Dnešní stávka škol: co a proč.

Obecně vzato země je v hluboké ekonomické krizi, inflaci máme dlouhodobě jednu z nejvyšších v Evropě, zrovna tak nejvyšší propad reálných mezd a hospodářský růst naopak zase nejmenší. Že v takové situace dojde na protivládní protest, není nic neobvyklého a vzhledem k tomu, že stávka bude mít jen symbolickou délku, není třeba vykazovat zbytečné emoce, nad rámec toho, co se skutečně děje.

Vláda má objektivně několik problémů, kterými zklamává lidi všech názorových skupin a to v včetně vlastních voličů, to je nesporné.

První problém je bezesporu komunikační a druhý největším jsou zklamaná očekávání na základě předvolebních slibů. Tehdejší opozice (především SPOLU) slíbila totiž části voličů ekonomické reformy (a ty jsou nyní podle nich slabé, až stínové) a jiné části voličského spektra zase nárůst státních výdajů (investice, podpory).

Sliby tak neplní ani jedněm.

Fialova PR akce s nutellami, nebyla jen zpackanou PR akcí, ale zoufalým pokusem nějak se pozitivně chytit, ve snaze zaujmout veřejné mínění. Jenže, vždyť co jiného většině veřejnosti vadilo na Andreji Babišovi, než jeho micromanagement, jímž zakrýval, že není s to řešit fundamentální problémy země. Ano, pak ještě, že krade, což ale jak vidíme naposled v Olomouci, se bohužel nevyhýbá ani vládním stranám.

Svoje sliby tudíž nejenže není schopna logicky splnit, ale o nich neumí s občany komunikovat a to je mnohem horší.

Do toho si připočtěte účelovou rezignaci na boj s dezinformacemi, v době kdy nás zároveň zásobuje hesly o tom, že jsme ve válce s Ruskem, že na nás Rusko směřuje svou agresi, periodicky se opakující kauzy ministra Blažka, korupční záležitosti Stoka, Olomouc, Dozimetr, nebo třeba slibovaná a nerealizovaná deagrofertizace státní správy.

Ke stávce samotné. (účast 3400 škol)

Samozřejmě mezi vládní sliby patřilo i zásadní navýšení investic do vzdělávacího systému, který nyní čekají naopak škrty. A to je hlavní důvod dnešní stávky.

Jistě, je faktem, že ekonomická situace není dobrá, na druhou stranu i všichni odborníci se shodují na tom, že ani v krizi by škrty nemají být dotčeny segmenty obrany a vzdělávání, tedy investice do budoucí bezpečnosti a prosperity země.

Tím spíš, když vidíme upachtěnou snahu vlády vyškrabat v úsporách na školství každou miliardu, zatímco trio ANO, SPD a právě vládní ODS rozdalo lidem, v situaci, kdy to vůbec nebylo potřeba 100 miliard korun zrušením superhrubé mzdy a tyto peníze teď chybí na pokrytí základních potřeb státu.

Vládním politikům se stávka většinou nelíbí, je to pochopitelné – i přes její symbolické trvání pro ni představuje reputační problém.

Snaží se argumentovat proti, ovšem dnes jsou argumenty skutečně na straně protestujících (ukážeme si) a to tím spíše, když si uvědomíme používaný argumentační dvojí metr.

… a pokračování: Úsporný balíček vlády by se zkrátka neměl dotknout kvality výuky ve školách a kvality celého procesu vzdělávání, tím spíš, když jsme v situaci, kdy například naši přední miliardáři v energetice podle Forbes za poslední rok zdvojnásobují svůj majetek.

Nebo:: Vláda se dnes mlátí se školami o každou stovku miliónů, zatímco zdanit tiché víno a získat tak několik miliard do rozpočtu pro ni bylo no go.

Nedává to logiku.

Tady není od vlády fér, říkat učitelům, že jsou zmanipulovaní odboráři. Tato argumentační linka je jen pokus o přenesení zodpovědnosti za stávající stav na stávkující školy. Ty problémy na něž však školy upozorňují reálně existují a fakt, že se tak zviditelní i odboráři z jiných sektorů, na tom nic nemění.

Přitom kvalita vzdělání rozhoduje o budoucnosti každého člověka a tím přeneseně i celé země.

Peníze v hlavní roli – tentokrát však ne na platy učitelů

Ani jednou jsme ve výdajích na vzdělání nebyli na průměru zemí OECD. Vždycky pod ním.

Dál: programové prohlášení vlády ⬇️

Škrty se mimo jiné dotknou i platů nepedagogických pracovníků: uklízečky, kuchařky, asistenti.

Už v této chvíli jsou ale jejich platy velmi nízké a na hraně toho, s čím se dá vyžít.

Část tabulek ve státním sektoru pod hranicí minimální mzdy? Ta je 17 300 korun.

Toto musí zřizovatel z něčeho někde doplatit aspoň do minimální mzdy, spíše více, aby tam někdo vůbec dělal. A tyto peníze školám vláda školám teď částečně bere.

Ani toto meméčko nevyjadřuje celou podstatu: vládní politici prostě hájí škrty v klíčovém školství a tak se snaží znedůvěryhodnit argumenty stávkujících. Jde o klasickou bitvu o veřejné mínění.

Web E15: vysvětluje jeden z hlavních momentů dnešní stávky

⏳ „Je jasné, že budoucnost Česka určitě není v průmyslu typu výroby pneumatik ani v těžbě lithia „za dva tisíce miliard našich peněz“. Jediné bohatství, které v Česku je, jsou sami Češi a do budoucna naše děti.“

⏳ „Bohužel stát se rozhodl, že jim vzdělání zrovna neulehčí. Důvodem, proč jde většina školských pracovníků v pondělí stávkovat, nejsou tolik peníze pro učitele (i když tady máme také co dohánět), ale peníze na kvalitu, tedy investice do lepší výuky.“

⏳ „Vláda se totiž rozhodla ušetřit na dětech poměrně lišácky. Nesáhla na platy pedagogů, ale místo toho chce účelově zkrouhnout takzvaný „PHmax“, tedy maximální počet hodin, které financuje ze státního rozpočtu. Ten se počítá pro každou školu podle rámcového vzdělávacího programu a zohledňuje počet tříd a žáků v nich.“

⏳ „Jeho snížení znamená snížení počtu hodin výuky, které stát školám zaplatí. Výsledkem je, že školy, které se snaží studentům poskytnout více seminářů, více dělených hodin na cizí jazyky a více menších skupin dětí – tedy lépe a kvalitněji vzdělávat – budou potrestány tím, že dostanou méně peněz.“

⏳ „Výsledkem bude rušení dělených hodin, případně sebrání odměn učitelům, protože na ně nebudou peníze.“

Což níže popisuje ředitel gymnázia v Nymburce Jiří Kuhn:

⏳ „Další kapitolou jsou podpůrné pozice, primárně asistenti pedagogů, které chce stát omezit určitým počtem na jednu školu. Pokud se někde narodí víc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a bylo by záhodno mít ve škole víc asistentů, smůla. Plán vlády je, že je škola nebude moci nabrat.“

⏳ „Důsledkem bude nižší kvalita školství v době, kdy potřebujeme kvalitu vyšší. A pochopitelně neřešení ostudného stavu platů pozic, jako jsou kuchařky, hospodářky a podobně, který je tristní dlouhodobě.“

⏳ „Z vládního programového prohlášení, kde se doslova píše: „Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“ 

⏳ „Čí je to vina? Politicky samozřejmě ministra školství, který není schopen při vyjednávání o penězích ubít ministra financí argumenty a ukázat mu příslušná ustanovení z programového prohlášení a překonat účetní škrtací pohled na výdaje státu, který mají v Letenské ulici nastavený jako standard.“

⏳ „Je to i paradox – strany, které se pyšní tím, že mají vzdělanější voliče, na vzdělání kašlou. Za předchozí vlády tehdejší ministr Robert Plaga neměl politické krytí fakticky žádné, ale vždycky dokázal přesvědčit Andreje Babiše i Alenu Schillerovou, že růst financí pro školství je důležitý, i když hnutí podle průzkumů voliče nepřinášel.“

A závěr textu:

Svoje učitele a školy přišly dnes podpořit i stovky studentů (foto Michal Berg)
Foto David Ondračka

i Rozhlas:

☑️ „Stávkující ředitelé se tak shodují, že resort uškodí školám, které se snažily zlepšit výuku a využít všech proplácených hodin. „Snažili se zvýšit kvalitu poskytovaných služeb, zvýšili jí. Teď jim najednou stát, který je tři čtyři roky povzbuzoval, říká, že je to moc drahé a zase vám to vezmeme,“ vysvětluje Petra Mazancová z Učitelské platformy.“

☑️ „Silně proti snižování PH maxů jsou i střední školy, u kterých by počet proplácených hodin klesl oproti současnému limitu na 85 %. Například v Ústeckém nebo Libereckém kraji by kvůli tomu museli měnit plány výuky na většině gymnázií. A pro některé z nich by byl zásah tak významný, že by zřejmě musely propustit i některé učitele.“

Pedagogická platforma EDUin:

Učitelská platforma:

A Učitelská platforma ještě jednou:

Co stávkující školy požadují?

  • nesnižovat platy nepedagogických pracovníků a jejich tabulkové platy zvednout alespoň na úroveň minimální mzdy 
  • nastavit finanční ohodnocení a pracovní podmínky školních psychologů, sociálních a speciálních pedagogů na stejnou úroveň, jako mají učitelé
  • snížení tzv. PHmax nanejvýše o 5 % (u ZŠ i SŠ)
  • transparentní diskuzi o návrhu tzv. parametrizace asistentů pedagoga (plánované od ledna 2025) včetně poskytnutí možnosti propočítat si vlastní situaci dle aktuálně projednávané varianty.
  • návrat k vládou schválené Strategii vzdělávací politiky 2030 + a otevření nadstranické diskuze o jejím dodržování coby základního dokumentu určujícího směřování českého školství 
  • koncepční řízení resortu erudovanými lidmi, kteří chápou systémové důsledky jednotlivých opatření
  • otevřené informování o připravovaných změnách s dostatečným časovým předstihem, aby se na ně mohly školy připravit

Michal Bláha, Hlídač státu

📌 Arogance nebo snaha bruslit mezi sliby se politikům přestává vyplácet.

📌 Není obvyklé, aby učitelé a lékaři protestovali způsobem, který se dotkne veřejnosti. Po mnoha a mnoha letech se to sešlo na konci tohoto roku.

📌 Stávka učitelů je nezvyklá, nejen díky skutečnému přerušení výuky, ale také v tom, že jde o stávku za platy nepedagogických pracovníků a o zachování dosavadní kvality výuky a služeb poskytovaných žákům.

📌 Nejde o stávku o vlastní platy. To nebývá časté. Co bylo za jejich zradikalizováním?

📌 Nedotáhnutý (i díky okamžité reakci učitelských organizací) pokus vlády o snížení platů učitelů pod zákonem stanovenou mez a rozpor mezi vládou a premiérem opakovaně deklarovanou prioritou vzdělávání a reálnými kroky vlády.

📌Anekdoticky řečeno rozdíl mezi snahou ušetřit na vzdělání a neochotou zdanit tiché víno. Nebo ochotě ustoupit tlaku bank a energo firem a windfall tax zcela hloupě odložit o rok a přijít tak o desítky miliard.

📌 Dvě – dlouhá léta pasivní – skupiny vysoce vzdělaných zaměstnanců se začaly aktivně bránit krokům politiků a vlády, která není populistická a od které očekávali, že bude své sliby skutečně plnit. A to je z dlouhodobého hlediska jenom dobře. Jak pro českou společnost, tak pro politickou kulturu a politiky.

🏇 Shrnuto: požadavky pedagogického sektoru na udržení (když už ne zlepšení) kvality výuky a škol jako funkčních ústavů (kuchařky, asistenti, uklízečky) jsou rozumné a mají opodstatnění i v této ekonomické situaci.

Škrtání v investicích do vzdělání je hodně hlasitou střelbou do vlastní nohy, respektive do nohou nám všem.

Nutnou kulisou je defilé odborářských předáků, to jinak ani na protestu zaměstnanců být nemůže. Byť bych měl asi na tyto persóny ve funkci mnohem náročnější požadavky.

Smutnější je, že i přes výzvy organizátorů některé politické strany zneužily akci ke své propagaci a svezly se s problémy pedagogů, přičemž téměř každý politický reprezentant má ale na současné situaci svůj nezpochybnitelný podíl, (viz: „Ani jednou jsme ve výdajích na vzdělání nebyli na průměru zemí OECD. Vždycky pod ním.“)

❗️❗️⁉️ ⬇️ ⬇️ ⬇️

A úplně nejsmutnější dnes bylo, tohle: Takže se všichni experti na školství/vzdělávání týdny pinoží, aby ukázali veřejnosti, co je v nových vládních škrtech pro jejich segment špatně, aby tam nakonec ČMKOS a Josef Středula na pódium pozvali otevřenou proruskou kolaborantskou onuci Vidláka?

Tím celou akci a nedoceněnou práci desítek tisíc pedagogů ZDISKREDITOVALI pro vlastní (a nejspíš politické) cíle.

Vidlák na pódiu z odborářskými bosy zcela vpravo

Respekt pro naši pedagogickou obec a její důležitou práci.

Opovržení pro pijavice, které se na jejích problémech dnes přiživovaly.

Nechci kazit konec důležitého textu ruskými kolaboranty a tak na závěr něco pozitivního. Díky!

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh