Závěry pololetní zprávy nejsou nijak překvapivé, shrneme si je tu v bodech.
Překvapivá je spíše přetrvávající programová pasivita vlády proti ruskému hybridnímu působení.
📌 V I. polovině roku 2023 extremistickou a xenofobně populistickou scénu zcela
zastínilo tzv. antisystémové hnutí. V současné době ho tvoří široká škála uskupení
s omezeným počtem členů a životností. Ve srovnání s původními a do jisté míry i „unavenými“ skupinami z „před-covidové“ doby je toto hnutí vitálnější.
📌 Někteří aktivisté zradikalizovaní v době šíření onemocnění Covid 19, se přeorientovali na aktuálnější témata a stali se zastánci a šiřiteli prokremelských narativů.
📌 Příznivci hnutí nejsou mladí lidé, ale osoby starší 40 let. Lze tak hovořit o revoltě osob středního či
vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení.
Osobnosti antisystémového hnutí průběžně generuje prostředí sociálních sítí od koronavirové
pandemie. Soupeří mezi sebou, případně uzavírají krátkodobá spojenectví
📌 Na hnutí se přiživují i lidé, kteří frustrace druhých účelově zneužívají k získávání popularity, finančního zisku nebo politického kapitálu. Vznikla i dobře fungující symbióza s dezinformační mediální scénou.
Další části zprávy:
📌 1. Neonacisti: Nacionalisté se zaměřili zejména na akce v zahraničí a na
udržování kontaktů se zahraničními protějšky. Dělnická mládež se prezentovala stále více
vyhrocenými projevy na sociálních sítích a nijak se již nesnažila maskovat své neonacistické
zaměření
📌 2. Předsudečná nenávist: přichází i z prostředí, které nepatří k neonacistické scéně. Zaměřeno na menšiny, zejména Romy a Ukrajince.
📌 Jak majorita, tak i minority, procházejí od koronavirové pandemie řadou zátěžových situací, které mohou mít dopady na jejich zvýšenou citlivost a reaktivitu na interetnické konflikty. V případě zanedbání či podcenění této skutečnosti bude docházet k růstu napětí a ke zneužívání situace extremisty a populisty.
📌 Většina xenofobních uskupení vzniklých v reakci na migrační krizi z let 2014 – 2015 již
ztratila na významu, nebo přestala úplně existovat. Jedinou stálicí na této scéna tak zůstává hnutí SPD. Ve sledovaném období si vysloužilo pozornost prostřednictvím kontaktů představitelů hnutí s německou Alternative für Deutschland,
📌 3. Domobrany: Doba rozmachu xenofobních domobraneckých uskupení je minulostí. Tato subkultura
nedokázala vygenerovat charismatické osobnosti, které by ji dokázaly vést. Ochromily ji vzájemné
neshody a strach z postihu ze strany úřadů.
📌 4. Anarchisti: Anarchistické kolektivy jsou dlouhodobě myšlenkově vyčpělé a stereotypní. Jejich
zdlouhavé společenskovědní polemiky nemají v současné době strohých, jednoduchých a rychle
prezentovaných sdělení šanci uspět. Komunita je rigidní, noví členové nepřichází.
📌 5. Komunisti: Ortodoxní komunisté nadále šířili hlavně prokremelské narativy. Stále lze registrovat
aktivity stalinistů, kteří bagatelizují komunistické zločiny a připomínají si významná výročí a
osobnosti z éry komunistické totality. Zúčastňovali se různých protestních shromáždění pořádaných jinými subjekty.
📌 6. Média šířící nenávistné předsudky: Kvazi-mediální scéna šířila nadále rozličné kremelské narativy. Nejvíce se věnovala konfliktu na Ukrajině. V rámci ČR se soustředila na zásobování tzv. antisystémového hnutí situačním zpravodajstvím. Kontinuálně produkovala nesourodé zprávy namířené proti systému
liberální demokracie, vládě a ukotvení státu v rámci mezinárodního demokratického společenství.
📌 Setrvale byly produkovány xenofobní obsahy namířené proti muslimům a migrantům. Již
tradičně byly registrovány antisemitské konspirační teorie.
Dezinformační média produkují dlouhodobě poměrně stereotypní nenávistné obsahy
postrádající invenci. Jejich potenciál radikalizovat společnost opadá. Jejich čtenáři dávají
přednost údernějším a krátkým sdělením šířeným na sociálních sítích, případně streamům.
📌 7. Nábožensky motivovaný extremismus:
V České republice nebyly ve sledovaném období zaznamenány významnější projevy
náboženského extremismu.
📌 V ČR rovněž vyvíjí činnost několik kvazi-náboženských uskupení, která operují s různými
dezinformačními narativy. Tyto subjekty se vyznačují sympatiemi k současnému kremelskému
režimu.
🏇 Žádná evropská země, která je cílem dezinformační a hybridní války si tak nahlas a radostně neřekla, že tyto aktivity nechá na občany volně působit. Až na nás a Slováky. Ti mají ještě méně důvěryhodnější a schopnější politickou reprezentaci, tak zapadli do bažiny dříve než my.
Česká republika je takovým experimentem, jestli mainstreamová společnost dokáže odolat dlouho hybridnímu tlaku. V Lubjance vědí, že nedokáže. A až to zjistíme i my, tak už nám to může být na nic.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji