Aktivní střelec ve veřejných budovách: základní obrana

Média nás budou v příštích dnech zaplavovat (už se to snaží dělat dnes a není to k lidem, jichž se to týká fér) příběhy obětí střelce z FF UK, s jejich rodinnými příslušníky, rozhovor z nemocnic se zraněnými a nakonec jistě i s těmi, kteří v budově byli, ale přežili bez fyzické úhony.

Na to je ještě dost času, až opadnou emoce, stejně jako na vyhodnocení policejního postupu, k němuž jsou zatím kusé a útržkovité informace.

Já mám ale něco konkrétního k věci, od instruktora sebeobrany Pavla Houdka, který „návod“ na to co dělat, když se ocitnete v situaci, v jaké se dnes ocitli studenti, pedagogové a další na „fildě“, zveřejnil asi před hodinou

Uteč! Schovej se! Bojuj!

🖐 „Co dělat, když se střílí? Oficiální postup v situaci, kdy se střílí, je „uteč, schovej se, bojuj“. Obecně je to velmi dobrý návod, kterého doporučuji držet. Pojďme si jednotlivé body blíže rozebrat.“

🖐 „Schovej se Pokud uslyšíte na veřejném místě střelbu, na nejbližším vhodném místě se schovejte a zabarikádujte (zamkněte, zablokujte dveře nábytkem).“

🖐 „Přepněte telefon na tichý režim a zavolejte 158. Postupujte podle instrukcí. Nevylézejte z úkrytu, ani pokud střelba utichne, dokud vás k tomu nevyzve operátor na lince 158! V zahraničí pachatelé chodili klepat na dveře s tím, že jsou od policie. Kdo otevřel, byl zastřelen… „

🖐 „Uteč Útěk volte pouze v případě, že střelce vidíte. Pokud nevíte, kde střelec je, neutíkejte – možná mu (nebo jeho komplicům) poběžíte v ústrety. Pokud střelce nevidíte, nevidí nejspíš ani on vás a nemůže po vás střílet.“

🖐 „Pokud střelce vidíte, utíkejte. Pokud to lze, utíkejte od střelce raději do strany než přímo od něj. Pohyblivý terč je obtížné zasáhnout i pro průměrně trénovaného střelce; pokud ale běžíte přímo od střelce, jste v podstatě terč nepohyblivý.“

🖐 „Bojuj Boj je poslední strategií na situace, kdy už nic jiného nezbývá: jste ve slepé uličce nebo se střelec dostal přes vaši barikádu. Připravte si jakoukoliv improvizovanou zbraň – hasicí přístroj, věšák na kabáty, postavte se za dveře/roh a zaútočte vší silou ze zálohy.“

🖐 „Miřte na hlavu. Bouchejte do ní do té doby, než bude útočník v bezvědomí. Druhou možností je zvolit něco ostrého – nůž, kovové pero, šroubovák atd. Opět útočte ze zálohy, miřte na oči a bodejte jako šicí stroj. Ano, zní to hodně odporně – ale jde o holý život.“

🖐 „I střelbu lze přežít I pokud vás střela z pistole zasáhne, máte slušnou šanci na přežití. Přes 90 % lidí zasažených střelbou z pistole v civilním prostředí přežije! Proto je boj – v případě, že se nelze schovat ani utéct – mnohem lepší než kapitulace.“

🖐 „Pokud budete bojovat, máte šanci, že ho tím dostanete pod tlak, on mine, nebo vás trefí do míst, kde zásah přežijete a svým útokem mu zabráníte pokračovat. Pokud kapitulujete, pachatel vás nejspíš střelí do hlavy, bude mít čas zamířit a trefí se.“

Doporučení z měst, kde už k podobnému činu došlo:

„Nesdílet a nešířit atentátníkem vytvořené materiály; nesdílet jeho jméno, aby nebyl následován (jako je například často odkazováno na jednoho šíleného střelce z Norska); nezveřejňovat záznamy z bezpečnostních kamer pro udržení důstojnosti obětí. Nechat rekonstruovat všechno policii, žádné spekulace na internetu. Neinterpretovat, věnovat se obětem a sdílet jejich jména. Historie si má pamatovat je, nikoli útočníka.“
Připomenutí od Baron Tommy

🏇 Může se to zdát zbytečným textem. Od dnešního odpoledne už je v Česku několik tisíc lidí (postižení přímo plus jejich rodiny), kteří vědí, že to tak není.

Podobné texty a hlavně reálná cvičení, která jak věřím, nyní začnou v mnohem intenzivnější podobě, jsou v podstatě prevencí. Jednotlivců i společnosti.

Čím méně hysterie (samozřejmě nejde vztahovat na přímé účastníky a oběti) jeho čin vyvolá, tím je menší šance, že to podnítí dalšího člověka k podobnému činu.

Podle mě není zdravé, aby společnost žila v absolutním přesvědčení, že se nic podobného nemůže stát. Pak neumí adekvátně reagovat, viz dnešní až hyenistické naháněn lidí, kteří řádění šílence na fakultě přežili, některými novináři.

Klid, důstojnost, organizace profíky, krizová komunikace, leadership.

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh