit co nejvíce našich spoluobčanů, že ruskou je agresivní totalita, jež má za cíl opět nás dostat do své zóny vlivu, obnovit ji na hranicích z devadesátých let a Ukrajina je jen první zastávkou na této cestě.
Tak to děláme.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
