Válka s Ruskem? Dnes ještě ne, za pár let možná ano

Opět se objevilo v několika dnech několik textů, které odkazují na to, že vojenští analytici upozorňují na nárůst pravděpodobnosti otevřeného vojenského konfliktu s Putinovým Ruskem.

Neznamená to, že válka nutně bude, ale že její pravděpodobnost výrazně vzrostla a že za A: bychom se na tuto variantu vývoje měli připravovat a za B, že nejlepší prevencí před tím, aby začala je právě být tak vojensky silní, aby Putina vůbec nenapadlo ji začít.

Situaci samozřejmě komplikují Putinovi kolaboranti, ať už vědomí, či nevědomí, kteří obsazují veřejný prostor a tvrdí, že nemáme ani pomáhat Ukrajině a ani se na případný konflikt připravovat.

„My chceme mír!“, což samozřejmě Putin slyší, chápe a zařídí se podle toho…

Mimochodem, tohoto hloupého a nebezpečného argumentačního nesmyslu se chopil časopis Reflex a převedl jej do reálné podoby.

Ostatně Ukrajinci jistě také nechtěli válku, chtěli mít mír a užívat svobodu a rozvíjet v míru svoji demokracii … a už jich jsou desítky tisíc po hřbitovech, desítky tisíc v ruských lágrech a stovky tisíc nadosmrti zmrzačeni …

V souvislosti s ruskou dezinformační linkou o tom, že už nemáme Ukrajině pomáhat, protože stejně prohraje připomínám: Rusové utrpěli porážku u Kyjeva, Charkova, Chersonu, na západě Černého moře. Nyní už mají 4. měsíc bojovou iniciativu a Ukrajina se brání, ale nepostoupili vůbec nikam. A mimochodem: chloubu ruské tankové flotily ve videu zlikvidovalo BVP M2 Bradley, darované Ukrajině Spojenými státy…

Estonsko: „Máme tři až pět let.“

Ruský prezident Vladimir Putin zintenzivnil dlouhodobou snahu Kremlu a chystá půdu pro budoucí eskalaci proti pobaltským zemím. Uvedli to západní analytici, podle nichž jde o součást Putinových snah o oslabení NATO.

„Estonská premiérka Kaja Kallas předpověděla, že Aliance má na to, aby se připravila na vážné vojenské ohrožení východní Evropy ze strany Ruska, tři až pět let.“

„Lotyšsko a další pobaltské státy vyhánějí etnické Rusy ze svých zemí. Je to velmi vážná situace, která přímo ovlivňuje bezpečnost Ruska,“ prohlásil Putin na úterním setkání s ruskými starosty.

(Což je mimochodem hlavní ideologická linie, kterou Rusko razilo před přepadením Ukrajiny. Pobaltské státy, které vědí, že budou prvním cílem Putinovy agrese, skutečně Rusy aktivně podporující Putinův režim začaly v posledních měsících perzekuovat.

V Estonsku se zavírají ruské školy, produkující státní ruskou propagandu, včera rozhodli o vyhoštění metropolity pravoslavné církve pro totéž, Lotyšsko zase plánuje vyhošťovat Rusy, kteří nepřijali lotyšské občanství, kteří se přihlásili k podpoře Putinova režimu, („Protože tito lidé bývají záminkou k přepadení země Ruskem“), atd.

Putin kvůli tomu Rigu v prosinci obvinil z diskriminace, status Rusů bez lotyšského občanství označil za „úchylku“ a prohlásil, že pokud by se lotyšští Rusové nechtěli vrátit do své „historické vlasti“, bude pro ně muset Rusko „vytvořit vhodné podmínky“ na místě…

Rusko totiž všude na západě svoje menšiny používá, jako nástroj své protizápadní propagandy, která nyní navíc ještě glorifikuje válku v Ukrajině a vyvíjí aktivity proti pomoci Ukrajině.

A bylo tomu přesně tak i při pŘepadení a anexi Krymu a východní Ukrajiny.

Na videu níže vidíte, jak ruská média vyrábí virtuální realitu, která se pak stává záminkou k vyhlazovací válce. Stačí jen mít na svém území ruskou menšinu, z níž část bude vždy proputinská.

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že nezaznamenali žádné indicie, podle nichž by Pobaltí hrozil ze strany Ruska BEZPROSTŘEDNÍ útok. „Putin ale možná vytváří informační podmínky pro budoucí agresivní ruské akce v zahraničí pod záminkou ochrany svých krajanů.“

Putin dlouhodobě zlehčuje nezávislost postsovětských republik a tvrdí, že má právo chránit Rusy v zahraničí.

Estonská premiérka Kallas varovala, že Evropa má tři až pět let na to, aby se připravila na návrat Kremlu coby hrozby na východním křídle Aliance.

„Naši zpravodajci odhadují, že to bude trvat tři až pět let, a to do značné míry závisí na tom, jak se nám podaří udržet jednotu a postoj vůči Ukrajině. Protože to, co Rusko chce, je pauza, a tato pauza má shromáždit jeho zdroje a sílu. Slabost provokuje agresory, takže slabost provokuje Rusko,“ řekla v pondělí deníku The Times

Kallasová v pondělí rovněž konstatovala, že jednota mezi členy NATO je s pokračující válkou na Ukrajině stále těžší.

„Několik západních spojenců vykazuje známky únavy z války,“ uvedla s odkazem na USA, které počátkem roku uvedly, že nadále neplánují podporovat kyjevskou armádu ve stejné míře jako od roku 2022.

„Myslím ale, že je povinností lídrů neustále vysvětlovat, proč je ruské vítězství na Ukrajině nebezpečné nejen pro evropskou bezpečnost, ale pro bezpečnost celého světa, protože pokud se agrese někde vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde,“ dodala estonská premiérka.

„Estonská premiérka Kaja Kallas navrhuje, aby členské země „Ramsteinské skupiny“ posílaly na Ukrajinu ročně částku odpovídající 0,25 % jejich HDP. To by mohlo přinést 120 miliard eur, které by Ukrajině umožnily zvrátit situaci na bojišti.“ Ten návrh je rozumný a potřebuje podporu. Měli bychom veřejně vyzvat k jeho naplňování.

„Probuďme se.“ Před útokem Ruska na NATO varuje už i německý ministr obrany

Německo připouští, že by Rusko mohlo za pět až osm let zaútočit na některou ze zemí NATO. Německý ministr obrany Oscar Pistorius to řekl v rozhovoru pro berlínský deník Tagesspiegel.

„Můžeme to vidět na útoku Ruska na Ukrajinu. Výhrůžky z Kremlu slyšíme téměř každý den, naposledy opět proti našim přátelům z Pobaltí. Musíme tedy počítat s tím, že Vladimir Putin může v budoucnu zaútočit i na některou ze zemí NATO.“

„Chci naši společnost probudit,“ řekl Pistorius o svém varování před ruskými mocenskými ambicemi a o tom, že Bundeswehr, jak se německá armáda nazývá, musí být na válečný střet připraven.

Jako opatření zmínil úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu a také možné otevření armády pro ty, kteří dosud nevlastní německý pas.

Rozhovor Der Tagesspiegel publikoval poté, co nejprodávanější německý list Bild v pondělí zveřejnil podrobnosti o tajném německém rizikovém scénáři, podle kterého by se od letošního února mohlo začít zvyšovat napětí mezi NATO a Ruskem, což by v létě 2025 vyvrcholilo bezprostřední hrozbou války.

Rusko by podle tohoto scénáře mohlo k rozdmýchání konfliktu využít hybridní formy v podobě propagandy, kybernetických útoků, dezinformací a ruské menšiny v Pobaltí.

A nejen Pobaltí a Německo …

Zdroj ZDE.

Evropské státy ležící v úvodním perimetru ruské agrese si zkrátka, na základě poznatků rozvědek a analytiků vyhodnotily, že válka s Ruskem v několika příštích letech možná je.

A teď se tedy na tuto možnost začínají připravovat.

Není to nic hezkého a radostného, ale taková je zkrátka současná realita, kterou jsme si sami nevybrali.

O to větší průšvih pak může nastat, když si Česko právě do této doby zvolí politickou reprezentaci, která tváří v tvář ruské agresi, bude vyprávět něco v tom smyslu, že když chceme mír, nemusíme se chystat k obraně …

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh