Bezpečnost státu – líp už bylo

Kdo chce mír, musí být připraven na válku.

Dnes už toto motto dává většině politiků i obyvatel (minimálně) východní Evropy smysl, bohužel, v minulých dekádách tomu tak nebylo.

Trestuhodně jsme oslabovali naší obranyschopnost i povědomí společnosti, že právě tato obranyschopnost, včetně společné odolnosti vůči krizím, jsou nezbytnou součástí naší bezpečné – tedy mírové – budoucnosti.

Nízkým obranným rozpočtům, a tedy i poptávce se poté přizpůsobily také výrobní kapacity obranného průmyslu, jejichž navýšení trvá minimálně dva roky. 

A co víc, Česká republika peníze a energii, které neinvestováním do obranyschopnosti „ušetřila“, navíc v podstatě nenávratně projedla- viz hlavní ekonom České spořitelny ⬇️

Celý text se bude věnovat tématu nutnému posilování naší obranyschopnosti a společenské odolnosti.

ČRo, Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany: „Armádě chybí 800 miliard korun i desetitisíce záložníků.“

„ Politici vnímali všechny hrozby jako vzdálené: Dnešní vláda říká, že je třeba mít větší a kvalitnější armádu, výdaje na obranu se uzákonily na minimálně dvou procentech HDP. To jsou tvrdá fakta ukazující, že ten pocit se změnil.“

„Výdaje 2 % HDP jsou historicky prověřeným minimem, jež zajišťuje obranyschopnost a armádu schopnou protivníka odstrašit, nebo mu alespoň zabránit v územních ziscích. Během studené války země NATO vydávaly na obranu minimálně tři procenta HDP a USA v průměru dokonce dvojnásobek.“

„Hrozba mezistátního konfliktu na strategické úrovni vyžaduje jinou armádu, než která se připravuje na boj proti mezinárodnímu terorismu. Cílový stav 30 tisíc profesionálních vojáků v roce 2030 je OK, záložníků by ale mělo být nejméně 40 tisíc, tedy čtyřikrát více, než je plánováno.“

„Vedle toho by měl vzniknout systém pro dalších 50 až 100 tisíc rezervistů ve věku a v kondici, jaké moderní armáda potřebuje. To jsou lidé, kteří normálně chodí do práce a občas na cvičení, ale jsou tak předem velmi dobře připraveni.“

„Máme výrazně sníženou logistiku, škrtalo se hlavně u nebojových jednotek. To je klíčové. Máme i menší počet bojovníků, než bychom měli mít, a úplně minimální protivzdušnou obranu, která by byla schopna krýt města a velké uskupení jednotek. Evropské státy nejsou absolutně připravené na vojenskou konfrontaci s Ruskem.“

Zdroj ZDE.

Jan Wirnitzer: „Nezvykle otevřená armáda: NATO nás nezachrání automaticky, vyměnit území za čas si nemůžeme dovolit.“

„Před 25 lety se Česko stalo členem NATO. Při výročích tradičně zaznívají slova o bezpečnostních zárukách, které nám členství dává, čeští vojáci nicméně v novém, neobvykle otevřeném dokumentu varují, že alianční pomoc může mít své meze.„

„Text Vize budoucího válčení AČR po roce 2040 je k dispozici na webu ministerstva obrany. Dokument je mimořádný tím, že neopakuje jazyk armádních koncepcí, obranných strategií nebo dlouhodobých výhledů, plný těžkopádných frází. Vcelku civilně vysvětluje, jak se čeští vojáci dívají na možné válčení za horizontem příští dekády.“

„V politické oblasti hrozí zejména oslabení demokracie a právního státu v kterékoli členské zemi NATO, což by vedlo k ochabování jeho jednoty a k prodlužování času potřebného k dosažení nezbytného konsenzu pro kolektivní rozhodování Aliance. A priori tedy NELZE POČÍTAT s tím, že v případě ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti ČR bude aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy bez prodlení.“

„Vojsko musí být schopno „samostatně plnit roli efektivní válečné armády se schopností samostatného dočasného vedení operací na území republiky alespoň do té doby, než budou přijata opatření kolektivní obrany“.

„K aktivaci je potřeba souhlas všech spojenců. Pokud například na vpád neoznačených vojáků do estonské Narvy, ležící na ruských hranicích, Robert Fico řekne, že nepovažuje NATO za napadené, kolektivní obrana se neaktivuje.“

Zdroj ZDE.

Deník N, Jan Wirnitzer: „Armádě chybí zálohy, jenže slovo vojna má špatný zvuk. Co s tím?“

Armáda varuje, že vysokým tempem přichází o zálohy – bývalé absolventy základní služby, kteří dovrší 60 let a přestanou ze zákona být vojáky v záloze.
Vojáci proto mluví o tom, že se do budoucna ČR nevyhne debatě o nějaké formě odvodů nebo vojenské služby.
Politici, včetně vládních, si dávají záležet, aby takovou debatu rychle smetli ze stolu. Recept na to, kde Česko bude brát v případném konfliktu zálohy, ale nenabízejí.

„V Evropě zuří válka velmi náročná na počty vojáků, padlých a raněných jsou statisíce. Fialovu vládu to vedlo k urychlení modernizace armády po stránce techniky, jenže bez lidí se vojsko také neobejde. Bez dostatečných armádních záloh sebevyzbrojenější armáda v boji neobstojí.“

„Nová Obranná strategie, klíčový dokument schválený vládou, tvrdí. „Hlavní úlohou české obranné politiky je všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem. Na obraně musí více podílet „připravené a dostupné zálohy“.“

„Ministryně obrany Jana Černochová se k otázce možnosti zavedení odvodů se vyjádřila v ČT24 takto: „Nic takového vláda Petra Fialy ani já jako ministryně obrany neplánujeme“.“

„To, jak efektivní zálohy stát má, je dané dvěma parametry: jejich celkovou velikostí a jejich kvalitou – tedy výcvikem a vybavením. Vedle toho stojí otázka, jak velké a připravené zálohy stát mít potřebuje pro scénáře, které si definuje jako možné hrozby.“

„Rovnice je vcelku jednoduchá. Čím větší a připravenější zálohy, tím je systém dražší. Čím menší a hůře připravené zálohy, tím víc to bolí, když stát začne manko dohánět až v podmínkách války.“

„A to je Řehkův argument. „Budeme muset hledat mechanismy, jak generovat zálohy,“ řekl nedávno pro iRozhlas.cz s tím, že je navíc „diskutabilní“, jak použitelné by vlastně starší ročníky záloh byly.“

„V Česku je negativně je vnímané i slovo odvody, a to i kdyby měly být jen administrativní – tedy že by za nimi nenásledovala vojna, ale zlepšily by přehled armády, kdo by mohl být užitečný k obraně země.“

„Nezávislá studie z roku 2022 podle HN ukázala, že Česko by ve válce velkého rozsahu potřebovalo 150 000 vojáků – na frontu, na doplňování ztrát, na výcvik, strážní službu…. Zdroj Deníku N z bezpečnostní komunity v roce 2019 mluvil o nižší, přesto ale šestimístné cifře.“

„Čeští vojáci poukazují na skutečnost, kterou politici neříkají – eroze demokracie v některých spojeneckých zemích by mohla způsobit, že kolektivní alianční obrana nebude aktivována brzy, protože aby se tento mechanismus NATO spustil, je třeba souhlasu všech 32 členů. Kdyby došlo na válku, může se stát, že se ČR nějakou dobu bude bránit sama, a potřebuje tedy munici hlavních typů na 60 až 120 dní boje.“

„Důležitý odrazový bod je skutečnost, že Česko nepotřebuje návrat vojny, kterou projdou bezmála celé populační ročníky. Tolik lidí by nebylo kde cvičit a především jak vyzbrojit a využít, kdyby se výdaje na obranu neměly posunout na dramaticky jinou úroveň.“

Eventuální vzory pro ČR:

1. Dánsko:  nyní oznámilo záměr prodloužit vojenskou službu ze 4 na 11 měsíců (výběrové části armády měly delší službu už dosud). Fyzicky zdraví Dánové podléhají loterii, v níž zhruba čtvrtina je zařazená mezi potenciální rekruty, ti ale jdou na vojnu, jen když není dostatek dobrovolníků. V posledních letech je služba v dánských ozbrojených silách natolik prestižní, že ji vykrývají téměř úplně právě dobrovolníci. Ročně vstupuje do armády 4700 Dánů a Dánek.
2. Finsko: povinnou službu nezrušili. Počítají s tím, že by se jejich mírová armáda (23 000, tedy o něco menší než česká) mohla ve válce rozrůst až o 238 000 příslušníků záloh. Finští záložáci pravidelně cvičí, ročně jich cvičením projde 18 000, průměrný Fin po absolvování vojny stráví ještě 80 dní života na cvičeních.
3. Švédsko: vojnu v roce 2010 zrušilo a v roce 2018 zpětně zavedlo – ale úplně jinak. Pro výrazně zmenšený počet lidí (aktuálně kolem 5 000 ročně; země má stejný počet obyvatel jako ČR), na 4 až 11 měsíců podle zařazení vojáků – a bez rozdílu pohlaví. Pohled mladých na zavedení vojenské služby: v roce 2013 zavedení podporovalo 27 % mladých, o šest let později 65 %. Systém výběru zvyšuje atraktivitu služby a napomáhá tomu, že nakonec (spolu s dobrovolníky) jdou na švédskou vojnu ti nejmotivovanější.
4. Norsko: Vojna tam je papírově povinná, reálně ale stát cvičí asi 1/6 populačního ročníku. Opět jde o výběrovou záležitost – pro norskou královskou rodinu bylo prestižní, když sítem prošla i princezna Ingrid Alexandra (na snímku). Rovněž v Norsku generuje vojna vycvičené záložáky. Tamní odborníci upozorňují, že zálohy slouží jako důležité pojítko mezi profesionální armádou a civilním obyvatelstvem.

„Modely, jak generovat dostatek vojáků pro bezpečnost země a pro zálohy, tedy existují. Česká armáda je nyní zkoumá. Zda pro jejich případné zavedení bude existovat politická vůle, čemuž zatím nic nenasvědčuje, bude záležet na postoji veřejnosti.“

„A možná také na tom, zda ruská armáda bude na Dněpru, nebo na Visle. Ale ve druhém případě už může být pozdě.“

Zdroj ZDE.

Úvodní foto Milan Jaroš, HN